Hi! Hned na začátku bych se vám chtěla moc omluvit že to přidávám až teď i když jsem slíbila že to tady bude asi před týdnem a něco? ....Já vím jsem hrozná ale nějak na to nebyl čas. Takže jsem ráda že to přidávám aspoň dnes :)
Ještě bych chtěla poděkovat za 10 hvězdiček a těm co mi minulý díl okomentovali :))) Jsem moc ráda že si to nějaké ty čtenáře našlo :)
Doufám že se vám tahle kapitolka bude líbit ;))
Louis
Vzbudil jsem se skroucený na zemi. Promnul jsem si oči a posadil se. Venku prší, takže vůbec netuším, co budeme dělat. Hlavně musím napustit vodu, abychom nemuseli pořád pít převařenou z moře nebo z kokosu. Podíval jsem se okolo sebe, ale nikde neviděl Harryho. Co když někam šel úplně sám? Vymrštil jsem se do sedu. Najednou jsem ucítil kouř. Oheň? Okamžitě jsem vyběhl z jeskyně. Šel jsem po stopách kouře. Najednou jsem narazil na Eleanor ale i Harryho. Stála tam a Harry byl přivázaný ke stromu a pod ním byl oheň? Rozběhl jsem se k nim. Tentokrát jsem ale neměl nutkání Eleanor políbit. „Co to je?!“ „Vyber si buď já, nebo on“ vyhrkla chladno krevně. „Co?“ vyprskl jsem a ona se pousmála. „No poslouchám“ řekla a začala přikládat do ohně. „To je úplně jasný“ řekl jsem. „Pořád neslyším odpověď. „Já já….jasně, že ty!“ zakřičel jsem ne moc přesvědčivě. „To jsem chtěla slyšet. Všichni tady nepřežijeme takže …“nedokončila větu a žduchla Harryho ze skály. Jen jsem zakřičel a běžel. Už bylo ale pozdě. Sesunul jsem se k zemi a začal brečet.
***
Vymrštil jsem se do sedu a viděl před sebou Harryho, který se na mě zmateně dívá. „Louisi začal si ze spaní křičet“ zašeptal a já jsemse usmál. Teda aspoň jsem se o to pokusil. „Jsem v pohodě jen se mi něco zdálo.“ Vysvětlil jsem a podíval se ven. Je krásně venku svítí sluníčko. Vypadá to, že dneska bude opravdu hezky.
Když jsme se s Harrym nasnídali (naše snídaně se skládala z ovoce a vody) rozhodli jsme, že bude nejlepší jít na pláž. Ani jeden z nás se nevracel k myšlenkám, jestli se odtud vůbec dostaneme. Oba už jsme zde chodili jen v boxerkách a oblečení si nechávali na chladnější dny. Rozhodl jsem se, že aby tady nebyla nuda, udělám nějakou zábavu. Když jsme došli na pláž tak se Harry svalil do písku.
Harry
„No tak Harry nlež tady a pojď se bavit“ zakřičel Louis a já jsem se pousmál. Má takový roztomilý hlásek. Normálně bych si zase v duchu nadával ale…nebaví mě to. Začínám tak trochu připouštět že se mi Louis líbí. A taky že ho…že ho mám tak trochu rád. Sice jsem doteď byl jen s holkami, ale přeci jsem říkal, že nějaký ten kluk se mi taky líbil ne? Začínám i připouštět že od toho, co jsem tady, se ze mě stává nový Harry Styles. Ne ten starý, který byl rozmazlený a skoro každou noc spal s jinou holkou. Ale nový …který se umí bavit i bez mobilu a notebooku a bez barů a holek. A taky nový Harry, kterému se líbí kluk. Sám jsem ze sebe čím dál víc překvapený. Rozhodně co ale neudělám je to, že neřeknu Louisovi, že se mi líbí. Nechám si to pro sebe a až se odtud dostaneme tak si každý půjdeme svou cestou. Louis se třeba zasnoubí s jeho holkou a já …zůstanu sám. Nevím, ale myslím si, že není pravda, že na každého někdo někde čeká. Teda aspoň ne u mě. Ještě jsem nepotkal člověka, který by byl jako stvořený pro mě. A když jo tak byl zadaný. Asi to zůstane tak že budu chodit po barech a klubech. Ale takový život mě neláká. Vždy jsem si přál mít děti a velkou svatbu a rodinu.
Z mého přemýšlení mě vytrhl Louis. Začal mě tahat za ruku. „Pojď, uděláme si sukni“ zasmál se a já jsem pořád nechápal. „Bude to sranda. Budeme vypadat jako ti lidé na Hawai.“ Vysvětlil mi a já jsem kývl hlavou. Louis otrhal pár obřích listů a já trhal květiny. Jsou tady opravdu krásné kytky. Otrhal jsem jich co nejvíc a mířil zpátky k Louisovi. Ten seděl na zemi a trhal listy na úzké proužky. Sedl jsem si teda za ním a dělal to samé. Vždy jsem se ale po chvilkách díval na Louise. Není se čemu divit že se mi líbí. Je úžasný. Má pootevřenou pusu a mírně se usmívá a upírá pohled na list. Plně se soustředí na svou práci a to je moje možnost jak ho sledovat aniž by si toho všimnul. „Tak“ vydechl, když měl několik proužků listu. Podíval se na mě a všiml si, že toho moc nemám a i toho že mi to moc nejde. Sedl si vedle mě a chytl mě za ruku. Okamžitě mnou přejela …. energie? Nevím, jak bych ten pocit vysvětlil. Nikdy jsem to necítil. „Chytni to“ řekl něžně a já ho poslechl. Chytl jsem kraj listu. Začal mi opatrně vést ruku dolů. „Vidíš, není to těžké. Jen se musíš soustředit.“ Usmál se na mě a zase se věnoval sobě. Když, toho bylo opravdu moc, tak se Louis usmál. „Tak a jdeme na to“ vykulil jsem na něj oči a on se začal smát. „Sukně“ vysvětlil a já si oddechl. Né že by….tak Harry to už je moc.
Ukázal mi jak to udělat a já to po něm opakoval.
Když jsme měli sukni hotovou tak jsem se nad výsledkem pousmál. Vypadá to dobře. Podíval jsem se na Louise a ten začal kroutit boky a tancovat. Zasmál jsem se a sedl si. Pozoroval jsem každý jeho pohyb. On si toho ale všiml a přišel ke mně. „No tak pojď“ povzbudil mě a chytl mě za ruku. A zase ten nával radosti z toho že se mě dotkl. Stoupnul jsem si naproti němu a začal opakovat jeho pohyby. Oba jsme kroutili boky a dobře se u toho bavili. Pak mě Louis ale chytil okolo pasu a začal semnou pomalu tancovat. Pro efekt jsem si dal jednu kytku do pusy. Teda ten stonek. Louis se tomu zasmál a pomalu jsme tam spolu tančili. Najednou mě naklonil dozadu a držel mě, abych nespadl. Byli jsme u sebe tak blízko, že kdybych se trochu přiblížil, mohl bych se dotknout jeho rtů. Pak se ale Louis odtáhl a tanec pokračoval. Párkrát mě i zatočil, ale moc se to nepovedlo, protože jsem vyšší ale způsobilo to naše záchvaty smíchu. Nebylo to tak vtipné, ale smály jsme se všemu. Prostě jsme si užívali toho, že tady nikdo není a tím pádem můžeme dělat, co chceme. I takové blbosti.
Když jsme dotančili tak jsme si oba lehli na zem a dívali se na nebe. „Jsi fajn Harry“ vydal ze sebe Louis a já jsem se usmál. Vůbec netuší, jak mě tohle potěšilo. „Ty taky Louisi“ řekl jsem mu na oplátku. Nic jiného jsem ani říct nemohl. „Jaká je tvoje přítelkyně?“ zeptal jsem se. Chci vědět jaký má styl i když mi to bude na nic. „Zábavná, hezká, milá nevím, co víc, bych řekl, proč se ptáš?“ zeptal se na oplátku on. Myslel jsem si, že tady bude říkat, jak jí miluje nebo je úžasná ale nic. Třeba se pohádali a Louis zde zrovna uvízl.
Najednou ale Louis dostal nápad. „Zazpíváme si něco?“ zeptal se s roztomilým úsměvem. Kývl jsem a on začal přemýšlet. „Mám to!“
Hi Barbie.
Hi Ken.
You wanna go for a ride?
Sure Ken.
Jump in!
Oba jsme se postavili naproti sobě a smáli se, ale to nepřerušilo náš zpěv.
I´m a barbie girl, in a barbie world
Life in plastic, it´s fantastic.
You can brush my hair, undress me everywhere.
Imagination, life is your creation.
Come on Barbie, let´s go party!
I´m a barbie girl, in a barbie world
Life in plastic, it´s fantastic.
you can brush my hair, undress me everywhere.
Imagination, life is your creation.
I´m a blond single girl, in a fantasy world,
Dress me up, make it tight, I´m your dolly
I´m a blond single girl, in a fantasy world,
Dress me up, make it tight, I´m your dolly.
You are my doll, rock´n´roll,
feel the glamouring thing,
kiss me here, touch me there, hanky panky
Louis stál blízko mě a naše hrudě se dotýkaly. Oba jsme se na sebe usmívali jako blázni. Najednou jsme oba dostali záchvat smíchu. „Bože“ vydechl Louis a utřel si slzy z očí. „Tak pojď, Barbie vrátíme se zpátky.“ Zasmál se Louis a já jsem ho probodl pohledem. „Proč já?“ zeptal jsem se smutně a on se zasmál. „Protože“ vyplázl na mě jazyk a přehodil mě přes rameno. Začal jsem křičet ať mě pustí ale nepomohlo to. Pak jsem toho nechal. Přece jenom aspoň jsem u něho dostatečně blízko.
Nezapomeňte (pokud se vám to líbilo) zanechat komentář nebo hvězdičku! Hrozně to potěší a navíc povzbudí napsat další díl :D
Mám vás ráda! :****
