DCERA LORDA VOLDEMORTA ⏳

&...7...& Poprava

Uběhlo několik dní. Přišel čas kdy jsem měla úplně volný den. Ale nakonec volný nebil. Hagrid mě požádal zda nechci být na jeho první hodině.

Nechtěla jsem ho odmítnout, tak jsem řekla že jo. Když přišel čas se tam dostavit, tak jsem se připojila ke třeťákům, který zrovna učil.

Dovedl nás do lesa a dal nám nějaké knížky. Tedy až na mě. Měl je do počtu. Knížka byla hnědá, chlupatá a na předním hřbetě měla šest očí. Něco jako pavouk. Vepředu kde měla stránky jí vyrůstali něco jako zuby to vypadalo, ale zuby to nebyli. Bylo to jemné jako vousy.

Knížku jsem jednou viděla v naší knihovně. Bylo vtipné, když si s ní nevěděli rady. Když jsem vyděla Draca jak jí hladí po hřbetě tak jemně, musela jsem se usmát.

Po pár minutách jsem viděla v dálce Klofana. Hagrid mě pobídl ať k nim jdu. Zastavila jsem se u Klofana. Ten se bez váhání poklonil. Taky jsem se malinko uklonila a pohladila jsem Klofana po zobáku.

"Sedni si na něj a leť. Ještě jim tu něco povím a potom se budeme věnovat Klofanovi... Tak leť." Řekl. A já už jsem na něm seděla. Pobídla jsem Klofana a už jsme letěli nad lesem.

Prolétly jsme si okolí Bradavic. Byl to nádherný pohled. I když jsem ho už zažila několikrát. Teď jsem si vzpomněla jak mě táta učil létat. Bylo mi šest.

Proměnil se v takový černý dým a lítal všude kde se dalo. Když jsem se to taky naučila, tak jsem v jednu chvíli lítala každý den.

S Klofanem jsme se nakonec vrátili a zrovna v čas. Opatrně jsme přistáli na zemi. Všichni na nás s úžasem hleděli. Hagrid jim vysvětlil co Klofan je a jak se k němu chovat.

Něžně jsem slezla z Klofana a stoupla si ke stromu vedle třeťáků. Někteří na mě ještě zírali.

Po chvíli se Hagrid zeptal kdo se sním chce zkamarádit. Někdo strčil dopředu Harryho. "Skvělé Harry." Ozval se Hagrid a potom mu vysvětloval jak na něj musí pomalu.

Po chvíli se navzájem Harry s Klofanem uklonili. A Harry ho pohladil po zobáku. Hagrid ho nakonec vysadil na Klofana a plácl ho ať letí. Harry zakřičel, když zvlétl.

Hagrid potom začal řešit ty knihy. Můj pohled spadl na Draca jak si vyndavá zelené jablko z kapsy.

Po chvíli se Harry vrátil. Zesedl si z Klofana a ještě ho pohladil.

Viděla jsem jak se Draco snaží procpat dopředu davu dětí a nakonec se zakousl do zeleného jablka.

Potom jsem už jen pozorovala jak Draco jde směrem ke Klofanovi. Věděla jsem že to není dobrý nápad, tak jsem se pomalu zvedala od stromu.

Draco rychle přistoupil ke Klofanovi a měl na něj narážky. Klofan se zvedl na zadní. A kdybych Draca rychle nevzala na stranu už by byl na ošetřovně.

Držela jsem Draca u strany. Znovu jsme se zadívali do očí. Nakonec jsem ho pustila na zem a šla za Klofanem.

Klofan byl zmatený. Hagrid mu hodil fretku. "To kuře mě málem zabilo!" Vyhrkl nahlas Draco. "Řeknu to tátovi, ten se ho zbaví." Draco se sebral ze země s pomocí těch dvou tlustých.

"Ale nic ti neudělal!" Zařval na něj Hagrid. "Nebýt Garci, tak je po mně." Bránil se Draco. Nakonec naštvaně odešli. Potom jsme šli všichni.

...

Po nějaké době se ke mně dostala zpráva že Klofan jde na popravu. Chudák zvířátko mělo ke mně respekt.

Potkala jsem slavnou trojici jak jde za Hagridem. "Můžu se k vám přidat?" Zeptala jsem se. "Zmijozel nebereme." Řekl Ron.

"Ale no tak Rone... Jistě že můžeš." Řekl Harry a já se k nim spokojeně přidala. Hermiona mě nějak neřešila.

U východu jsme narazili na Draca a jeho kámoše. Draco nás hned přivítal. "Ahh taky jste se přišli kouknout na tu šou?" Usmál se Draco. Měl dokonce i dalekohled na krku.

Hermiona se na něj vrhla. Trhlo to se mnou. Nakonec Draco utekl s tím že mu Hermiona dala pěstí do obličeje. Jo to že nahlásil Klofana mě taky štvalo, dobře mu tak. 

Poté jsme se vydali za Hagridem. Prošli jsme kolem Klofana. Měla jsem sto chutí mu ty řetězi dát pryč. Nikdo by nepřišel na to že jsem to byla já. Klofan ležel uprostřed dýní.

U Hagrida doma jsem nevnímala nic o čem se bavili a jen jsem pozorovala Klofana. Po nějaké době zíraní se ke mně něco přibližovalo. Všechno kolem mě se zastavilo a přímo před hlavou jsem měla kamínek.

Chytla jsem ho do ruky aby mě nezasáhl. Vyděla jsem někoho za stromy. Ale to jsem neřešila, když jsem viděla přicházet ředitele s nějakými lidmi.

Hned jsem jim to oznámila a už jsme pomalu vyšli ven zadním vchodem.
"Chyťte se mě." Řekla jsem. Hned tak udělali. Zmizela jsem s nimi z Hagrida pozemku přímo do Bradavic.

"Jak jsi to udělala?" Zeptala se mě Hermiona. "Přemisťovací kouzlo." Odpověděla jsem. I tak na mě Hermiona zírala jako na vraha. Ne že bych vrah nebyla, ale to ona neví.

Po zemi se sem docupitala nějaká krysa. Ron jí vesele vzal do ruky. "Prašivko."

A teď mi to došlo Peter Pettigrew...

Zahlédla jsem černého psa, který se hned vrhl na Rona. Všichni tři začali zdrhat. Jen já zůstala stát ne místě. A pozorovala jsem jak utíkají směrem ven.