14.část

384 17 0
                                    

Byli jsme na tolika místech. Začali jsme Sochou Svobody, pak jsme šli do Central Parku, kde kde na nás čekalo i občerstvení. Andrei mě celou dobu držel za ruku a usmíval se jako sluníčko. Pak jsme se vydali na Time Square, kde jsme se posadili a povídali jsme si.

An: Líbí se vám tu?

E: Hrozně moc

J: Že se ptáš!

Odpověděli jsme mu obě s velkým nadšením.

A: Hele my se teď půjdeme se Sof projít a potkáme se pak tam

E: Kde

An: Na tajném místě

Pousmál se André a políbil ji.
Andrei mě opět chytil za ruku a táhl různými uličkami. Jen tak jsme se ruku v ruce procházeli a oba jsme byli šťastní.

A: Jsem, rád, že jsme tu teď spolu

Řekl, když jsme došli na nějaké klidné místo, neznámo kde.

J: Já taky

Odpověděla jsem a pohladila ho, po tváři. Chytil mě za pas a přitáhl si mě, co nejblíž k sobě.

A: Miluju tě Sofi

J: Vždyť já tebe přece taky

On se jen usmál a dlouze mě políbil. Pak jsme tam asi půl hodiny stáli a objímali jsme se.

Uběhla hodina a my jsme byli zase všichni čtyři pohromadě. Kluci nás dovedli na nějakej kopec, s krásným výhledem na město. Cesta tam sice trvala vážně dlouho, ale stálo to za to.
Andrei zavolal do pizzerie a objednal tři pizzy. My jsme zatím rozložili velkou deku a pohodlně jsme se na ni usadili. Kluci si vytáhli pivo a nám podali něco nealko. Pizza dorazila a my jsme se do ní spokojeně pustili. Západ slunce tomu dodával nádhernou atmosféru.

Počkat?! Západ slunce! Projela jsem tu větu ještě jednou v hlavě.

J: Kluci? Je už docela pozdě a nám to domů trvá 4 hodiny

An: My víme

A: Neboj Sofi vše máme připravený

Já s El jsme se na sebe nechápavě podívali, ale nakonec se nám na tváři znovu objevil úsměv.

El ležela přitisklá na Andrého, který ji hladil po zádech. Já seděla Andreiovi obkročmo na klíně a objímála jsem ho.

J: Jsem vážně šťastná, že jsem tu s tebou

Pošeptala jsem mu do ucha. On mě hned políbil a mezi polibky s úsměvem zamumlal, že je taky šťastnej.

Když už byla vážně tma, zabalili jsme deku a jídlo do batohu a mířili jsme zpět do města.

A: Na hotelu už nás budou čekat, ale jen tak tak to stíháme

J&E: Na hotelu?!

Vyhrkly jsme jednohlasně.

An: Přesně tak

A: Věděli jsme, že bychom se museli vracet po tmě, a tak jsme tu objednali hotel

E: Jste vážně skvělí kluci

Usmála se El a já jen souhlasně přikývla.

Hotel, ke kterému jsme došli vypadal dost luxusně a pokoj na tom byl stejně. Manželská postel, kuchyňka, balkón, velká koupelna a pohovka s velkou televizí. Já měla samozřejmě pokoj s Andreiem a El s Andrém.

J: Andrei to muselo být hrozně dráhý, já -

Řekla jsem než mě zastavil.

A: Chci pro tebe to nejlepší

J: Ty jsi pro mě nejlepší to mi stačí

Řekla jsem s úsměvem.

Andrei mi věnoval krátkou pusu a sedl si na gauč.

J: Jdu se sprchovat a pak už půjdu spát

A: Sprchovat?

J: No

Řekla jsem se smíchem.

A: To beru

Řekl a už mě táhl do koupelny. Po společné sprše jsem na sebe hodila kraťasy a jeho tričko a zalehla jsem do postele. Andrei se ke mně přitulil a políbil mě do vlasů. Položila jsem si hlavu na jeho hruď a zavřela jsem oči.

A: Nebude ti vadit, když si ještě na chvilku zapnu televizi?

J: Jasně, že ne

Řekla jsem ospale. Bylo mi jasné, že stejně usnu a pokud on není ospalej, nudil by se tu.

Měla jsem pravdu. Andrei zapnul televizi a já slyšela tak dvě věty komentátora nějakého hokejového zápasu, než jsem se odebrala do říše snů.

To all hockey boys i loved beforeKde žijí příběhy. Začni objevovat