Příběh lásky/One direction

21.kapitola

Niallův pohled:

Ona odjela. Prostě se zbalila a odjela. Je mi po ní hrozně smutno. Už jsou to dva dny co odjela a mě nic nebaví. Je u nás ticho a klid. Kluci jsou taky smutný. Víme že se v neděli vrátí, ale i tak .Pořád si objednáváme jídlo s donáškou, nikdo nám tu nevaří nesměje se s náma. Prostě mi moc chybí.

"Nialle co je ti?" zeptá se mě Liam a sedne si vedle mě na gauč.

"Chjo nic to neřeš"  vydechnu.

"Chybí ti Pheobe že?"

"Jo, já vím že pryč jen dva dny ale i tak m chybí .To jak byla naštvaná když odcházela mě dost vyděsilo. Co když se jí něco stalo? ani nám nedala vědět, že v pořádku dorazila. Řekla to jen Paulovy, proč to nezavolala mě, tobě nebo Harrymu. To je na nás tolik naštvaná?" zeptal jsem se sklesle.

"Ne určitě už není, ale co bys čekal? Být já na jejím místě tak bych nejdřív proliskal Maryku, propleskl Harryho a až pak bych jel domů .Ale jak vidíš já nejsem Pheobe. Taky mi moc chybí, ale co se dá dělat? Budeme to muset vydržet" řekne a poplácá mě po rameni.

"Já vím nějak to vydržím." řeknu a pousměju se.

"Jo za to co jsem ji řekl bych si taky pleskl. Nechtěl jsem být tak hnusnej, fakt mě to mrzí." řekne Harry který si sedne na proti mě do křesla.

"To je sice hezký Harry ale měl bys to říct Pheobe a ne mě" řeknu a pousměju se. Vím že ho to moc mrzí, přece jenom má Pheobe taky moc rád.

"Já ji to řeknu až se vrátí .Chtěl jsem ji volat, ale Paul říkal že ji nemáme volat že chce mít teď týden klid. Prý chce být s rodinou. "řekne Harry.

"To se nedivím co vím od El tak s ní nebyla skoro tři měsíce a my moc dobře víme jaké to je být tak dlouho od rodiny. "řekne Louis a sedne si na opěradlo vedle mě.

"To jo .No nic jdu to prádlo poskládat" řeknu a jdu s košem na prádlo ke mě do pokoje.

No teď když tady není Pheobe se kluci rozhodly že se o sebe budou starat taky sami .Máme rozdělené práce. Já peru a skládám prádlo .Liam vaří, Harry má na starosti nádobí. Zayn a Louis mají zase na starosti úklid a pořádek ve společných místností jako je chodba, obývák, záchod ,a koupelky jinak si pokoje uklízíme sami.

Prádlo poskládám a odnesu ho každému do pokoje. Na dně koše najdu Pheobiny tepláky a tričko tak se je rozhodnu odnést k ní do pokoje. Jdu tedy po schodech na horu a vejdu do jejího pokoje. Zařídila si ho pěkně. Pokoj má dvě stěny na proti sobě jsou fialové a dvě zelené. Na stěnách visí poličky s fotografiemi Pheobe, její rodiny, Eleanor, a nějaké holky asi kamarádky .Postel má předpisově ustlanou a vše důkladně uklizené. Nad tím se musím pousmát. U nás v pokoji to vždycky vypadá katastrofálně hlavně když někam odjíždíme. Všechno všude roztahané a sami nevíme kde co máme.Za to Pheobe má vše úhledné a v pořádku.

Jdu tedy k jejímu stolu a položím na něj oblečení ,když si všimnu nějakého sešitu na něm .Vezmu ho do ruky a přečtu název.

"Mé sny a cíle"

Stojí na sešitě. Rozhlídnu se kolem sebe i když vím že tady nikdo není ale pro jistotu a zalistuju do sešitu.

Jakmile ho otevřu vykoukne na mě dvojstránka s nadpisem Londýn.

Je u ní fotka Big Benu a taky fotka Pheobe jak stojí u Londýnského oka. Pod tím je ještě nějaký text.

Příjezd do Londýna 3.7.2013. ve 12:30.
Byla jsem na obědě s tetou Dafné. Londýn je úžasný. Stihla jsem prozkoumat pár památek a pak jsem se ubytovala u tety. Jestli mi výjdou plány stane se Londýn mým domovem tak jak jsem si vždy přála.