2. Kapitola

782 21 0
                                    

Ráno se vzbudím a klepu se zimou. Sakra, já zapomněla zavřít to okno. Vyhrabu se ven a zavřu ho. Pak na sebe hodím šedý tepláky a obyčejný černý triko. Dneska nemám náladu se nějak stylizovat, takže si akorát dám řasenku, učešu si vlasy a bez snídaně se vydám do školy. El samozřejmě čeká před domem.

E: Kámo, jsi v pohodě?

Já: Já nevím

E: Neřeš ty dopisy, je to drobnost

Já: Já vím, ale i tak

El mě obejme a vydáme se ke škole. Ještě, že je ten pátek.

J: Ježiš ségra ty vypadáš

Řekne Jack, když se s ním střetnu před školou.

Já: Děkuju bratříčku, toho jsem si nevšimla

Jack protočí očima a vyhledá svoji partu.

Škola končí ve dvě a my s El se chystáme k ní. Vyruší mě telefon.

T: Sof potřebuji, aby jsi vzala Jacka a přišli jste hned domů

Já: Děje se něco?

T: Neboj se, všechno si řekneme doma

Řekne táta a zavěsí.

Já: Změna plánu El, musím domů

E: Vše v pohodě?

Já: To právě nevím

Řeknu, obejmu ji a jdu za Jackem. Jako obvykle jsou s klukama opření o stěnu a sledují všechny holky, co kolem nich projdou.

,,Hej kluci vidím tu nejhezčí. "
Řekne jeden z Jackových kamarádů, když se jim postavím do výhledu.

J: Dej si odchod Tylere

Řekne Jack naštvaně a projede mě pohledem.

J: Potřebuješ něco?

Já: Já ne, ale volal mi táta, že tě mám vyzvednout a máme jít hned domů

Jack vypadal celkem vyděšeně, ale tentokrát jsem se mu nemohla smát, protože ani já jsem nevěděla, co se doma stalo.
Rozloučil se s klukama a rychlejším krokem jsme zamířili domů. Máma otevřela dveře a usmívala se, což naše obavy trošku zmenšilo. Postrčila nás do kuchyně, kde seděl táta a před sebou měl spoustou papíru.

T: Posaďte se

Řekne táta docela v klidu. Podepíše poslední papír, poskládá je všechny na hromadu a tu položí vedle sebe.

T: Mluvili jsme s mámou o tom, jak jsem vždy skoro půl roku pryč a tím pádem je to tu doma složitější a naše rozhodnutí je následující....

Řekne táta a mamka k němu přistoupí a chytne ho za ruku.
Já s Jackem si vyměníme nechápavé pohledy a posloucháme, co taťka řekne.

T: Stěhujeme se do Ameriky

J: No to je skvělý

Vyhrkne Jack radostí.

Já: Cože?! To ne

Řeknu a do očí se mi nahrnou slzy.

Všechny pohledy hned padnou na mě.

M: Zlatíčko, co se ti na tom nelíbí?

Já: Vždyť tu mám kamarády a studuju tady a nechci opustit El

T: Sofinko v Americe si najdeš taky přátelé a studovat budeš online

Já: Ne já vážně nechci

Řeknu a jenom čekám na Jackův blbej komentář ve stylu ,, tvoji kamarádi jsou stejně k ničemu." Ale to se nestane. Místo toho mě obejme.

J: Ségra notak, budeš tam mít i mě a kamarády si tam vážně najdeš hned

Nic neříkám, jenom brečím do Jackovi mikiny.

T: Jenom k tomu musím dodat, že odlétáme zítra večer, takže jdeme balit věci

Já: Už zítra?!

Vyhrknu a rozběhnu se ke dveřím. Nazuju si boty a vyběhnu ven z domu. Setřu si slzy, abych viděla na cestu. Přede mnou už stojí dům Elizabeth. Zaklepu na dveře a ona hned otevře. Beze slov ji obejmu a začnu brečet. Vyjdeme schody do jejího pokoje a ona zavře dveře.

E: Sof co je? Co se děje?

Řekne vyděšeně.

Já: Já- My, my se budeme stěhovat....

Řeknu mezi vzlykáním.

E: To ne, to nemůžeš. Kam se stěhujete?!

Já: To je právě to..

E: Ne neříkej to

Řekne tiše El a do očí se jí také nahrnou slzy.

J: Já nechci El, já tam tak strašně nechci

Řeknu a stále nemůžu přestat brečet.
Ona mě hned obejme.

E: Já - já chci letět s tebou

Řekne El a vyběhne z pokoje. Vrátí se za pár minut s obrovským úsměvem.

Já: Co je?

E: Když jsem došla do kuchyně, máma volala s tvým tátou, kvůli nám a...

Já: A co?

E: Nebude ti vadit, když se se mnou v Americe podělíš o postel?

Hlasitě vypísknu a vyskočím z postele.

Já: To myslíš vážně?! Ty - Ty se stěhuješ s námi?

E: Už to tak bude

Řekne El a já ji hned pevně obejmu.

E: A teď mazej domů,musíme se přece balit

Řekne a mrkne na mě. Já se usměju a spěchám zase domů. Vběhnu do kuchyně a hned obejmu mámu s tátou.

Já: Ani nevím, jak vám mám poděkovat

Řeknu a odtáhnu se.

T: Není za co děkovat a teď se  mazej balit

Zavřu se v pokoji a z pod postele vytáhnu kufr. Zabalím tam všechno, do batohu jsem dala věci, co budu potřebovat dřív. Nabíječku, peníze, pas a tak dále.
Pak postavím kufr na kraj ke zdi a smyju si makeup. Nakonec s úsměvem zalehnu do postele, nastavím budík a usnu.







To all hockey boys i loved beforeWhere stories live. Discover now