22. Ve jménu lásky

46 17 14
                                    

Přesně půl hodiny po prvním hlášení spadly dveře pracovny primusů na zem, až se otřásla podlaha. Euphemie nastavila hůlku proti příchozím.

"Bystrozoři, prohledáváme hrad kvůli Walburze Blackové," ohlásil je muž, který šel uprostřed.

"Tady není," prohlásila pevně Euphemie. Hlas se jí ale třásl. "Bude na ošetřovně u Abraxase Malfoye," lhala.

"Pokud lžete, bude to pro Vás mít následky," pohrozil jí muž.

Orion zatím přiběhl k nim. Poslední slova ho doslova zarazila na místě. Už to tady bylo, Euphemie měla první problém kvůli jeho rodině. To nemohl, nesměl, dovolit.

"Pokud vy dva skrýváte hledaného vraha..."

"Je tady!" vyhrkl Orion.

Euphemie se na něj podívala pohledem raněné laně. Slabě zavrtěla hlavou.

"Nedovolím," řekl jí Orion, "abys trpěla kvůli mé sestřence, která stejně nevraždila poprvé."

"Walburgo Blacková!" rozkřičel se bystrozor.

Euphemie si nedokázala pomoct, z očí jí vytryskly slzy, její dětství teď nenávratně končilo. Tohle byl pravý svět. A ten se jí ani trochu nelíbil.

Muži vtrhli dovnitř do pokoje, popadli Walburgu a vyvlekli ji ven. Orion se pokusil obejmout plačící Euphemii, ale dívka se odtáhla a zavrtěla hlavou. Nevěřila, že by to Blacková dokázala všechno udělat.

Veškeré obviňování nebylo nic, tohle byla realita, ne dětské hrátky. Tady vše končilo.

"Já nic neprovedla!" křičela Walburga, ale nebylo jí to nic platné. Zápěstí jí drtily silné paže, bystrozoři se s ní odmítli mazlit.

Walburga se sotva stačila otočit na Euphemii s Orionem. Dívce věnovala poslední pohled, který si Euphemie vyložila jako děkovný. Orionovi věnovala jen opovržlivé odfrknutí, než ji bystrozoři vyvlekli ven.

Euphemie se už nedokázala udržet. Rozbrečela se naplno a sesula se na zem. Ramena se jí otřásala, což pokaždé Orionovi vytrhlo část srdce. A nejvíce ho bolel fakt, že si ho Euphemie odmítla pustit k sobě.

***

"Tak jsem to udělala," oznámila Lucretia na ošetřovně Holly s Burkesem. "Podala jsem stížnost na Raddlea a podložila to nezpochybnitelnými důkazy. Vyhodí ho," zaradovala se.

"A nemáš pocit, že by tohle... No dejme tomu bylo trochu větší, než chceš?" ptala se opatrně Holly.

"Větší, než chci? Já chci, aby se to hnalo až k ministrovi. Nejlépe doživotní zákaz profesorství," usmívala se.

"Holly myslela spíš něco trochu temnějšího. Azkaban třeba," osvětlil Burkes.

Lucretia se zarazila. "Cože?" nechápala. "Proč Azkaban? Jak Azkaban?"

"Protože tvoje nevyvratitelné důkazy budou moc... Nevyvratitelné? A když už jsou bystrozoři na hradě, je to trochu ošemetný," pokukovala po dveřích Holly.

"Nemáš být vlastně ve Zmijozelu?" zděsil se Burkes při pohledu na Lucretii bezstarostně stojící uprostřed ošetřovny.

"Budu jen tam, kde chci být já."

V tu chvíli se otevřely dveře a dovnitř vešel profesor Brumbál se slečnou Wrightovou. Profesorka Blakeová šla ihned za nimi. Společně levitovali před sebou další zkamenělou osobu.

"Ach Merline, to je přece Rookwood!" Burkes byl ihned na nohou a přiběhl k profesorům.

"No do hajzlu," ozvala se i Holly a taktéž vyskočila z postele.

Bez nás není svět světemWhere stories live. Discover now