Tajemný Pan B a jeho studentka

Uspokojení

Marie

Měla jsem po krk úplně všeho. Školy jsem měla, že bych se ze všech těch věcí dokázala učit na další roky. Na Gabrielovi hodiny jsem nechodila skoro vůbec.

Ležela jsem na posteli a sledovala TikTok, pořád jsem myslela na Gabriela, čekala jsem, že se ozve sám on, ale neozval. Nechtěla jsem mu psát ani volat, a i když jsem vnitřně strašně toužila potom, aby jsme zase byli spolu a aby se mě dotýkal po celém těle, nedokázala jsem skousnout tu dívku. Určitě to hrál na více stran, nebylo by to poprvé, co jsem tohle zažila, ale rozhodně to bolelo zatím nejvíc, protože jsem moc dobře věděla, že jsem se zamilovala.

Dokola jsem si přehrávala v hlavě naše společné chvilky a náš sex, začala jsem být extrémně nadržená. Došla jsem k šuplíku s ponožkami a zespod vytáhla vibrátor. Byl menší, ale dost účinný, hned po něm jsem vytáhla i dildo.

Lehla jsem si na postel a zkusila si v hlavě znovu přehrát naši společnou chvilku. Svlékla jsem si kalhotky a vibrátor přiložila ke klitorisu, jakmile jsem ho zapnula, ucítila jsem příval příjemných pocitů, chvilku jsem jen jemně kroužila po klitorisu, a potom jsem vzala dildo, nejprve jsem ho nalubrikovala, a potom jsem ho do sebe postupně zasouvala. Byla to dokonalá kombinace, chvělo se mi celé tělo a v hlavě jsem měla všechny scénáře našeho sexu. Přála jsem si, aby si Gabriel znovu vzal do úst moji bradavku a kousal jí znovu a znovu.  Chtěla jsem, aby on byl tím, kdo bude neustále ve mně. Chtěla jsem opět cítit jeho dokonalý péro celý v sobě.

Oh bože, věděla jsem, že se každou chvíli udělám, proto jsem na vibrátoru zapnula maximum a dildo do sebe zasunula celé a jen s ním dál jemně kroužila v sobě, byla jsem nahá na mojí posteli, a to jediné co jsem chtěla byl Gabriel, ale on tu nebyl a já si musela poradit sama. 

,,Ahh"! vykřikla jsem, protože mě zachvátila vlna dokonalého orgasmu, ne tak dobrého jako s Gabrielem, ale i přesto se moje tělo celé chvělo. 

Po skvělém orgasmu jsem se šla omýt, položila jsem si telefon na umyvadlo a zapnula hudbu. Bylo mi najednou mnohem lépe. Když v tom mi někdo volal a byl to Gabriel, s váháním jsem hovor zvedla.

,,Omlouvám se, nechci tě ztratit. Marie, já jsem se do tebe zamiloval, řeknu ti všechno, jen mi prosím dej ještě šanci." Začaly mi téct slzy, nevěděla jsem, co říct. Když ztratíte důvěru k člověku poprvé, nechcete ji ztratit i po druhé, natož po třetí. ,,Gabrieli, já, já nevím, má to ještě cenu?"

,,Má to cenu. Přijedu pro tebe a o všem ti řeknu." ,,Dobře", řekla jsem s maličko roztřepeným hlasem a položila telefon.