Game [Cz]

34.

"Nikoho tu od tebe nedržím, určitě ne po tom co jsi zachránila Zyanovi život" věřila jsem mu, věděla jsem, že nelže. "Musím je najít Harry, musím" byla jsem naštvaná a zoufala zároveň. Hej Tomáši pojď sem, prohledejte s dalšími muži každou část domu, někdo tu drží dva lidi od Jess z gangu. "Ano pane" jeho odpověď byla rychlá jako jeho jednání okamžitě se vydal po schodech a už jsem slyšela jak schání lidi, aby mu pomohli. "Bude to v pohodě Jess slibuju" viděl to na mně ten strach o ty dva jsem musela mít vepsaný v obličeji. "Jdu je hledat" řeku rozhodně a Harry se vydá okamžitě za mnou, prohledávali jsme celé horní patro, každý zasraný centimetr v tom domě jsme prohledali a po nich nebylo ani stopy.

"Pane!" křik na Harryho od Toma mě okamžitě probral "musíte jít do západní zahrady jsou tam oba dva svázaní, ale kolem nich je nejmíň deset lidí, kteří mají zbraně" chvíli mi trvalo než jsem zpracovala co právě řekl a pak mi to došlo. "Jdu ty zmrdy jednoho po druhém zabít" v téhle chvíli jsem byla tak nasraná, že už to víc ani nešlo. "Tome kdo to je?!" otočil se na mě a zvážněl "druhý šéf jižanů, tan který zabije cokoliv kdykoliv se mu zachce" jasně Izar byl ještě na živu, toho jsem taky měla zabít hned. "Harry tohle nezvládnete sami, ani my tři je jich na nás hodně doběhnu ještě pro další, aby nám pomohli" "dobře jdi" poručil mu Harry a oba jsme se vydli do prvního patra, aby jsme na ostatní počkali. "Jess sedni si na chvíli jinak tě za chvíli z toho jebne jak nervózní jsi" pouze jsem se na něj podívala a posadila se, protože měl pravdu, když doběhl Tom a za ním dvacet lidí Harry začal jednat, všichni si pobrali zbraně a poslouchali pokyny. "Vy odvedete Dianu a Taylera do aut, které stojí na hlavní příjezdové cestě a počkáte než odjedou do bezpečí, my se postaráme s Jess o Izara, ať ten parchant taky už konečně chcípne!"

Vydali jsme se všichni západní zahrady a několik chlapů se rozuteklo do lesa tak, aby je nikdo nemohl z jižanů vidět, když je budou napadat zezadu. "Jess tady za tu sochu pojď" rychle jsem s ním zaběhla za sochu a uviděla jak Taylerovi drží nůž pod krkem a Didi stékají slzy po tváři, ani nevíte jaká bolest to je, jako by mnou projíždělo tisíc nožů najednou, pořád a pořád dokola. "Jdeme na to" zašeptal Harry když jsem vykoukla zpoza sochy několik mužů od jižanů padlo k zemi jako pytle od brambor, Harryho lidé stříleli přesně, začala přestřelka, ale my měli navrch, když tam zbylo pouze pár mužů, rozběhli jsme se k Izarovi, Harry ho popadl pod krkem a zaryl mu nůž hluboko ho krku. "Jestli se ty sráči pohneš podříznu tě" zase tu byl Harryho hlas ten, který mi naháněl hrůzu. Rozběhla jsem se a viděla jak jde k Didi někdo s černou kapcí, s kudlou v ruce, když se napřahoval, aby jí zasáhl, střelila jsem mu do ruky a poté do hrudi, skácel se k zemi a já se rozběhla k Dianě, lana jsem jí rozřezlala a ona mě okamžitě objala. Teď byl na řadě Tayler, který ležel na zemi v bolestech, museli ho zasáhnout, Diana se pro něj rozběhla a muži od Harryho také, popadli Taylera a Dianu a odváděli je oba pryč, když Didi zahlédla můj obličej věděla, že je to v pořádku a má jít s nima.

Najedou bylo ticho, výstřely utichly a já se obrátila, abych viděla tomu hajzlovi co je tu svázal do obličeje, kolem nás se rozmístili Harryho lidé, aby se k nám nikdo nedostal dokud ten sráč nechcípne. Přiblížila jsem se k němu a viděla Harryho jak silně ho drží, ruku, ve které měl nůž mů stále tlačil ke krku, až jsem viděla krvavé fleky co se mu tvořili kolem krku. "Izare dlouho jsme se neviděli" zasmála jsem se hnusně a přiblížila se k němu ještě blíž, viděla jsem, že mu naháním hrůzu, šlo to na něm dost poznat. "Tak mi prozraď, co tě vedlo k tomu, aby jsi zajal mé lidi" zašeptala jsem chladně a on se pouze usmál. "Řeknu ti to naprosto jednoduše buď tu chcípneš tou nejbolestivější metodou co znám nebo mi kurva řekneš co to mělo znamenat!" zařvala jsem mu do obličeje a jemu se znovu přehnal přes tvář strach. "Řekni jí to než přijdeš o krk" zasyčel mu Harry do ucha a on konečně začal mluvit. "Chtěli jsme jeho papíry" pokýval hlavou k Harrymu a mluvil dál "Jenže to mi nevyšlo když přepadl mého muže v jeho kanceláři a zabil ho, doneslo se mi, že pracujete spolu a tak jsem chtěl odlákat pozornost a to se mi také povedlo" zasmál se a já zděšeně pohlédla Harrymu do očí, jenže jeho pohled byl jasný všechno měl pod kontrolou a my tady skončili.

Jeho tělo padlo bezmocně k zemi a Harry mi dal tu čest ho dorazit úplně, jedna kulka zasáhla přímo jeho srdce, Harry mi podal ruku a oba jsme odešli do domu. Nevím čím to bylo, ale najednou jsem se cítila špatně, že před ním tajím to s Larou, protože Harry to co dneska pro mě udělal bylo něco, za co mu hodně dlužím, zachránil mi mojí rodinu a já jsem mu za to vděčná. "Děkuju ti Harry, pomohl jsi mi zachránit ty nejdůležitější osoby v mém životě, jsem ti dlužná" jeho tvář byla najednou tak uvolněná a on se dokonce i usmál "Nedlužíš mi nic Jess, ty jsi pomohla mně a já na oplátku tobě" musela jsem se také usmát, jeho dokonalý úsměv byl nakažlivý.

Jediné na co jsem se teď zmohla bylo dojít k němu a prostě ho obejmout jako poděkování, ztuhl, celé jeho tělo se napjalo, takže jsem se chtěla odtáhnout, ale jeho ruce spočinuly na mých zádech a přitáhl si mě k sobě blíž. "Co to děláme Jess" zasmál se mi do vlasů a já mu nedokázala odpovědět, protože sama jsem to nevěděla, obímala jsem člověka, s kterým se už nesnáším několik let.