Game [Cz]

38.

Přišel blízko mé postele a posadil se přímo naproti mě, viděla jsem, jak má krev na obvazu a prostě byla ráda, že to neskončilo hůř, jenom tím, že jeho noha byla zraněná. "Díky" zašeptal a já mu poprvé za celou dobu pohlédla do očí, milovala jsem jejich barvu, ty smaragdy, prostě nešlo tomu odolat, jako by vás mohly ovládat. "Co noha?" zeptala jsem se ho a zkoumala jeho tvář "nic s ní nemám, ale podívej se co sis provedla" řekl a kývnul směrem ke mně. "To nic není, brzo se to zahojí" usměju se na něj, ale když si chci trochu protáhnout záda syknu bolestí a zhluboka se nadechnu, ale než stačím něco říct tak je Harry těsně u mě a pozoruje mou tvář. "Ten make-up je skoro všechen pryč, nechtěla by jsi mi sakra už říct kdo jsi" v jeho hlase nebylo naštvání, ani nic takového, prostě ho to jenom zajímalo. "Nevím jestli je to dobrý nápad, aby jsi to věděl Harry" řeknu nejistě a on se pousměje "myslím, že bych to stějně zjistil, stačí, aby jsi párkrát promluvila normálně svým hlasem, který je mi hrozně povědomý a nejspíš bych tě poznal" mezitím co mluvil si vedle mě sedl a znovu se mi podíval do očí. "Ani tohle není tvá pravá barva očí jsou to čočky že?" zeptal se a já odvrátila pohled od něj, nelíbilo se mi kam tohle směřuje, nejraději bych se zvedla a odešla, ale myslím, že v tomhle stavu bych moc daleko nedošla, potřebuji ještě chvíli pak ta bolest snad přestane, když si vezmu prášek. "Harry není to dobrý nápad věř mi, byl by jsi jenom naštvaný" promluvila jsem po pár minutách ticha, když mi chtěl odpovědět ve dveřích se objevil Zyan "Laro někdo pro tebe přijel" nebyla jsme si jistá, kdo by mohl přijet, protože jsem nikomu ještě vědět nedala, pak když jsem pohlédla znovu na Zyana došlo mi, že to on musel zavolat odvoz. "Já jsem s ní ještě nezkončil Zyane" promluvil Harry a zvedl se z postele, jenže se zvedl tak rychle, že našlápl na tu nohu a zasyčel potichu bolestí. "Stejně ti neřekne, kdo to je už jsem se o to snažil je to marné, běž radši odpočívat, ta noha nevypadá nejlíp Harry" Zyanova slova mě překvapí, protože mě kryje a Harrymu neřekl ani slovo i když to ví.

Poté co mě nějací kluki pomalu snesli ze schodů tak jsem byla šťastná, že mezi lesem na mě čekal někdo z mých lidí, už opravdu potřebuji domů. "Laro počkej" křikl Harry a pomalu scházel ze schodů", "prý Laro" zasmál se potichu Zyan ze schodů a já se na něj ušklíbla. "Nechte nás tu sami za chvíli vás zavolám" rozkázal Harry a když jsem kývla na Zyana, že si nemusí dělat starosti tak s tím klukem odešli do vedlejší místnosti, když Zyan sešel dolů. Pohlédla jsem mu do očí a on se ke mně přiblížil tak, že jsem cítila jeho tělo na tom mém, jeho ruce popadly jemně mé boky a jeho hlava se ocitla vedle té mé "neutajíš přede mnou kdo jsi" zašeptal mi do ucha a na mém těle naskočila husina. Najednou jsem zapoměla na nějakou palčivou bolest všude po mém těle, najedou jsem chtěla jenom to, aby takle blízko zůstal u mě a už neodcházel. "Harry nepochopil bys to, prosím nezišťuj to, nemá to cenu" zašeptala jsem mu do ucha prozměnu já a on se usmál. "Prozraď mi to" zašeptal a jeho ruce zajely pod triko a ocitly se na mém břiše" zhluboka jsem se nadechla a on se pouze usmál, věděla jsem o co mu šlo, bylo mi to jasné v okamžiku, kdy se jeho ruka ocitla u dolní části mého břicha. "Přestaň Harry" zasmála jsem se a on dal ruce zpátky na mé boky. Chtěl znovu něco říct, ale dveře se otevřely a já se od něj automaticky odtáhla. "Půjdeme, čekají na tebe" řekl Zyan a jeho kamarád mi pomalu pomáhal z pár schodů, abych se odstala před jejich dům. "Zyane kurva neodejde dokud to nebudu vědět!" křikl a my se na to oba dva zasmáli, jenže Harry to myslel vážně, nechápu jak s tou nohou ke mě došel tak rychle, ale jeho ruka popadla tu mou a já se musela nadechnou, protože když mě prudce otočil, projela mými zády další vlna bolesti. "Ubližuješ jí Harry" řekl klidně Zyan a postavil se tak, aby stál před Harrym. "Musí teď odejít, čím déle tu bude stát její záda to odnesou a ty kolena také má dost vážné zranění, tak se chovej normálně a pusť jí" děsilo mě jak se ti dva na sebe dívali, Zyan vapadal vážně jenže Harry byl naštvaný a to se mi vůbec nelíbilo. "Ty víš kdo to je že?" zeptal se rozčíleně Zyana a on mu na to stále nic neodpověděl. "Uhni!" řekl mu, jenže Zyan stál stále předemnou a já si lehce oddychla. "Je tu nějaký problém" promluvil Alex a Zack z mého týmu, kteří se tu objevili a podepřeli mě, já se usmívala jak nikdy jindy, byla jsem tak ráda, že jsem zase v mém gangu. "Jeďte!" rozkázal Zyan, který stále bránil Harrymu, jít ke mně. Když už jsme byli u auta musela jsem se otočit zpátky. "Bude to tak lepší Harry věř mi" křikla jsem na něj a vlezla do auta.