"Pan Horan ihned přestane čmárat do sešitu a začne dávat pozor!" Vykřikl na mě učitel a já položil propisku.
"A vůbec, co to tam zase malujete?!" Sešel stupínek a blížil se k mé lavici, rychle jsem vytrhl papír a zmuchlal ho.
"Myslím, že to není vaše věc," usmál jsem se a koukl mu do očí.
"Moje věc nebude, až budete mít pětky z testů!" Křikl a bouchl do mé lavice, lehce jsem nadskočil a dál se věnoval výuce.
Dějepis se dal naučit, ale chemie se musela pochopit, nikdy jsem neměl špatné známky, učil jsem se pečlivě i doma, každý den.
"Pane Horane, vy už jste tu jednou zapsaný za kreslení při hodině a pokračujete s tím i v mé hodině?" Pozvedl obočí kudrnatý vysoký muž a já jen zavřel svůj sešit.
Jeho lícní kosti se napínali při každém žvýkání jeho žvýkačky, kterou měl jako každý den.
Jemné strnistě a dlouhé kudrnaté hnědé vlasy po ramena.
Krásné smaragdové oči a kurevsky plné rty.
"Moc se omlouvám," vydechl jsem, vzal deník a donesl mu ho na stůl, jelikož ukázal prstem na katedru a já byl nucen se svého sešitu vzdát.
Posadil jsem se do lavice a sledoval, jak píše různé vzorce na tabuli, och jak lehké.
Jelikož jsem to chápal, položil jsem propisku a zrakem skončil na jeho pozadí, jak pěkné asi je když nemá nic na sobě?
Oh damn.
Skřížil jsem nohy a nervózně se kousal do rtu, mám velký problém.
Opět jsem se zadíval na jeho pozadí a pohledem sjel na jeho nohy, fuck tak hubené.
Pak jsem pohlédl opět o něco výše a zaměřil se na jeho záda, slušeli by mu tam moje rýhy od nehtů.
Tak teď už mám zkurveně velký problém.
"V pořádku, pane Horane?" Zvedl obočí a já s sebou přestal konečně ošívat.
"Můžu si prosím odskočit, musím čůrat," skousl jsem si ret a už jen cítil teplou chuť krve.
"Jistě," otočil se zpět k tabuli, mé štěstí. Vyběhl jsem z lavice a běžel na záchod, beztak už je poslední hodina a zbývá deset minut, to zvládnu.
Jakmile jsem zasebou zavřel dveře na toalety, stoupl jsem si k umyvadlu a pustil studenou vodu, kterou jsem si opláchl obličej.
Nakonec jsem si ještě odskočil a opět se postavil k umyvadlu, abych si opláchl ruce.
Konečně jsem se vydal ke třídě a otevřel, nikde nikdo, ovšem až na pana Stylese.
Seděl za katedrou a skousl si spodní ret.
"Udělal sis dobře?" Optal se bez jakékoli emoce či studu v obličeji a já hned chytl červenou barvu.
"Prosím?" Optal jsem se a pan Styles vstal a ukázal mi mé kresby, jeho nahé tělo jak leží na sedačce a je zachycen s otevřenými ústy, jak sténá.
Další, jak se zády opírá o skleněnou stěnu sprchy a opět je zachycen při sténání, o trochu níže je však jak dlaněmi svírá vlasy, mé vlasy.
Polkl jsem a koukl na zem.
"Talentovaný hoch, velmi talentovaný," vydechl a svlékl si sako.
