59.kapitola

1.4K 81 21
                                    

Pheobenin pohled:

Když už mě konečně pustily domů,musela jsem se smát tomu jak jsem vipadala.

Měla jsem sádru na ruce, chodící sádru na noze a to ani nemluvím o těch modřinách na obličeji  a po celém těle. Vipadala jsem jako by mě přejel autobus, ale byla jsem šťastná,že konečně jedu domů.

Jakmile se mi udělalo líp,doktoři mě propustily já mohla konečně jít.Chtěla jsem jít bydled k tetě a nepřekážet klukům,ale oni mě přemluvily a já jsem nakonec svolila a jely jsme do vily.

Z nemocnice mě vyzvedl Ni a když jsme dojely domů,pomohl mi vystoupit a vzal moje věci přes jedno rameno a druhou rukou mě chytl za zdravou ruku.

Když otevel dveře vyskočily na nás kluci.Udělaly pro mě oslavu.

Byl tam Zayn,Louis,Liam,Harry,můj brácha i holky.

Všichni mě na přivítanou obejmuly a vítaly mě.Bylo to příjemné,cítila jsem se zde jako doma.

Všichni jsme se sešly a kecaly jsme,popíjely a bavily se.Bylo to skvělé a já byla šťastná.Měla jsem skvělého přítele,úžasnou rodinu a báječné kamarády,nic mi nescházelo.

Jakmile jsem byla unavená,šla jsem se vysprchovat a spát.Byla jsem unavená s dneška a chtěla jsem si odpočinout.

Když jsem se ráno probudila,byl vpokoji strašný smrad a já byla zavalená něčím těžkým.Jakmile jsem se podívala co to je,dostala jsem záchvát smíchu,který jsem se snažila tlumit. V mojí postely ležel Niall oblečenej jen v boxerkácha a Harry v kalhotech.Harry ležel na Niallovy a Ni zase na mě.Nemohla jsem se přestát smát,byl to hrozně vtipnej pohled.Tak jsem radši vstala a s námahou odešla do kuchyně,kde jsem sepokusila udělat snídani a i když jsem měla nějaké obtíže,podařilo se mi uvařit vše co jsem chtěla.

„Pane bože Pheobe co tady děláš?Měla by jsi ležet a nechat práci na nás a né tady lítat,vždyť máš sádru." nadával Liam,který zrovna přišel a snažil se mě vystrnadit s kuchyně.

„ahoj Liame taky ti přeji dobré ráno jakpak jsi se vyspal?"zeptala jsem se ho a naprosto ignorovala jeho pokusy o vyhození mě s kuchyně.Je mi jedno v jakém stavu budu,do kuchyně mi nikdo nepoleze,to je moje království.

„Ježiši ségra co tady děláš,mazej si lehnout,tady nemáš co dělat,měla by jsi odpočívat" řekl můj bratr,který se tu taky objevil.

„Jejda vy jste oba dva stejní,to mě nikdo nepochválí za to že jsem uvařila takovou snídani?"zeptala jsem se a hodila s utěrkou o linku.

„Já ano kočí,vipadá to božsky,pojď si sednout,najíme se a ty si pak odpočineš" řekl Louis,který mě obejmul a odvedl do jídelny.

Sedly jsme si do jídelny a za chvilku přišly i holky a Harry s Niallem.

„tak co vy dvě hrdličky jak jste se vyspaly?" zeptala jsem se ze smíchem.

„ahoj zlato,dobře.Promiň že jsme spaly u tebe,ani nevím jak jsme se tam dostaly" řekne Niall a políbí mě.

„To máte s toho že pijete.Nevím jak to děláte,ale pokaždé skončíte opilí a omotaní kolem sebe a usnete"řekla jsem a všichni jsme se smály.

„Já taky nevím proč.Jsme prostě nejlepší kámoši,pořád lepší,než bych byl omotanej kolem nějaké cizí holky" řekl Ni.

„to teda jo,to bych ti dala,kdybych tě tak našla" řekla jsem a zase jsme se všichni rozesmály.Dneska tady byla úžasná atmosféra která zde vydržela celý měsíc dokud jsem se neuzdravila a nesundaly mi sádru.

Byly jsme spolu s Niallem pořád,to samé platilo i o klucích.Pořád jsme něco podnikaly,blbly jsme a bavily se.Vždyť jsme mladí a život máme před sebou,proč si ho neužít.

Všechno bylo báječné a já jsem byla šťastná jako nikdy.    

The end

Tohle byl poslední díl tohoto příběhu.Děkuji všem kdo ho četl a dával  vote,komenty a podobně.Jste úžasní,mám vás moc ráda všechny a děkuju za to že tohle někdo četl.*Pája*:)

Příběh lásky/One directionWhere stories live. Discover now