17. kapitola

1.5K 144 2
                                    

Všichni seděli okolo krbu a povídali si. Victor seděl na pohovce vedle Beatrice a držel ji za ruku. Rebecca svírala v ruce šátek, který dostala od Brandona. Přestože byly  přípravy na svatbu v plném proudu Vánoce jakoby sklidnily zmatek, který nastal...

Z deníku Victora:

Ty přípravy na svatbu jsou šílené. Místo, datum, hosté, čas, šaty, svědci, družičky. A to není z daleka vše. Jídlo, výzdoba a květiny. Proč je to tak složité? Díkybohu za Vánoce.

I když jsem Vánoce nikdy neměl rád. Nikdy jsem nepochopil proč se podobné věci organizují. Já prostě na Vánoce nikdy nebyl. Beatrice bohužel ano.

Z deníku Beatrice:

Vánoce. Nejklidnější část roku. To je to co teď potřebuju. 

Vánoce proběhly v klidu a jediné pozdvižení způsobila Rebecca.

Z deníku Rebeccy:

Dnes o půlnoci vyskočím z okna. Ne nebudu se zabíjet, nebojte. Jenom seskočím na kůlnu, z té slezu a pak jdu na schůzku s Bandonem.

Nevyšlo to. Na kůlnu sice seskočila, ale ta to nevydržela a tak skončila Rebecca mezi nářadím. Samozdřejmě že tím vzbudila celý dům a pak asi hodinu vysvětlovala co tam vlastně prováděla.

"Víte já jsem se chtěla podívat z okna a tak jsem vypadla."

Beatrice dostávala záchvaty smíchu, protože jako jediná věděla o co jde. Všichni ostatní pouze tušili a tak raději dělali že věří Rebeccině výmluvě.

Victor strávil celý den s Beatrice. A usmíval se.

Jak už jsem říkala, Vánoce jsou časy zázraků.

Tohle je kratší, ale brzo bude svatba...

Milovat vědce...Where stories live. Discover now