21. část

501 52 3
                                    

Hii!! ^*^ Hlásím se s novým dílem se kterým nejsem moc spokojená ale zase jsem ráda, že jsem něco napsala :'D ...Další díly už budou lepší jen nechci nic uspěchávat 3:))


Přeji pěkné počtení


„Za týden se vám ozvu" řekl mi pan Horan a já jsem poděkoval a odešel. Jakmile se zamnou dveře zavřely, tak jsem si úlevně vydechl. Vydal jsem se zase dlouhou chodbou, která byla velmi moderně zařízená jako všechno zde.

Došel jsem domů a všechny věci odložil. Pustil jsem si na plný pecky hudbu a šel si nachystat něco k jídlu. Už teď jsem nervózní. Co když mě nevezmou? Snažil jsem se na to nemyslet a místo toho si prozpěvoval. Pak jsem si sedl a konečně se pustil do jídla.

Je 20:00 a já právě dochystal celý dům. Ano, zase tady pořádám jeden ze svých večírků. Takhle je to teď skoro pořád a baví mě to. Netrvalo dlouho a už jsem slyšel zvonek. Běžel jsem ke dveřím a tam stálo několik mých kamarádů. Dneska jich má dojít vážně hodně. Vidím to na dobrý večer.

Harry

Sedím a poslouchám svou přítelkyni Kate, jak mluví o nějakých blbostech. Nikdy jsem ji nějak neposlouchal. Když se mě na něco ptá tak jen přikývnu a dál se věnuji naší úžasné večeři v téhle luxusní restauraci v Paříži. Miluji to zde. Když jsme dojedli tak jsme se spolu vydali zpátky do hotelu. Na ulici nás chytlo pár novinářů a snažili se o to udělat aspoň krátký rozhovor. Dnes mají však smůlu. Nemám na to náladu. Avšak Kate se zastavila a začala se tam předvádět před mraky fotografů s foťáky, kteří jí hned začali fotit ze všech stran. Jen jsem si povzdychl a šel za ní. Nepotřebuji, aby byl o mě v novinách zase článek, jak jsem bezcitný a nevšímám si své přítelkyně nebo tak něco. Chytl jsem ji okolo pasu a usmál se. Jakmile si nás vyfotili tak jsme pokračovali v cestě na pokoj.

**

Louis (pohled autorky)

Zrovna tančí na půl vysvlečený a kolem něj se kroutí asi tři mladé ženy a očividně si to moc užívají. Louis už nějak nemá o ničem ani ponětí. Vlastně ani neví, co dělá. Všichni se výborně baví a pijí. Hudba hlasitě hraje, když v tom se Louis vydá i s neznámými holkami do pokoje. Kdyby byl při vědomí tak to nikdy neudělá. Ale teď? Teď je mu všechno jedno.

Ráno se probouzí s obrovskou bolestí hlavy. Okamžitě se vymrští z postele a běží na záchod. Hned po tom jde do kuchyně pro sklenku vody. Opře se o linku a kouká bezmyšlenkovitě před sebe. „Louisi ty jsi debil" řekl si sám pro sebe. Ostatní už byli dávno pryč. Vrátil se do pokoje a všiml si dvou holek, co leželi na jeho posteli. Poškrabal se vzadu na hlavě a až teď si uvědomil, že je úplně nahý. „sakra!" zabručel a natáhl na sebe čisté boxerky. Jakmile se všechny probudily, tak hned zmizely domů. Louis si sedl ve svém obýváku, ve kterém byl dost velký nepořádek, a koukal před sebe. Přemýšlel, jestli by neměl trochu pozměnit styl svého života. Kvůli tomu už ho několikrát vykopli z práce. Dal si hlavu do dlaní a skousl si ret. Nakonec se rozhodl, že bude nejlepší, když se půjde zklidnit do sprchy a pak to všechno uklidí.

***


Týden uběhl jako voda a Louis pořád netrpělivě čekal na ten telefonát. Myslel si, že se snad nedočká, když v tom se ozval jeho mobil, který celý týden nosil pořád u sebe. Okamžitě to zvedl a přiložil si mobil k uchu. „Prosím?" vydal ze sebe. „Dobrý den, jste pan Tomlinson?" ozval se hlas na druhé straně. Louis hlasitě polknul. „Ano to jsem já...kdo volá?" zeptal se a netrpělivě poklepával nohou. „Niall Horan...před týdnem jste tady byl a ucházel jste se o místo asistenta"  odpověděl. „Oh dobrý den!" řekl Louis nadšeně, ale pak si dal ruku před pusu. „Promiňte" omluvil se.  Niall se tomu jen zasmál. „V pořádku nic se neděje. Jen jsem si ještě prošel vaše listy a myslím, že můžete jít slavit pane Tomlinsone. Bereme vás" řekl a já jsem se vymrštil ze sedačky a začal chodit tam a zpátky. „to vážně?! Oh děkuju moc!" řekl s velkou radostí v hlase Louis a pořád se usmíval. „Nemáte za co děkovat. V pondělí vás očekávám zde a řeknu vám všechny podmínky a vlastně vše okolo téhle práce. Takže v pondělí ve 14:00 ať jste zde. Nashledanou a gratuluji" řekl Niall a Louis se usmál ještě víc. „Děkuju budu tam. Nahledanou" řekl a zavěsil. Pak si dal ruce do vlasů a vydechl. „Zvládl jsem to" řekl si sám pro sebe. „Já jsem to zvládl" zopakoval.


Um..nevím co k tomu dodat tak snad jen..Přežijte zítra školu a mějte se fajn!! ^^

Mám vás ráda! <3 

Love on desert island (Larry Stylinson CZ)Where stories live. Discover now