Tajemný Pan B a jeho studentka

Určitě jdeš pryč?

Marie

,,Takže si to zopakujeme, obří sídlo, extrémně sexy a bohatej učitel, který učí v zapadákově. Kámo já být tebou, tak na něj příště vytasím ženský zbraně."

,,Prosím tě Maru, já z něho teda tak odvázaná nejsem. Vezmi si třeba Terku, ta o něm určitě sní. Já jsem realista a chci jenom projít ze zemáku." V duchu jsem věděla, jak moc kecám, protože mi z něho vážně bylo horko.

Proč do toho ksakru vkládá tak malý úsilí, já být ní, tak si našeho Gabriela obmotám kolem prstu, nejdřív bych ho možná opíchala, tak jednou, no záleží jestli bych se udržela, alespoň bych potom mohla všechny ujasnit o tom, jak nádherný je. Třeba by to šlo nějak udělat, zemák mi nejde a doučování se bude hodit.

,,Počkej a to doučko ti jako nabídl sám od sebe?"

,,No jakoby jo, ale mě už se tam stejně moc nechce."

,,Nebuď kráva, já se k němu dobrovolně na doučko objednám."

,,Maru seš si jistá, že to bude mít společný něco s doučováním? Haló ty a doučování?"

,,Prosím tě, já i on z toho určitě něco vytěžíme, a navíc proč si jen tak neužít. Kdy ty jsi naposledy s někým něco měla? Dobře, naposledy to byl Kryštof, a vlastně proč jste to nezopakovali? Neříkej mi, že to bylo tak strašný, vždyť se o něm říká, že to dost umí,"

,,Bylo to skvělý, ale já nevím, já asi nechci aby z toho bylo něco víc, pak ti ty city hrozně ublíží."

,,Ser na city, ty taky potřebuješ uspokojit svoje touhy."

Začaly jsem se smát, s Markét je sranda a jsem za ní vděčná, ale prostě někdy to s ní nejde hladce. Obě jsme se zároveň připravili na skvělou návštěvu baru a další party na kterou jsem jí přemluvila jít.

Markét

,,Nevzala jsem si moc krátký šaty?" zabručela Maru.

,,Na tebe jsou ještě dlouhý, vždyť obvykle sem nosíš tak věci, který se podobají spíš plavkám."

,,Nojo, snažím se držet krok s módou." pousmála se.

Objednali jsme si drink a šli tančit, ta hlasitá hudba dokáže člověka uvést do situace, kdy vůbec nevnímáte okolí. Tancovaly jsme ani ne půlhodiny a já musela na záchod. Takže jsem šla menší uličkou směrem k toaletám, když v tu chvíli jsem ho zahlédla.

Okamžitě jsem vlítla do kabinky a doufala, že to je snad zlý sen.

Proč musí být tady.

,,Seš v pohodě?" ptala se Bety.

,,Hele nemohla by si zjistit, jestli tam furt je Gabriel, jakože náš učitel na zemák?"

,,Ehmm, jo furt stojí v tom hloučku, proboha, co tady dělá? To to tady vlastní?"

Bety odešla a já věděla, že se musím nepozorovaně dost pryč ze záchodů. V žádném případě se s ním nechci vidět. Snažila jsem se jít rychle a když už jsem si venku chystala vzít taxi, ozvala se za mnou rána dveří.

A stál tam Gabriel.

,,Určitě jdeš pryč?"