Playboy||Calum Hood

Playboy 9.

,,To ty taky!" usmál se ,,A teď, pokud ti to nebude vadit, tak já půjdu, za chvilku bude pizza, přijdeš nebo ji chceš donýst?"
,,Hele já ani nemám hlad, asi se budu mořit nad úkolem na příští týden z tý soutěže." odpověděl jsem a mávnul jsem mu rukou s papíry před obličejem.

,,Dobře, tak já ti ji pak donesu." usmál se a odešel. Já se ponořil do papírů.
Vašim úkolem, je překvapit porotu nějakým dobrým mòdním kouskem. Bylo by dobré, kdyby jste v páru ladili. Hodnotit se bude originalita, spolupráce a podání porotě. Těšíme se na Vás, MA Aboca.

No zajímavý, takže tam budu trdlovat jak šašek v nějakym kostýmku. Super! Doufám, že se mi ozve Prue, protože já asi moc dobře nechápu, co po nás chtěj! Jsem vážně poleno! Že jsem do toho vůbec šel, už teď mám problém a to jsme ještě nevyrazili ze startu! No ale zase nebejt kluků, jejich šiblýho nápadu a týhle soutěže, neznal bych JA. A za ni jsem rád, takže bych jim měl vlastně poděkovat.

Rozzvoněl se mi mobil, že by volala Prue?

,,Ano?" řekl jsem nejistě, nikdy se nepředstavuji, to by pak nemuselo dopadnout dobře...

,,Ahoj, tady Prue, musíme se dohodnout na tý soutěži." řekla chladně.

,,Jo, no přemýšlel jsem nad tím. Studovala jsi už ty papíry?" zjišťoval jsem.

,,Jo četla, chtělo by to něco originálního. Ne mít nějakou masku na karneval, ale něco aby to bylo originální, ale na druhou stranu zase ne. Kostým, kterej sám o sobě není kostýmem, ale my ho mít budeme!!" začala svou teorii, nejsem si jist, zda jsem ji pochopil správně.

,,Takže normální oblečení?" řekl jsem nejistě

,,Jo, ale ne jen tak, ty si vezmeš třeba šaty a já oblek, chápeš?" její hlas zněl tak... divně. Ale nějak jsem to neřešil.

,,Jo chápu a víc asi potřeba není co?" vyzvídal jsem dál, tohle mi znělo jako docela dobrej nápad!

,,Asi ne, pak akorát abychom věděli, co máme dělat, ale to se dozvíme až chvili před soutěží, takže to je zatim vše. Sežeň si plesový šaty a jehly a vidíme se za týden." než jsem ji stihl cokoliv odpovědět, tak to vytípla. Volat jí zpátky nemá asi cenu, protože mi všechno řekla...

Jen jako sehnat šaty a jehly. Jehly?... Nemyslí tím ty příšerný boty, že ne?!!! S timhle mi musí pomoc Jamie, pokud na mě není naštvaná. Odhodil jsem ty papíry na stůl a uložil jsem si Prue do telefonu. Nakonec jsem se tedy rozhodl, že za kluky dolů dojdu. Seděli v obyváku a něco řešili, když mě viděli, tak okamžitě zmlkli. Já toho Lucase zabiju!! Fakt tohle, jsem si myslel, že mu mohu věřit. Naštvaně jsem ho probodl pohledem a šel jsem zpátky do pokoje. Svalil jsem se na postel, nohy jsem si přitáhl k tělu a topil jsem se vlastnámi myšlenkami.

,,Já jim nic neřekl." ozvalo se najednou za mými zády. Divil jsem se, že jsem ho ani neslyšel přijít, ale co, to je jedno, slyšel neslyšel.

Položil mi na stůl krbici s pizzou a sedl si na kraj postele.

,,Hmmm" brouk jsem na něho.

,,Nechceš se taky naučit jinou odpověď?" vypadlo z něj, jako nemám důvod, moc dobře ví, co tahle odpověď znamená nebo to zapomněl??!

,,Nechci a běž pryč!" vyjel jsem na něho.

,,No když už si myslíš, že jsem jim to řekl, tak já jim to teda řeknu, aby byli v obraze." začal z druhý strany, Bože Luku ty jsi hroznej!!

,,Ne, prosím, neříkej jim to, děkuju a teď mě nech prosím sám, díky." oznámil jsem mu několik informací v jedný větě, snad to dobře pochopil.