Seděla tam s hlavou na jeho rameni. Uklidnovalo ji to. Nevěděla jak dlouho, jestli to byly, minuty, hodiny jen tam seděla. Po chvíli se od něj odlepila a zeptala se.
"Victore kde bereš ty těla."
Victor se zamračil.
"Jsou věci,které vědět nemusíš."
Beatrice se však nedala.
"Victore, i když si to nemyslíš já umím logicky uvažovat. Kradeš je na hřbitově, viď? Tam jsi byl včera večer."
Victor na ni zíral.
"Ano."
Vzal ji do náručí a odnesl nahoru.
"Musíš si odpočinout."
Otevřel dveře jejího pokoje a položil ji na postel. Sedl si na židli k její hlavě a promluvil.
"Co tě to napadlo? Proč si tam chodila?"
Beatrice se usmála.
"Já chtěla vědět co tam děláš."
Victor se usmál a políbil ji na čelo. Pak vstal a odešel. Sotva se za ním zavřely dveře, vrhla se ke stolu a začala psát do deníku svůj zážitek. Potom začala uvažovat.
On mě políbil? Vážně? A objal? No myslím si že našemu vztahu toto dobrodružství jen prospělo. Zajímalo by mě na co teď myslí on.
Z deníku Victora:
Ona vstoupila do mojí laboratoře! Vždyť jsem jí to říkal. No ale musím uznat že v ní něco je. Celé to naplánovala tak precizně, do detailů. Jen její citlivost ji trochu zradila. Má kuráž to se jí musí nechat, ale proč sem lezla? Poslední dobou se chová divně. Nevím čím to je. Ženy asi nikdy nepochopím. A teď zpět k pokusům. Rozbila mi sklenku s očima. No nic.
Kratší, ale co? :D Příště bude překvápko :D
ČTEŠ
Milovat vědce...
RandomBeatrice Smithová žije v domě uprostřed anglického venkova v domě se svým snoubencem a jeho rodinou. Victor Frank je pokrokový lékař v nepokrokové době a jediné co ho zajímá je jeho výzkum. Jeho snoubenka je pro něj jen přítěž a hloupá holka. To ale...
