Milovat vědce...

1.kapitola

Z deníku Beatrice:

On si mě vůbec nevšímá. Jsem jeho snoubenka už dva roky a on mě za tu dobu ani nepolíbil. Pořád je jenom zavřený ve svém pokoji a něco tam dělá. A se mnou se vůbec nebaví. Rebecca, jeho sestra tvrdí že ho to přejde, ale já se začínám bát že se tak nestane. Mám ho ráda, ale proč mě rodiče zasnoubili zrovinka s takovým člověkem.

Dneska mi už zase řekl že jsem hloupá. Zase nepřímo. Co mu na to mám říct? Nikdy jsem studovat nemohla. Chtěla bych, ale nemůžu. Jsem žena. A to je to co mu na mě vadí. Tak ať si vezme nějakého muže. Uvidíme kolik budou mít dětí.

No dobře je to rouhání, ale nikdo to neslyší, ne? Tenhle deník nikdo nebude číst a Victor už vůbec ne. On si snad myslí, že neumím psát.

Zaklapla deník a posadila se na postel. Ani nevěděla proč a rozplakala se. Venku už byla tma a celý dům už spal a Victor už bezpochyby taky. Beatrice si obula papuče a oblékla župan. Zamyslela se nad tím co dnes večer slyšela. Hádka mezi Victorem a jeho otcem. Hádali se, protože se Victor nezapojuje do společnosti. Rebecca a ona tam jen seděly a poslouchaly.

Beatrice za sebou potichu zavřela dveře a se svíčkou v ruce sešla do přízemí. Pomalu otevřela dveře do knihovny a sedla si do svého oblíbeného křesla. Z poličky vytáhla jednu knihu a nalistovala stránku kde přestala

_________________________________________

Z deníku Victora:

Mé pokusy se čím dál víc lepší. Dalo by se říct že výsledky pokusů s galvinistickou elektřinou jsou kladné. Budu potřebovat další subjekty.

Deník položil na stůl a podíval se na hodiny. Půl dvanácté večer, teď už nebude vzhůru nikdo. Pomalu se oblékl do kabátu, obul si boty a pak zamknul svůj pokoj. Nikdo se tam nesmí dostat. Pomalu sešel dolů a to co nejtiššeji co to šlo. 

Beatrice se pomalu zvedla z křesla.

"Haló? Je tam někdo?"

Victor se zarazil na posledním schodu a Beatrice vyšla z knihovny s knihou v ruce připravená se bránit. Když uviděla Victora vydechla si. Victor se na ni přísně podíval.

"Tím ses jako chtěla bránit?"

Beatrice trochu znejistěla.

"Nic jiněho jsem po ruce neměla. Co tu děláš Victore?"

Podíval se na ni a odpověděl.

"Šel jsem do kuchyně pro něco k jídlu."

Beatrice si ho změřila pohledem.

"V oblečení na ven? Victore kam se chystáš jít?"

Victor ale na otázku odpověděl otázkou.

"Co tu děláš ty?"

Beatrice na to ale měla odpověď.

"Nemůžu spát tak si tu čtu. Tak kam si šel?"

Victor se rozhodl to dál neřešit a prostě řekl.

"To tě nemusí zajímat."

S těmito slovy se okolo ní protáhl a odešel. Chtěla ho následovat, ale než se oblékla, už se ztratil v noci. Ještě před tím než usla zapsala do svého deníku toto:

Musím zjistit co to dělá. Musím zjistit kam to chodí. Zítra.

Tak jo kam si myslíte že Victor chodí? Já to vím :D