3.)

472 53 6
                                    

,,Harry, zlatíčko!?" zavolala na kudrnatého chlapce jeho matka. On se mrzutě zvedl z postele. Nenáviděl, když mu tak jeho matka říkala. Proboha, vždyť mu je devatenáct a ona mu říká zlatíčko!

,,Jojo, tvůj DEVATENÁCTILETÝ syn už jde," dostalo se jeho matce odezvy. Harry dal velký důraz na slovo devatenáctiletý, protože si myslel, že jí tak dojde, že už není malé dítě a jede na olympiádu reprezentovat Spojené státy americké.

,,Zlatíčko, vždyť já vím, že Ti je devatenáct!" ozvalo se z předsíně a Harold protáhl obličej. Jako moc nenáviděl toto oslovení. Je jen rád, že jeho matka s jejím přítelem a Gemmou jedou na dovolenou do Dubaje. Aspoň ho nebude ztrapňovat na závodech. Už takhle mu většina přátel říkalo princezno.

,,Kdy se pro vás Robin staví?" zeptal, aby věděl, kdy už bude doma sám a bude se moci jít sbalit a zjistit si průběžné informace od jeho trenéra.

,,No, slíbila jsem Robinovy, že pro něj zajedeme. Doufám, že nemáš žádný problém s tím, že nás tam odvezeš," usmála se na něj přívětivě Anne. 

,,Jasně, že ne," usmál se falešně Harry, který byl vážně štěstím bez sebe, že poveze svou matku s Gemmou a Robinem na letiště. Ne, že by je neměl rád, ale bylo mu to proti srsti. Chtěl navštívit Liama a kouknout se jakou bude mít konkurenci na olympijských hrách.

,,To je dobře, drahoušku," jen kdyby Anne věděla...

*few hours later*

,,Vážně to tu zvládneš sám?" strachovala se Anne.

,,Je mi devatenáct a k tomu se o mě bude starat Liam, sama víš, že se chová jako by byl má druhá matka," zasmál se. No což, měl pravdu. Liam se tak vážně někdy choval. Někdy? Spíše vždy.

,,Je mi strašně líto, že tě neuvidíme jak hájíš naše barvy na olympiádě," zesmutněl Robin, který za tu dobu už začal brát Hazzyho i Gemmu za své.

,,Tohle není má poslední olympiáda, ježiši," protočil mladý olympionik očima.

,,Nikdy nevíš, co se může stát," mrkla na něj Gemma.

,,Panebože, co když si něco zlomíš a poznamená tě to do konce života?!" zhrozila se Anne.

,,Mami, neber boží jméno nadarmo a nedělej ukvapené závěry! Nic se mi nestane a až se za měsíc znovu uvidíme, budu vás vítat jako olympijský vítěz," pohrozil své matce prstem a následně ji objal.

,,Prosíme cestující s American airplanes letem číslo A194Dui z Salt Lake City do Dubaje, aby se dostavili k terminálu číslo 9. Opakuji prosíme cestující..." ozvalo se celou letištní halou.

,,Takže Harry, vše tady zvládni. My už musíme jít, ale neboj, budeme Ti držet palce. Tak vyhraj tu zlatou placku, ať se ní můžeme po návratu pokochat!" usmál se na něj Robin.

,,Tak čus brácha a snaž se, aby si nespadl a něco si nezlomil!" vrhla se mu do náruče a zašeptala: ,,Pokud budeš hledat nějakého fešáka, tak Tomlinson z Anglie by stál za hřích. Jako švagra bych ho klidně brala, ale neboj, byl by jen tvůj," zasmála se tomu a odtáhla se.

Byl v transu, takže mu ani její slova nedošla.

,,Papa zlatíčko! A pozdravuj Liama!" rozloučila se s ním jeho mamka a vtáhla ho do vřelého objetí. Cítil, jak mu její slzy máčejí tričko.

,,Poslední výzva pro cestující s American airplanes letem číslo A194Dui ze Salt Lake City do Dubaje, aby se dostavili k terminálů číslo 9. Opakuji poslední..." ozvalo se a Anne s Robinem a Gemmou se naposledy koukli na mladého olympionika a šli k již zmiňovanému terminálu číslo 9.



♠♣♠♣♠

545 slov. Vítám vás u dalšího dílu, který je po dlouhé době. 

Asi to bude trapné, jelikož to píše každý, ale nestíhám kvůli škole. Vstávám v 5:30 a doma jsem kolem 15:30, mám i nějaké domácí povinnosti a na psaní nemám náladu.

Budu se snažit, alespoň o těch víkendech.

Pac a pusu

@hokejkaa-11 xx

(Dnes bude nový díl PLAYMATE!) 

Rivalry on Ice | LSOnde histórias criam vida. Descubra agora