DCERA LORDA VOLDEMORTA ⏳

0...11...0 Draco

Oba dva se mi uklonili. Já jsem jen kývla hlavou na pozdrav. Potom je oba Dania odvedla za otcem.

Rozhodla jsem se jít do knihovny, protože co jiného bych mohla dělat. Sedla jsem si do svého pohodlného křesla a vzala si rozečtenou knihu.

Začetla jsem se do děje natolik že jsem nevnímala čas. Z mého čtení mě přerušilo jak někdo otevřel dveře. Chtěla jsem dočíst stránku, tak jsem se nekoukala kdo to je.

"Garci? Mám vám vskázat od vašeho otce, že máte jít za ním." Konečně jsem dočetla stránku a koukla se na dotyčnou osobu. Stál tam upravený Draco. Asi jsem na něj musela zírat dlouho, když mi mávnul rukou před obličejem.

"Jo jo... Promiň, už jdu." Zvedla jsem se a prošla kolem Draca. Namířila jsem si to k otci do kanceláře. Zaťukala jsem a vešla.

Hned za mnou šel Draco. "Garci, musím ti říct jak to bude probíhat." Kývla jsem na souhlas a sedla si do křesla u stolu. Draco se posadil do volného křesla naproti mně vedle jeho otce.

Dále v místnosti bylo asi dalších smrtijedů. Někteří seděli a zbytek stál.

Otec mluvil suše a bez síly plus ještě sípal. Skoro jsem mu nerozuměla.

"Garci, ty musíš zařídit aby se Harry Potter dostal do té soutěže o ohnivý pohár..." Kývla jsem že rozumím.

"Uděláš to tak že až bude večerka, tak napíšeš jeho jméno na tenhle papír." Ukázal kousek papíru na stole. "A vhodíš ho do ohnivého poháru, tak aby ses nedotkla kruhu." Znovu jsem kývla že rozumím.

Potom dál mluvil něco k ostatním a potom se zase dostalo na mě. "Garci ty budeš potom s námi v labyrintu. Harry se tam stoprocentně dostane. Tvým úkolem bude uvěznit Harryho tak aby se nemohl hýbat..."

Potom dál pokračoval s plány. Vše jsem pochopila a dokonce jsem se na to už i teď těšila. "Budu muset mít masku." Řekla jsem. "Ano masku ti dáme na místě."

Fajn už se doslova nemůžu dočkat. Draco vypadal taky zaujatě. Ale to co udělá Draco, tak to je proti mně nic. Koukla jsem se na něj a usmála.

On mě spozoroval a nějak se zakřenil. Potom, tak zvaně schůze skončila a já si šla po dlouhém dnu lehnout do pokoje.

Chvíli jsem ležela na posteli a jen tak se koukala do stropu. Potom jsem se rozhodla převléknout a konečně jsem si zalehla do postele.

Ještě než jsem usnula, tak za mnou přišla Dania a popřála mi dobrou noc. Potom jsem usnula.

...

Už se pomalu schylovalo ke konci prázdnin. Malfoyovi u nás trávili hodně času, tak jsem se docela skámošila s Dracem.

Docela jsme si rozuměli. Ukázalo se že je docela fajn boy. Byla s nim sranda i když nejsem ten typ co se směje každý kravině.

Slíbila jsem mu že si ho budu více ve škole všímat a bavit se s ním. Potom mi říkal jak mě bude chránit až bude silný a tak podobně.

...

Nakonec přišel čas kdy jsme jeli v autě na vlakové nádraží. Dania mě doprovodila až k vlaku jako vždycky. Rozloučila jsem se s ní a vešla do vlaku.

Procházela jsem v uličce dokud jsem nenašla prázdný kupé. Sedla jsem si k oknu ve směru jízdy a sundala si kabátek.

Opřela jsem hlavu o okno a pozorovala lidi na nástupišti. Já většinou přijíždím mezi prvními, tak proto skoro vždy najdu volné kupé.

Na nástupišti už byla hromada lidí. Loučili se se svými dětmi.

Najednou se dveře od mého kupé otevřeli. Vešli nějací dva kluci a prostě si sedli naproti mně. "Nevadí že jsme si sem sedli že ne?" Zeptal se nakonec jeden.

"Ne nevadí." Odpověděla jsem a dál se koukala z okna. Ti dva si povídali a koukali do nějakého papíru.

Chvíli jsem pozorovala na co tak do toho papíru zíraj. Byla to asi mapa. Najednou vlak sebou cuknul a konečně se rozjel.

Cesta byla nudná a až moc dlouhá. Dokonce si myslím že jsem i jednou usnula. Ti kluci naproti mně si četli. Jsem ráda že tu je klid. Pousmála jsem se.

V dálce jsem už viděla školu. Převlékla jsem se do své uniformy, kterou jsem už měla  skoro na sobě, ale jen z poloviny.

Ti kluci byli z havraspáru, když zjistili že jsem zmijozel, tak se trochu uchechtli a něco si začali šeptat. Neřešila jsem je a dál čekala než budeme moct vystoupit.

...

Po dlouuuhé cestě konečně šedím u jídla a poslouchám proslov Brumbála. Teda neposlouchám, ale to je jedno. Vedle mě sedí Draco.

Doslova si to místo vybojoval. Zaslechla jsem slovo pohár. Trošku jsem začala vnímat, ale to už bylo pozdě. Brumbál pokynul že můžeme jíst.

Zase budu vědět úplný h*vn*. Už jsem nic neřešila a svou pozornost jsem namířila na jídlo před sebou.

Tak jo za tři týdny to pomalu začne. Zatím jsem Harryho a jeho partu nepotkala, ale jen jsem je zahlédla u jejich stolu.

Ve svém pokoji jsem si zabrala postel dole u okna a vytáhla si košilku na spaní. Ještě než jsem se převlékla, tak jsem si to namířila do společenské místnosti.

Na gauči seděl Draco se svými kamarády. Když mě zahlédl, tak vykopl svého kámoše z místa vedle něj.

Tím jsem pochopila že uvolnil místo pro mě. Sedla jsem si vedle něj. "Můžu tě obejmout?" Řekl zničeho nic Draco.

Kývla jsem že ano. Nikdo mě nikdy moc neobjal. Draco si mě opatrně přitáhl blíže a objal mě.

"Objal tě někdy někdo?" Zašeptal Draco u mého ucha. "Nevzpomínám si." Odpověděla jsem.

Objetí bylo příjemné. Cítila jsem se v bezpečí a v teple.

Teď jsem ležela ve své posteli. Pod dekou byla zima. Měla jsem sto chutí někam jít. Ale na to pomyšlení se mi začali zavýrat víčka. Pomalu mě pohltila tma a sny.

Good další část zdeee!
Doufám že se aspoň trochu líbí <3
Příště bude část s ohnivým pohárem 🏆

Omlouvám se za chyby...