Svůj zrak upnutý k mobilu nepřítomně přepíná programy v televizi. Ticho, které se rozhostí v obýváku, když televizi vypne se stane mnohem příjemnějším, než když se stále dokola ozývají hlasy různých tónin. Blonďák se s úsměvem uvelebí na gauči, přičemž zavře oči a zhluboka se nadechne. Ticho je příliš příjemné a ukolébá ho ke klidnému spánku.
Obří úsměv modrookého chlapce se objeví přes celou obrazovku, když začne z mobilu vyhrávat písnička od Fall Out Boy American Beauty/American Psycho díky čemuž se Niall trhnutím probudí a se stále zavřenými oči nahmatá mobil na stolku, poslepu hovor přijme a přiloží k uchu. „Halo?" Zachraptí ospale.
„Nialle Horane!" Protočí nad pisklavým hlasem očima které si dlaní protře a sedne si.
„Co chceš?" Šeptne a pohlédne na hodiny nad krbem. „V sedm večer?"
„Harry nemá čas prej musí vyřídit nějaký smlouvy a je zavřenej v pracovně. Nechceš jít ven?" Niall se chystá odpovědět, ale jeho kamarád si odpoví za něj. „Je fajn, že souhlasíš za půl hoďky jsem u tebe!" Blonďák pohlédne na obrazovku mobilu a nahlas si povzdychne, přičemž vstane a rozejde se do koupelny iPhone pohazujíc na gauč.
Několik minut po půl osmé se ozve zvonek ohlašujíc návštěvníka, v případě Louise není jisté, jestli zvaného. Niall s kalhoty v ruce doběhne ke dveřím a otevře. „Čau. Sedni si ještě se dooblíknu." Oznámí mu hned, Louis jen s úsměvem kývne a usadí se na gauč. Avšak když pod svým zadkem pocítí něco, co by tam nemělo být se nadzvedne a vytáhne si z pod zadku mobil jeho nejlepšího kamaráda. Když ho odemkne, musí se tiše zasmát.
„Furt sis tu tapetu nezměnil..." Zkonstatuje pobaveně, když uslyší za sebou kroky a ruku s mobilem natáhne za sebe, aby mobil mohl předat jeho majiteli.
„Je to problém?" Zeptá se Niall lehce přiškrceně načež si odkašle pozorujíc Louise, jak rychle vrtí hlavou. Pobavený úsměv se ani nepokouší zakrýt. „Radši pojď." Povzdychne si a oblíkne si bundu, která ho bude chránit před zimou, která panuje venku.
Cesta k nejbližšímu fastfoodu, který je bude chránit před zimou a která jim poskytne jejich oblíbené menu, by netrvala tak dlouho, kdyby Louis nezačal zimní hry dle Louise Tomlinsona, které se skládají pouze z toho jak shodit svého kamaráda na kluzkém ledě. Cestička, po které jdou není v zimě udržovaná díky čemuž stačí jen trochu popoběhnout a strčit do Nialla který se po tenkém ledě s křikem sklouzne.
„Víš o tom, že si takhle můžu něco zlomit?!" Křikne naoko naštvaně, když leží na zemi. Louis se zasměje a jako na ledních bruslích se se vší grácií doklouže ke svému kamarádovi.
„Vím, ale mám pocit, že to stojí za to." Zazubí se na něj a pomůže mu vstát načež se oba velmi pomalu opět rozejdou. To, že se jistí tak, že při každém podklouznutí se chytí toho druhého už asi vynechám.
Louis si položí obě dlaně na zarostlé tváře, přičemž nahlas vydechne, když si prohlíží nabídku v mcdonalds. „Co si dáš?" Drkne ramenem do Nialla který jen pokrčí rameny a vytáhne si peněženku, ve které se nachází něco málo přes třináct liber. Po chvíli přemýšlení si vezme jedno velké menu za necelý čtyři libry. Jen co oba drží tác se svým jídlem se rozejdou do zadní části restaurace kde si sednou do špatně osvětleného boxu. Niall si konečně sundá bundu, zatímco Louis už s chutí pije jeho colu.
„A co vlastně Harold dělá tak hrozně moc důležitého?" Optá se Niall aby vyplnil ticho které se rozhostilo mezi nima.
„Něco se smlouvami či co..." Odpoví Louis nepřítomně. „Ale dělá okolo toho strašný tajnosti." Protočí očima.
„Jak to myslíš?"
„No, viděl jsem, že je měl rozložený na stole, nebo jsem spíš na stole viděl hromadu papírů a chtěl jsem si dojít pro sluchátka, který jsem si nechal u počítače, ale on mi to nedovolil a zamknul se tam mezitím, co je hledal." Začne se smát avšak, svůj smích ukončí jen nervózním uchechtáváním. „Nialle já se bojím, že mě podvádí!" Vyhrkne zničehonic a chytne svého kamaráda za ruku. „Je poslední dobou tak nervózní a tajnůstkářský." Zašeptá zoufale. Niall si jen povzdychne a vstane, přičemž si sedne vedle svého kamaráda a jako svého staršího bratra ho obejme, přičemž mu dá pusu do vlasů.
„Neboj se. Sice nevím co se děje..." Samozřejmě, že věděl co se děje. „Ale určitě tě nepodvádí..." Usměje se na něj a vstane. „Dojdu si koupit ještě jedny hranolky a tobě vezmu zmrzlinu."
Z peněženky si vytáhne tři libry a rozejde se ke kasám. Jen co oznámí svou objednávku a zaplatí se opře o pultík a zívne. Dvouhodinový spánek ze kterého ho probudil jeho milovaný kamarád mu nestačil, ani neví, k čemu by přirovnal to, jak moc se těší do postele.
„A dáte si k tomu hranolky?" Ozve se kousek od něj.
„Ano, děkuju." Uslyší velmi známý hlas, díky kterému málem ztratí rovnováhu. Svět kolem něj se začne točit a on pohlédne vedle sebe na brunet který se opírá o pultík kousek od něj.
„Liame?" Zašeptá nevěřícně doufajíc, že to je jen halucinace z nevyspání avšak, jmenovaný se na Nialla otočí a též si ho nevěřícně prohlídne.
„Nialle." Usměje se Liam a příjde k němu. „Konečně." Vydechne si spíše sám pro sebe, když ho sleduje.
„Ty chodíš do fastfoodu?" Zasměje se Niall skepticky, avšak Liam s úsměvem přikývne. „Porušil jsi zásadu?" Opět mu je odpovědí přikývnutí avšak už ne tak nadšené. „Jak dlouho sem už chodíš?"
„Od té doby co jsi mě vykopl ze svého pokoje." Přizná Liam šeptem pohled upírajíc do jeho očí. Niall neslyšeně zalapá po dechu a jemně zakolísá.
„Tak dlouho?" Liam pomalu přikývne. „Celý dva roky?"
925 slov.
jelikož jsem dlouho nepřidávala tak jsem měla tak trochu jakože výčitky takže když jsem včerejší díl zveřejnila měla jsem nějakou uměleckou (?) chvilku a napsala jsem další díl a prostě jsem ho už teď ráno (uhm, ráno) musela zveřejnit.
Jediná moje otázka asi je, co si o tomhle dílu myslíte? Zvlášť o tom konci? :---)))
Luff ya guyzz!!
-Caroline
