Vivian procházela chodbou s knihou v ruce. Potutelně se usmívala a pobrukovala si jakousi melodii. Po chvíli se rozběhla a rozrazila dveře do haly. Následkem toho se přes celou místnost rozezněl mužský výkřik. Vivian se zarazila a zjistila, že kohosi srazila. Na zemi ležel vysoký černovlasý muž.
"Jste v pořádku?"
Zeptala se, ale jen těžko zadržovala smích. Muž se posadil a položil si ruku na čelo.
"Myslím že ano, slečno."
Vivian položila knihu a pomohla mu vstát.
"Moc se omlouvám, pane?"
Muž se usmál.
"Thomas."
Vivian se skoro zastavil dech.
"Ten Thomas?"
Tom sklopil hlavu.
"Katy vám o mě řekla, že?"
Vivian zavřela dveře a přikývla.
"Myslím, že ano. Každopádně vás ráda poznávám osobně."
Thomas zvedl ze země nůžky které mu upadly když ho Vivian srazila.
"Všiml jsem si že už s lordem Peterem vycházíte lépe."
Vivian se usmála a zabodla pohled do země.
"Ano, dalo by se říct, že spolu vycházíme."
Na to poslední slovo kladla velký důraz a hned potom se začala nekontrolovatelně hihňat. Thomas se usmál.
"Myslím, že vím co přesně tím myslíte."
Vivian se začala smát a položila si ruku na ústa.
"Pardon."
Thomas sklopil zrak.
"Je dobře že spolu vycházíte, narozdíl od té předtím."
Vivian najednou jakoby ztuhla.
"Pardon, cože?"
Thomas se na ni zděšeně podíval.
"Vy to nevíte?"
Vivian na něj zírala.
"Co bych měla vědět?"
Thomas se otočil a chystal se k odchodu.
"Myslím si, že už bych měl jít."
Vivian se za ním ale rozešla a zvýšila hlas.
"Thomasi okamžitě mi to řekněte!"
On se zastavil a otočil se na ni.
"Jestli se lord Peter dozví, že jsem vám to řekl..."
Vivian hrdě zvedla hlavu.
"Nepovím mu to. Chci to vědět."
Já jsem ale mrcha, co? :D Mám ráda Cliffhangery :D Mimochodem na obrázku je Thomas.
ČTEŠ
Learn to love
Historical FictionLásku zná jen z knih. Je jí devatenáct a právě se dozvěděla, že se bude vdávat. Její zasnoubení bylo domluveno už když se narodila a to s o dvacet let starším mužem. Už se smířila s tím, že nikdy nepozná lásku. Je však možné aby se do něj zamilovala...