12. kapitola

1.9K 147 10
                                    

Rebecca se ze schůzky vrátila asi  v osm. Beatrce s raději neptala co tam s ním tak dlouho dělala. Večer proběhl celkem klidně ale ten další den. Po obědě nastal čilý shon.

"Rebecco! Rebecco vrať mi ten hřeben!"

Ozvala se Beatrice a Rebecca jího radši vrátila, protože Beatrice zněla vemi naštvaně. Po chvíli byli všichni nachystaní. Rebecca měla šaty v tmavě mdrébarvě, zatímco Beatrice měla šaty světle modré. Za chvíli už všichni seděli v drožce a jeli na slavnost. Victor nikdy podobné akce moc nemusel, ale byl přesvědčen všemi zúčastněnými.  A tak všichni dorazili na místo slavnosti, kde už panoval čírý shon. Victor pomohl Beatruce z kočáru a Rebecca se rovnou vydala hledat Brandona. Hudba už hrála, ale Victorovi se očividně tančit moc nechtělo. I tak si ale byl vědom rady svého otce, který mu dnes ráno sdělil, že když je na slavnosti s partnerkou tak by tančit měl. Po chvíli se tedy odvážil a promluvil.

"Beatrice nechtěla by sis zatančit?"

V hloubi duše doufal že mu řekne že ne.

"Samozdřejmě."

A tak se vydali na parket. Hudba začala hrát a ti dva začali tančit. Victor stihl Beatrice dupnout na nohu už během předehry. Beatrice se začala smát.

"Victore ty asi moc netančíš, že?"

Victor se zasmál taky.

"No řekněme že to není můj obor."

Beatrice ho chytila za ruku a pravila.

"Budu tě vést."

A vedla. Po chvíli už Victor tančil docela slušně a na parketu se objevila i Rebecca s Brandonem. Těm šel tanec podstatně lépe. Po chvíli to Victor vzdal a raději se šli oba napít. Venku už se začalo stmívat a lidí už nepřibývalo Beatrice po chvíli opustila Victora a odešla se bavit se svými přítelkyněmi, zatímco Victor vyhledal společnost dvou lékařů. Rebecca se neustále věnovala Brandonovi a tomu její přítomnost nevadila. Vše šlo hladce asi do osmi večer.

Po osmé hodině se Beatrice oběvila u Victora a ten ihned poznal že něco není v pořádku.

"Beatrice? Co se děje? Jsi nějaká bledá."

Beatrice ho chytila za ruku.

"Je mi nějak..."

Nedořekla, protože omdlela. Victor ji stihl zachytit dřív než spadla na zem a spěšně ji donesl na nejbližší pohovku. Nejdříve jí zkontroloval puls a dech a potom jí začal budit.

"Beatrice?! Probuď se!"

A jemně ji poplácal po tváři. Mezitím se kolem nich shromáždil dav a s napětím sledovali co se bude dít. Beatrice pořád neodpovídala. Victor vzal do ruky sklenici s vodou a jemně ji pocákal. Ona se trochu zavrtěla a zašeptala.

"Victore."

Victor jí ihned sáhl na čelo.

"Beatrice co tě bolí?

Ona zavřela oči.

"Hlava."

Victor ji vzal do náručí a odnesl ven.

"Musí domů"

Teď mě asi zabijete...... Doufám, že budu mít hezký pohřeb :D

Milovat vědce...Kde žijí příběhy. Začni objevovat