Zůstaň / Stein27

Párty

    Po Danovo dlouhém přemlouvání, jsem nakonec přijmula toho kluka žádost. Nevím, jak se tomu říká, v životě jsem neměla seznamovací aplikaci, tak mě prosím neukamenujte. Dan mu hned začal psát, ale oznámil mi to asi až po půl hodině, co si vyměňovali zprávy. Ten člověk je vážně neskutečnej.

,,Danieli, ty jseš takovej debil fakt. To sis s nim rovnou domluvil rande přes mě nebo co?"

,,Lauro, uklidini se. Jen jsem mu napsal, jestli by nechtěl jít někam ven. S tebou samozřejmě." řekl na obranu a rukama naznačoval, že se vzdává. Ale pořád měl mobil v ruce a koukal do něj.

,,No bezva. A přečetl sis vůbec, že je z Brna?"

,,Jo přečetl. Napsal, že je v Praze. Tak kdy máš tenhle týden čas, on je tu totiž jen do pátku."

,,Ode dneška do pátku do večera jsem v práci, takže to asi neklapne. Strašně mě to mrzí." odvětila jsem s nezájmem.

,,Ale notaak. Neděj ty protáhlý obličeje. Však se ti tady s Tobym snažíme někoho najít."

,,Nikdo se vás o to neprosil, tak laskavě nedělejte ublížený."

,,Ale my se ti jen-" zastavil se Dan a soustředěně něco četl v telefonu.

,,Takže, moje milá Lar, na víkend si nic neplánuj. Jedeme totiž do Brna. Milost pán tě pozval na párty. Prý tam nemá s kým jít, tak se ptá, jestli bys s ním nechtěla jít."

,,Ty jsi se úplně pomát. Proč bych měla jezdit do Brna? Jeďte si tam sami." rohodila jsem rukama a odešla do koupelny.

    To snad svět ještě neviděl. Můžete mi říct, co je to zase popadlo? Hledat mi někoho na seznamce. Pomoc. Je sice hezké, že se mi snaží pomoct, ale já teď o žádné seznamování opravdu nestojím. Zvlášť ne po tom vztahu s Lukášem. Já vím, že už to je skoro rok od rozchodu, ale já se přes to prostě nemůžu přenést. Ne, že by mi chyběl, to ne, ale spíš, že no...To je jedno. Tím vás teď zatěžovat nebudu.

-- -- --

,,Pěkně debilní nápad." prolomila jsem ticho v našem kupé ve vlaku.

,,Nebuď naštvaná. Určitě si sednete. Vypadal fakt v pohodě. A kdyby něco, ochráníme tě." ujišťoval mě Dan mezitím, co si soustředěně četl něco v časopise.

,,To určitě. Navíc tam stejně nebudete na tý párty, takže se budu muset o sebe postarat sama." překřížila jsem si ruce na prsou.

,,Kdyžtak volej nebo tak něco." řekl Toby.

,,Tak díky za rady." povzdechla jsem si.

    Ano, je to pravda. Kluci mě přemluvili, abychom jeli do Brna. Jediná výhoda je ta, že všechno na tomhle "výletě" platí oni, takže moje peněženka může zůstat celou dobu v klidu. Alespoň něco.

-- -- --

    Už jsme na hotelu a já sleduji nějaký film v televizi. Kluci jsou ve vedlejším pokoji, tak snad budu mít klidnou noc a neuslyším něco, co nechci.

     Danovi jsem přikázala, aby mi ten profil na seznamce přihlásil na můj telefon a na svým se odhlásil, protože jsem nechtěla riskovat, že mi domluví další rande.

    Zrovna když jsem si fénovala vlasy, přišla mi zpráva. Od toho borce, se kterým se mám v neděli sejít na té párty. Napsal, že mě vyzvedne v devět hodin v hotelu na recepci, abych nešla po tmě sama. Je to od něj hezké a navíc se mi to celkem hodí, protože to tu vůbec neznám. Ještě bych se tady někde ztratila. V rychlosti jsem mu odepsala, že s tím počítám.