Milovat vědce...

16. kapitola

Beatrice na něj doslova zírala.

"Victore? Co jsi pil?"

Victor se jí neustále koukal do očí.

"Nikdy jsem neměl jasnější mysl."

Beatrice se usmála.

"Tak jo."

Victor se usmál a pohladil ji po tváři. Potom se otočil a opustil místnost.

Z deníku Beatrice:

Dobrotivé nebesa! On si mě chce vzít. Ano, zasnoubení jsme dlouho ale tohle... Prostě jsem to nečekala. Já vůbec nevím co ho to popadlo. Ale jsem šíleně štastná. Jak já ho miluju.

Z deníku Victora:

Měli jste vidět její výraz. Doufal jsem že bude souhlasit. Ale vždyť už souhlasila. Victore Franku nechovej se jako idiot.

Z deníku Rebeccy:

On si ji chce DOOPRAVDY vzít! Teď mi to řekla. Tak velký bráška se konečně vyjádřil. Asi by mě zabil kdyby zjistil že mu tak říkám. Ale teď k Brandonovi. Myslím si že se k sobě perfektně hodíme. On je prostě úžasný. Tak úžasný. Já ho asi miluji. Moc brzo na to posuzovat. Máme toho ještě spoustu před sebou. A já doufám že si mě Beatrice vezme za družičku. Já budu družička, jupí.

Celý dům zaplnil chaos a neutuchající shon. Victorovi rodiče se začali věnovat prvním bodům přípravy svatby. Datum bylo určeno v dubnu, což bylo od té chvíle pět měsíců. Ale teď celou tuto "rodinu" čekaly Vánoce a jak je známo Vánoce jsou čas zázraků.

Z deníku Beatrice:

Blíží se Vánoce. A já začínám věřit na zázraky. Vždyť jenom za poslední týden se jich stalo asi dvacet. Děkuji bohu za tyto změny ve Victorově chování.

Vánoce!! Sice se spožděním ale budou... A budou kouzelné...