Vivian jen seděla v kočáru a hleděla ven. Byl podzim, listí už opadlo a cesta se táhla. Její matka seděla naproti ní a neustále ji poučovala.
"Vivian, posloucháš mě?"
Ona si povzdechla a přikývla.
"Poslouchám."
Její matka jí začala upravovat vlasy.
"Musíš vypadat perfektně."
Vivian se ušklíbla.
"Stejně si mě vezme, ne? I kdybych se neučesala, ne?"
Její matka si povzdechla.
"Přestaň s tím. A narovnej se! Už tam skoro jsme."
Vivian protočila panenky. Kočár prudce zabrzdil a jí se mimoděk zrychlil dech. Byla nervozní, doopravdy nervozní. Zhluboka se nadechla a otevřela dveře kočáru. Před ní se rozprostíral pohled na velký dům. Měl dvě velká křídla a vstup jako do zámku. Vystoupila ven a narovnala ji sukni. Na sobě měla modré korzetové šaty a vlasy do úhledného drdolu. Pomalu vykročila k sídlu Lorda Petera z Cantrige. K místu které se brzy stane jejím nedobrovolným domovem.
Prolog je na světě. Doufám že se vám to bude líbit jako moje jiné historické romance. Co se týče obsazení Lorda Petera, budete překvapení. Doopravdy překvapení.
Ps. Prolog je vždy kratší :-)
YOU ARE READING
Learn to love
Historical FictionLásku zná jen z knih. Je jí devatenáct a právě se dozvěděla, že se bude vdávat. Její zasnoubení bylo domluveno už když se narodila a to s o dvacet let starším mužem. Už se smířila s tím, že nikdy nepozná lásku. Je však možné aby se do něj zamilovala...
