Tajemný Pan B a jeho studentka

Spolu

Marie

,,Jsme teď pár?" zasmála jsem se a zeptala Gabriela. Leželi jsme na posteli v objetí a mně se plnil malý holčičí sen. ,,Jsme." usmál se a políbil mě na čelo. Rozplývala jsem se v jeho objetí a usmívala se. ,,Nikdy bych neřekl, že se zvládnu zamilovat." vážnila jsem. ,,Samozřejmě, že jsem chtěl dodat do takové divošky jako jsi ty." ,,Ty vtipe, jen počkej." ,,Já mám počkat, to hned uvidíš." Začal mě lechtat a já jsem se smála a nohama kopala v peřině. ,,Gabrieli už dost, víš jak jsem lechtivá!" křičela jsem smíchem. ,,Právě proto budu pokračovat." smál se on. ,,Už dost." nakonec se nahnul nade mě, prohlížel si moji tvář s líbezným výrazem a já ho při tom jemně hladila po zádech. ,,Copak, něco se ti nezdá?" ,,Jsi strašně krásná, víš o tom." zasmála jsem se a políbila ho.  ,,Myslíš, že nám to vydrží. Bude těžký to tajit ve škole a tak." zeptala jsem se.

,,Marie, miluju tě, ochráním tě před vším zlým a doufám, že spolu budeme co nejdéle to půjde. Doufám, že tě jednou požádám o ruku a budu si moc pochovat naše dítě." byla jsem dojatá, štěstí na muže jsem moc neměla a po dlouhé době jsem cítila ten příjemný pocit bezpečí, který jsem potřebovala. ,,Cítím se s tebou v bezpečí." ,,To jsem rád, budu s tebou celou noc a kdyby se ti zdál špatný sen, budu tady pro tebe." ,,Gabrieli, co na to řekne tvoje rodina? Myslíš, že by nám to přáli." ,,Nemám v plánu se s nimi v nejbližší době kontaktovat, myslím, že by nebyli pro. Jenže nejde o ně, jde o nás." usmála jsem se potěšením, že myslí hlavně na nás. Bylo mi ho zároveň líto, nechtěla jsem, aby kvůli mně měl špatné vztahy v rodině. 

,,Myslím, že brzy usnu." konstatovala jsem. ,,Tak dobrou." políbil mě ještě jednou. ,,Dobrou noc."