1.díl Setkání

1.4K 83 17
                                    

Hi! Je tady první díl:) I když nebylo moc ohlasů tak za zkoušku nic nedám že? :D Doufám že se bude líbit! :)

Je 2.června začátek letních prázdnin na které – stejně jako ostatní studenti- se kudrnáč opravdu těšil. Ráno ho probudil budík, který si nastavil, aby stihl letadlo v danou hodinu, jakou si určil. Když otravný zvuk utichl tak se Harry protáhl a zívl si. Sednul si na postel a podíval se do velkého okna, které bylo přímo vedle něj. Má krásný výhled na New York. Pousmál se a zvedl se z postele. Přesně na čas mu donesla služka Georgia snídani. „Dobré ráno Harry“ pozdravila ho a věnovala mu úsměv. „Dobré“ oplatil ji Harry a místo úsměvu si zase zívl. „Jsi unavený že?“ zeptala se starší paní a Harry se zasmál. „Né jak jsi na to přišla?“ zeptal se ironicky a vzal si z doneseného jídla misku s mlékem a ovesnými vločkami. „Tak už běž!“ řekl Harry a ukázal na dveře. „Jo promiň“ odpověděla Georgia a odešla z pokoje. Harry si sedl na postel a dojedl svou snídani. Pak šel do koupelny provést ranní hygienu.

Harry

Prohlédl jsem se v zrcadle a upravil si vlasy a usmál se na sebe. Jsem dokonalý. Pak jsem šel do pokoje a oblékl jsem si černé džíny a bílé volnější tričko a potiskem. Do vlasů jsem si dal šátek s americkou vlajkou a znovu se prohlédl v zrcadle. Usmál jsem se na sebe a zavolal si Davida, aby mi vzal všechny kufry do auta. Přece se s tím nebudu táhnout. Sedl jsem si do auta a čekal, až mě David doveze na letiště. Když jsme tam byli, tak jsem jen přesedl do letadla a vzal si svůj IPhone abych si mohl psát s kámošema, a hlavně s holkama kterým se líbím. Letadlo pomalu vzlétalo a já jsem se pohodlně usadil a nasadil jsem si sluchátka. Už se těším na Hawai. Už jsem tam párkrát byl a musím říct je tam báječný moře a ty holky tam! I když víc se mi tam zamlouval jeden kluk v recepci, ale přece nejsem teplej. I když na tom vlastně nic není. „Pane Bože, Harry vzpamatuj se!“ řekl jsem si a plácl se do čela.

***

Podíval jsem se z malého okénka, ale nic moc jsem neviděl. Všude byli černé mraky a někde se i míhaly blesky. Vůbec se mi to nelíbilo tak jsem se radši připoutal. Teď docela začínám litovat toho, že jsem si stál za tím, že poletím sám bez Davida. Zase jsem se začal věnovat mému IPhonu ale najednou jsem zaslechl strašnou ránu. Podíval jsem se zase z okénka a ze zádní části letadla vycházel kouř. A sakra. Najednou přiběhl jeden z těch, co to letadlo řídí. „Vezměte si to!“ zakřičel a hodil mi nějakou tašku, nebo co to bylo. Odmítal jsem a přesvědčoval řidiče, že se nic neděje, že je to jen malá bouřka. Když v tom se rozletěly dveře a všechno z letadla začalo vylétávat ven. „Dělejte!“ zakřičel ten chlap tak jsem si to vzal. „Je to padák! Nasaďte si ho a pak skočte z letadla!“ zakřičel a já jsem na něj vykulil oči. „Dělejte!“ zakřičel tak jsem si to rychle nasadil. S pomocí sedadel jsem došel, až k díře kde byli před tím dveře a pár krát jsem se nadechl, ale někdo do mě zezadu žduchl. Najednou jsem se ocitl v….v ničem. Nic jsem neviděl a jen padal. Když se můj padák protrhl tak jsem spadl do moře. Kolem mě nic nebylo a strašně pršelo. Moře bylo chladné no spíš bych řekl že to byl oceán, ale opravdu nevím, kde jsem. Začal jsem šílet. „Pomoc! Pomoc! Pomoc!“ začal jsem šílet a do pusy mi tekla voda. Za pár minut jsem viděl, jak padá letadlo, no spíš to byl jeden velký plamen. Viděl jsem, jak ke mně plave jeden z mích kufrů. I hned jsem se na něj položil a začal máchat rukama, abych se trochu pohnul z místa. Naštěstí vyplaval málo poškozený malý nafukovací člun. Lehl jsem si do něho a pořád držel kufr, aby neodplaval. Slzy mi tekly proudem a já jsem pořád jednou rukou ‚pádloval‘ abych se dostal pryč. Byla mi strašná zima a svaly mě opouštěly. Najednou jsem viděl jen černo a propadl se do temnoty.

***

Z pohledu autorky

Mladého chlapce, v nafukovacím člunu, a kufrem voda donesla na písečnou pláž jednoho opuštěného ostrovu. Kudrnáč spal a neměl ani ponětí kde je. Byl promrzlí a nejde říct, jestli se vůbec probudí. Nehybně ležel v písku a jeho nohy omývala voda z moře a sluneční paprsky mu svítily do obličeje. Najednou se kudrnáč pohnul. Jeho zelené oči se začaly pomalu otevírat. Když byli otevřené úplně tak se podíval okolo sebe. Nebe bylo krásně modré a slunce zářilo. Harry si sednul a podíval se za sebe. Rozprostíral se tam velký prales a skály. Kudrnáč se pomalu zvednul a všimnul si své zraněné nohy.

Z pohledu Harryho

„Kde to sakra jsem?“ tuhle větu jsem si opakoval pořád dokola. Pomalu jsem kulhal po pláži a koukal se na nebe, jestli neuvidím nějaký záchranný vrtulník nebo letadlo. Když v tom jsem zaslechl, jak se zamnou, něco zašustilo. Šlo to přímo z toho pralesa.  A teď je ta rozhodující otázka. Mám se jít kouknout, co tam je a nebo to radši nechat být? Ale to bych nebyl já, kdybych nešel. Dokulhal jsem se k cestičce a pomalu se prodíral houštím. Když najednou na mě zezadu něco skočilo. Spadl jsem na zem a to něco na mě sedělo. Když to ze mě slezlo tak jsem se otočil na záda, abych na to viděl. Ale nebylo to něco ale někdo. NĚKDO! Byl to kluk s očima krásně modrýma jako moře. Vlasy měl načesané na bok a na sobě měl jen něco jako kraťase. „Kdo jsi?“ zeptal se klidně. Jeho hlásek byl jemný a příjemný. „Kdo jsi ty?“ zeptal jsem se a on mi podal ruku, abych se postavil. „Ptal jsem se první“ řekl a já jsem se zasmál. „No a co.“ Odfrkl jsem si. „Jsem Louis.“ Řekl a podal mi ruku. „Harry. Rád jsem tě poznal a teď mě nech, abych vymyslel něco jak se odsud dostat. Nazdar“ řekl jsem a kulhal zpátky na pláž. „Počkej!“ zakřičel a přiběhl ke mně. „Není to tak lehký“ řekl a chytl mě za ruku. „Jsem tady už půl roku“ řekl a já jsem se zastavil a podíval se mu do jeho krásně modrých očí. „Pojď semnou“ řekl a začal mě táhnout zase do toho lesa. „Ne. Zvládnu to sám a nepotřebuju k tomu nějaký pako který je tady už půl roku!“ zakřičel jsem a šel zpátky ke svému kufru a nafukovacímu člunu který byl už vyfouklí a byla v něm velká díra. „Jak chceš!“ zakřičel a utíkal zase někam pryč.  Sedl jsem si do písku a otevřel můj veliký kufr. Všechny věci v něm byli strašně mokré. A není divu. Povzdychl jsem si a zase ho zabouchl. Slunce už začalo zapadat tak jsem se rozhodl udělat si oheň. Ale jak?

 Doufám že se vám to líbilo O.o Budu ráda za každý komentář a votes :3 

Další díl přidám až tady bude 6 hvězdiček :3 :) abych viděla že to má smysl :)

Mám vás ráda :***

Love on desert island (Larry Stylinson CZ)Where stories live. Discover now