Ve stínu mafie

9.

Dívala jsem se na ulici, jak prší. Vždycky jsem to milovala. 

Vzpomínala jsem, jak jsem si hrála jako malá venku v dešti a mamka mě pozorovala tímhle oknem. 

Kapky deště padaly na okno a já se zaposlouchala do toho zvuku. 

Můj pohled padl na kluka, který v dešti šel bez cíle kdo ví kam. Na hlavě měl kapuci od mikiny, ale i tak bylo vidět, že jeho krásně černé vlasy jsou mokré. Opřel se o strom a díval se do blba. Nevšímal si zvláštních pohledů ostatních nebo toho, že je promočený na kost. 

Co tu děláš Tobi?

Ještě nějakou dobu jsem se na něj dívala. Byl nádherný. Vím, že je hezký, ale nikdy jsem si neuvědomila jak moc. 

Rozsvítily se světla a mně až teď došlo, že je skoro tma. 

Podívala jsem se na hodiny. Bylo něco po šesté. 

Zadívala jsem se na ručičku, jak pravidelně obíhá kruh dokola. Myšlenkama jsem se vrátila do svého dětství.

Ze vzpomínek mě vrátilo do reality zabouchání na dveře. 

Bylo ještě brzo na to, aby se mamka vrátila z práce, navíc ta si bere klíče vždycky.

Potichu jsem došla ke dveřím a podívala se, kdo je na chodbě. Byl tam Tobi, což bylo dost divný, protože neví kde bydlím. Nebo jsem si aspoň myslela, že neví kde bydlím.

Otevřela jsem dveře a rukou mu naznačila, že může jít dovnitř. 

,,Ne, to nebude nutný. Jen jsem se chtěl omluvit. Neměl jsem chodit do tvého pokoje, když jsem věděl, že jsem opítý. Takže promiň." ,,Byla to i má chyba. Taky promiň." 

Chvíli jsme se na sebe upřeně dívali. Moje omluva byla o dost horší. Chtěla jsem se mu omluvit, ale takhle to vypadalo, že jsem to udělala jen proto, abych se s ním nemusela dohadovat. Už jsem chtěla vymyslet nějakou lepší omluvu, když on se otočil a s tichým Ahoj odešel. 

,, Počkej." 

Otočil se a podíval se na mě krásnýma hnědýma očima. 

V tu chvíli mi došlo, že ho miluji.

,, Mrzí mě to." ,, To nemusí," řekl a chystal se odejít. ,, Pojď ke mně, prosím."

Vypadal, že tohle opravdu nečekal, ale prošel kolem mě do bytu, s mírným úsměv na tváři.

Šla jsem předním a vedla ho do kuchyně. On mě chytil za pas a tím mě zastavil. Přitáhl si mě k sobě a jemně objal.

,, Nechci se na tebe dívat jako na kamarádku, když vím, že oba dva chceme víc." 

Otočila jsem se na něj a zadívala se do jeho očí. Byly tak krásné. Utápěla jsem se vnich. Jestli jsem před nějakou dobou o něm pochybovala, bylo to pryč.

Pomalu se ke mně naklonil. Jeho rty se dotkly těch mých. Bylo to jiný, než předtím. Plné něhy a soucitu. Nikam nechvátal. Užíval si každičký jemný dotek.

Políbili jsme se znovu, ale stále jsme nikam nechvátali. Pomalu jsem jela rukama po jeho hrudi. Sundala mu promočenou mikinu a pak i tričko. 

Zasunul mi ruce pod tričko a jezdil mi po zádech. Chytil mi konec trička a přetáhl mi ho přes hlavu.

Přitulili jsme se k sobě a líbali se. Hladil mě rukama po zádech. Svá ústa přesunul na můj krk. Nechtěla jsem, aby to někdy skončilo. 

Vzal mě do náruče a přenesl do obýváku. Položil mě na gauč a lehl si vedle mě.

Leželi jsme vedle sebe a užívali si pocit, že jsme spolu.

Jenže nic netrvá věčně. 

Přišla mu zpráva, aby se vrátil k našemu šéfovi. Dal mi poslední pusu, oblékl se a odešel.