10. Strach

708 70 11
                                    

Hi! :D Ok, tak tohle normálně nedělám abych přidávala díl o půl 11 večer ale tak když jsem viděla ty komentáře nemohla jsem to nepřidat <3 :3
Moc děkuji všem co si našli chvilku na to okomentovat minulý díl ale také těm co si to aspoň přečetli nebo dali hvězdičku :)
Přeji pěkné počtení! C:

Harry
(Doporučuji si pustit písničku vpravo;) )

Běžel jsem pořád dopředu a bylo mi jedno, že přes slzy nic nevidím. Párkrát jsem sice zakopl, ale bylo mi to úplně jedno. Když už jsem měl pocit, že jsem dost daleko tak jsem se zastavil a lehl si na zem. Díval jsem se na oblohu a na hvězdy. Jak to teď Louisovi vše vysvětlím? Co mu mám teď říct? Nejlepší by bylo se mu pár dní vyhýbat. To je ono! Ale tím nic nevyřeším. Ale třeba na to zapomene. Ležel jsem tam, až jsem nakonec usnul.

O 3 dny později
Louis

Vůbec nic nechápu. Ale vůbec nic. Co se Harrymu stalo? Co se stalo mě? Co se všechno stalo, když jsem byl zrovna …dá se říct mimo. Muselo to být něco velkého, protože to by pak takhle Harry nezareagoval na to, že si nic nepamatuji. Ještě horší je že vůbec nevím kde je. Hledal jsem ho snad asi všude. Bojím se o něj. A hodně. Co když se mu něco stalo? Tahle otázka mi létala hlavou už dlouhé 3 dny. Stejně jako posledních pár dní jsem se vydal hledat Harryho. Potřebuji ho najít. Chybí mi. Jako kamarád samozřejmě. Copak by ses tolik bál kdyby to byl jen kamarád? Napovídal mi můj tichý hlásek v hlavě. Ale hned jsem to zahnal. Blbost. Možná. Asi. Nebo ne? Sakra. Už blázním a to totálně. Musím se vzpamatovat. Doma mám přítelkyni. Nejsem na kluky. Tyto dvě věty si musím pořád opakovat a nemůžu na ně zapomenout.

Už tady chodím asi 2 hodiny a pořád nic. „Harryyy!“ zakřičel jsem. „Prosím Harry!“ zakřičel jsem znovu a sedl si na zem. „Hazz kde jsi?“ zašeptal jsem si pro sebe a dal si obličej do dlaní. Přemýšlej Louisi, kde by tak mohl být. „Nemůžu to vzdát“ zvedl jsem se a běžel dopředu. Pořád jen dopředu. Samozřejmě jsem se vyhýbal stromům, abych do nich nevrazil. Začali mě bolet nohy tak jsem se zastavil a rozhlížel kolem sebe. Pak jsem se podíval před sebe a přímo přede mnou stál Harry. „Hazz“ vydechl jsem a běžel k němu. Silně jsem ho objal. Ale nereagoval na to. Jen prostě stál. „Harry proč ses nevrátil? Měl jsem strach.“ Vydechl jsem, ale Harry mi neodpověděl. „Harry!“ zatřásl jsem s ním. „Louisi….promiň ale já na to nemám.“ Vydal ze sebe. „Na co nemáš?“ zeptal jsem se nechápavě a Harry se mi podíval přímo do očí. „Nechci o tom mluvit Louisi. Omlouvám se ti za to, že jsem zmizel a ty ani nevíš důvod ale ani se ho nedozvíš. A to jak jsem tě oslovil, když ses probudil, na to také zapomeň, nemyslel jsem to tak.“ Řekl a já jsem se mu po celou dobu díval do očí. Nebyla v nich ta jiskra jako dřív. Musím na to přijít. Musím přijít na to, co se mezi námi stalo, že se Harry chová takhle.

S Harrym jsme se oba dva vrátili do jeskyně. Celý den jsme mlčeli a neprohodili ani jedno slovo. Nastal večer a Harry si šel bez nějakých slov lehnout. Za to já sedím u ohně a dívám se do něj. Chybí mi ten starý veselý Harry. Začal jsem přemýšlet nad tím, co se mohlo stát. Ale na nic jsem nepřišel. Nakonec jsem si také lehl a usnul.

Harry
Ráno jsem se probudil poměrně brzy. Rozhodl jsem se tedy, že půjdu pro nějaké ovoce. Včera večer jsem skoro nespal. Jen, jsem to předstíral. Chtěl jsem totiž v klidu vzpomínat na to jak jsme s Louisem dováděli a také, na ty romantičtější a nebo, vášnivější chvilky. To jak jsme se potápěli a pod vodou jsme si dávali pusu, nebo jak jsme spolu tančili. Dělám, jakoby Louis zemřel ale …to pro to že vím, že už se to nevrátí. Je hodně těžké se držet, když jsem tak blízko ho. Asi by bylo nejlepší mu vše říct, ale na to prostě nemám. Nemůžu mu to říct. Držel by si ode mě odstup a už by se semnou nebavil vůbec. Rozhodl jsem se, že se zase vrátím. Louis už byl vzbuzený. „Ahoj“ usmál jsem se, když jsem došel k němu. „Ahoj“ úsměv mi oplatil. „Tady jsem přinesl něco k jídlu“ podal jsem mu ovoce a on mi poděkoval. „Co takhle jít dneska na pláž? Spolu?“ zeptal se Louis a usmál se. Přikývl jsem. Vím, že to pro mě bude ještě těžší, protože tam mám hodně vzpomínek, ale aspoň budu zase s Louisem trávit čas a poznám ho takového jaký doopravdy je.

Tak doufám že se líbilo c: …Zase jestli chcete mi můžete napsat do komentáře vaše pocity z tohohle dílu a nebo to jak se vám to líbí :3
*Votes*
*Komentáře*
*Follow*
*Potěší :**
Mám vás ráda :*


Love on desert island (Larry Stylinson CZ)Where stories live. Discover now