Learn to love

Epilog

Stará žena dokončila své vyprávění a odmlčela se.

"A co bylo dál, babi?"

Zeptal se jeden z jejích vnoučků a poposedl na posteli. Ona se pousmála.

"Co by. Měli spoustu dětí a vnoučat."

Teď se ozvala jedna z holčiček.

"Stejně ti nevěřím, že je to příběh o tobě a dědečkovi. Zní to spíš jako pohádka."

Babička pomalu vstala.

"Zní to jako pohádka, ale bylo to tak."

Nakonec se ozvalo nejmladší z dětí, malý chlapeček.

"Povídej ještě něco."

Stará dáma zakroutila hlavou.

"Už ne, už je pozdě."

Náhle do místnosti vstoupila mladá žena.

"Babička má pravdu, děti, už musíte jít spát."

Všechny je uložila a pak se otočila na starší ženu.

"Mami, volá tě táta, chce a tebou mluvit."

Žena přikývla a vydala se pomalu po schodech dolů. Poté zamířila ke knihovně, kde jak věděla byl její manžel. Pomalu otevřela dveře.

"Volal jsi mě?"

Muž se otočil.

"Vivian. Říkáš jim to jako by to byla pohádka."

Vivian se usmála.

"Však taky je. Ne vždycky, ale v podstatě to pohádka je. Máme přece šťastný konec, ne?"

S těmito slovy si sedla do křesla vedle něj. Peter ji chytil za ruku.

"Už jsem ti někdy řekl, že jsi to nejlepší, co mě v životě potkalo?"

Miluji život, protože mi dal tebe. Miluji tebe, protože ty jsi můj život.

-J. Lennon

A je to tady. Poslední kapitola. Je to smutné a veselé zároveň. Ale teď trochu staré známé sebepropagace. Abyste nebyli smutní tak jsem začala psát další knihu, jmenuje se Impossible love a už teď byla zveřejněna první kapitola. A taky vám chci strašně poděkovat za ohlas u této knihy. Jste úžasní.