Když se Niall to ráno probudí na až nezvyklé teplo a bolest jeho žeber zmateně rozlepý oči a zamžourá do šera pokoje. Na digitálních hodinách uvidí velmi brzký čas v podobě sedmé hodiny ranní. Noha v sádře mu stále spočívá na několika polštářích stejně jako včera. Liam Payne stále leží vedle něj tak jako včera když tam usnul. Vypadá stále tak klidně a mladě, že se Niall prostě musí pousmát nad jeho až nezvyklou roztomilostí. Avšak, jeho úsměv zmizí ve chvíli, kdy se brunet vedle něj ze spánku zamračí. Na čele se mu vytvoří jemné vrásky, Niall pomalu natáhne ruku a přes vrásky mu opatrně přejede ukazováčkem, jen co vrásky zmizí se mu opět vyrojí na rtech úsměv a prstem sjede na jeho spánek a pomalu pohladí jeho zarostlou tvář.
„Co to děláš?" Jeho ranní hlas způsobí motýlky v bříšku blonďáka. Má stále zavřené oči ale Niall ví, že nespí.
„Nic..." Zašeptá, aniž by od něj odtrhl prst a nadále s ním jemně přejíždí po jeho tváři. Liam se usměje a více se na něj natiskne. „Jsi roztomilý, když spíš." Přizná tiše a jemně ruku odtáhne.
„Roztomilý?" Jeho smích se rozlehne po místnosti a on sám se narovná, přičemž se protáhne a rozhlídne po místnosti. „Vážně jsem tu přespal?" Zasměje se a prohrábne si hnědé vlasy načež pohlédne na Nialla který se rozespalýma očima snaží vyťukat čtyřmístné heslo. „Nejdřív by ses měl probrat a až pak koukat do mobilu..." Oznámí mu a vstane, přičemž si sundá triko, které pohodí na zem. Pomalím krokem dojde k blonďákovi který ho sleduje téměř zbožným pohledem. Liam se opatrně k němu skloní a své rty jemně přiloží na jeho čelo. „Skočím si do sprchy. Nevadí?"
„Co-co oblečení?"
„Mám ho venku v autě." Usměje se a jen se spadnutými kalhoty pod zadek odejde do sprchy vedle pokoje Nialla. Ten jen vydechne a zůstane ve stejné poloze, kdy zírá na strop, celých patnáct minut co je Liam ve sprše. Jen co přijde si ho zmateně prohlédne a též se podívá na strop. „Co je tam tak strašně zajímavého?" Ozve se čímž na sebe upoutá pozornost Nialla. Má na sobě bílí ručník který je špatně uvázaný. Mám nepříjemný pocit, že má Niall chuť umřít nebo ho znásilnit. Liam si zkousne ret a s pobaveným úsměvem odejde ven z pokoje čímž dá Niallovi chvíli na uklidnění z toho šoku, který zažil před chvílí.
◄►
Grace stojí u sporáku a oběma chlapcům připravuje snídani mezitím co občas pohlédne do obýváku kde oba sedí na gauči, Niall s nohou položenou opět na několika polštářích, a sledují animované pohádky, které každé ráno dávají na Disney Chanelu. Liam popíjí svou černou kávu jen v šedých teplákách, zatímco vytváří na koleni Nialla prstem neurčité tvary, sám blonďák popíjí kakao a k hrudi si tiskne malý polštářek. Stařenka položí talíře plné lívanců na bar a poté se rozejde k lednici pro ovoce a javorový sirup. Když se otočí Liam stojí u linky a dopíjí své kafe.
„Přišel jsem pro to aby jste nemusela chodit až k nám." Usměje se a hrnek dá do dřezu. Grace přikývne s podezřívavým pohledem ale i tak ovoce nakrájí a pomalu ho vyskládá na talíře mezitím co se snaží přijít na nějaké téma na konverzaci s mužem který si vedle ní připravuje kávu. Nic ji ale nenapadá, proto jen na lívance vylije trochu sirupu a nechá je už napospas svému osudu.
Liam neváhá, hrníček odloží a vezme oba talíře, přičemž se rozejde zpět do obýváku kde Niall v klidu sedí jako dítko a kouše si spodní ret mezitím, co sleduje televizi ve které se Myšák Mickey snaží přijít na to, jestli na vyhrabání díry potřebují lopatu nebo balónek.
„Budu muset jít." Oznámí po dvou hodinách sledování Disney pohádek Liam a vstane.
„Už?" Koukne na něj Niall zklamaně mezitím co dlaněmi objímá hrníček a na posteli si sedne, přičemž si zkousne spodní ret a pozoruje jak se Liam oblíká do upnutých kalhot a obyčejného bílého trika. „Dneska jsme nestihli Don't touch. Kouknem se na něj jindy?" Usměje se nadšeně avšak jen co Liam zavrtí hlavou jeho úsměv povadne. „Proč ne?"
„Ty se na něj klidně koukni blondie ale já na vlastní filmy nekoukám." Uchechtne se a jemně ho políbí do vlasů, přičemž si vezme z postele mobil a rozejde se pryč nechávajíc blonďáka na jeho velké posteli v jeho nemalém pokoji samotného.
◄►
„No a jinak se nic moc nedělo." Pokrčí Louis rameny když dovypráví příběh o tom jak z laborek ve škole utekly žáby a on společně s pár dalšíma je musel po celém areálu školy chytat. „Jo a po vánočních prázdninách budeme psát." Šeptne lehce vyděšeně.
„Ty sis ty zápisky nepsal jen kvůli tomu, abych si je mohl opsat, že?" Uchechtne se Niall když si kopíruje poznámky psané tím hrozným škrabopisem Tomlinsona. „Co všechno potřebuješ?"
„Svým způsobem všechno." Vydechne Louis a vstane, aby mohl jeho kamarádovi podat berle, díky kterým se přesune k počítači. „Co to děláš?" Zeptá se Louis zmateně a opře se rukama o křeslo tak aby viděl, co jeho kamarád dělá.
„Všechny zápisky si pro jistotu zapisuju ještě do počítače. Znáš takový ty nechtěný... ehm ‚nechtěný' nehody od starších nebo od nějakých fajn holek či kluků od nás z ročníku? No tak jistota je jistota." Usměje se, když otevře složku, ve které má uložené wordy s nejrůznějšími zápisky. „Všechny ti je pošlu na mail, co s nima uděláš je už jen na tobě." Usměje se Niall a začne svému kamarádovi všechny postupně přeposílat.
„Nialle ty si boží!"
„Řekni mi něco, co nevím." Jeho smích se rozlehne po místnosti doprovázen nadšeným tleskáním. Oba chlapci se jen zasmějí a jen co Niall vypne počítač a pomalu vstane se pomocí berlí přesune ke dveřím. Louis ho stále následuje s obavami, že někde zakopne a něco se mu stane. „Jo a tak mě napadlo, máš zítra čas?"
„Jak moc důležitý to je?" Odbije ho Louis otázkou, když zavře dveře do pracovny a pomalím krokem, tak aby ho Niall stačil, se rozejde k jeho pokoji.
„Nákup dárků na Vánoce!"
„Harold si bude muset vystačit s jeho pravačkou!" Usměje se Louis nadšeně naprosto ignorujíc zhrozený pohled Nialla mu otevře dveře od pokoje které následně zavře a s nadšeným úsměvem skočí do postele plně si užívajíc tu měkkost té boží matrace.
No soo, hi guyzz!
Vítám vás u dnešní části.
Nelíbí se mi, Upřímně se mi tahle část líbí jen ta první část doby dokud se neobjeví ty dvě šipičky snad víte co myslím..:D)
No, dál.
Nevím co víc napsat. Jen asi to, že tenhle díl je věnován KikimoCz (nebo jak se to vlastně jmenuješ:D) jelikož mi pomohla s jednou velmi zásadní věcí v tomto díle :-))
To je asi vše. V příštím díle asi budou náákupy ^^^:D
Luff ya guyzz!
-Caroline
