Rivalry on Ice | LS

8.)

Louis:

Cítil jsem se nepohodlně, když mě tam Niall jen tak nechal na pospas dvou americkým olympionikům, které znám pouze z bulváru, díky čemuž jsem si na ně pochopitelně neudělal pěkný obrázek.

Liam, snad se tak tedy ten curler jmenoval, mi ani nijak nevadil. Vypadal celkem sympaticky a vypadá to, že si s Niallem padli do oka, takže bude možná podobné povahy... i když podle bulváru se to jevilo spíše tak, že se choval jako otec toho největšího postrachu celé olympiády - z mého pohledu to tak tedy alespoň bylo. 

Harry Styles. 

Jméno, díky kterému dívky vlhly a muži sršeli závistí. 

Jméno, které v mnohý vzbudilo obdiv.

Jméno, které mi zapříčinilo husí kůži po celém těle a červeň ve tvářích.

Jméno, jehož nositele tak nenávidím, až ho miluji.

Jméno, jehož nositel je můj rival na ledě.

Už jsem viděl, jak se ke mně blíží. Harry mě určitě zahlédl, jelikož se na chvíli zastavil a hovořil s Liamem. Podle gestikulace si myslím, že nebyl moc nadšený, když se dozvěděl, proč míří na stejné místo, kde nikdo - krom mě - nestojí. Jen z té myšlenky,  že se mu hnusím, mě bodlo u srdce. Proč spolu nemůžeme normálně vyházet a být třeba pár? To jsou mé sny až tolik nereálné?

Trochu jsem posmutněl, ale když jsem si všiml, že už stojí u mě, tak jsem se jemně - a nejistě - pousmál, aby nic nepoznali. I když oni ve mně ještě neumí číst. Kdyby tak Hazza uměl... Ano, v mých myšlenkách mu říkám Hazza. 

Čekal jsem, až jeden z nich něco poví. I když jsem z nás tří byl nejstarší a nejostřílenější, co se týče olympiády, tak jsem i tak nechtěl začít rozhovor, protože mi to přijde blbé a bojím se, že by mi selhal hlas nebo bych Harrymu řekl, že ho miluji a chci s ním po boku strávit zbytek života. To by asi nebylo nejvhodnější vzhledem k tomu, že mě nenávidí. Což já se snažím na veřejnosti také. Nebylo by mi příjemné, kdybych ho v médiích vychvaloval a on by mě shazoval. Stejně nejhezčí by bylo, kdybychom se v médiích ukazovali spolu... jako pár.

,,Ahoj, já jsem Liam," řekl sympatický brunet, který začal velmi formálně na to, že všichni víme, jak se jmenujeme, ale co. Aspoň mezi námi není ticho.

,,Těší mě, já jsem Louis, i když to určitě víš," zasmál jsem se a on společně se mnou. Jediný Harry se nesmál a divně se na mě díval.

,,Tak jdeme na oběd, ne? Už mám hlad a Niall nás tam stejně bude hledat," oznámil Liam, který se rovnou rozešel do jídelny.

Já šel pomalu za ním společně s Harrym. Myslel jsem si, že se bude nějak snažit načít konverzaci, ale on si hleděl pouze svého mobilu. Dodal jsem si trochu odvahy a promluvil.

,,Jsem Louis," vím, bylo to trapné, když mé jméno má vyryté v mozku, jako jméno toho, kterého musí porazit, aby vyhrál zlatou medaili, kterou zde obhajuji.

,,O co se snažíš, Tomlinsone?" zastavil se.

,,Snažím se navázat aspoň nějakou konverzaci a snad i přátelství?" jo, více trapný být nemůžu. Kdyby tu nebylo tolik lidí, tak bych si snad i zatleskal.

,,To myslíš vážně?" zeptal se šokovaně.

,,Naprosto vážně," odvětil jsem mu s malým kývnutím.

,,Jsi vtipnější než se zdáš, Tommo!" zasmál se jeho krásným smíchem a dal na obdiv své ďolíčky.

Byl jsem, rád, že mě alespoň nenazval nějak ohavně, ale Tommo, což je celkem přijatelné, jelikož mi tak říká polovina olympijské výpravy a všichni moji přátelé, až na Nialla tedy. Lepší by ale bylo, kdyby mě Harry oslovoval zlatíčko, babe, nebo tak nějak.

Chtěl jsem něco podotknout, ale to už jsme stáli v jídelně a nabírali jsem si jídlo z pultu na tác.

koukal jsem se schválně, co si bere on, abych věděl, kde bere tolik energie na tréninky a vše okolo. Určitě by měl dost energie i na to, do mě tvrdě přirážet po celou noc. Nad tou myšlenkou jsem si musel skousnout ret, jelikož se mi o tomto zdá pomalu každý den. Doufám, že to Niallovi vadit nebude, i když si vlastně už i zvykl, jelikož se mu se vším svěřuji stejně jako on mně.

Co si dává k jídlu jsem sledoval i z taktických důvodů, jelikož jsme soupeři a musíme se tak i chovat. Musím se navenek tvářit, že chci vyhrát a obhájit zlatou medaili, ale pokud by mělo znamenat, že by mě kvůli tomu Harry ještě více nenáviděl a mé sny by se staly hodně nepravděpodobnými, asi bych jí prodal na eBay, protože bych nechtěl doma něco, co zmařilo mé sny. Proto si moc přeji, aby jí vyhrál Harry. 

Ještě lepší by bylo, kdyby jsme jezdili párové soutěže, ale jelikož jsem oba dva muži, tak už to nejde. To, že jsme každý z jiné ze mě by na mistrovstvích nebo jiných soutěžích nevadilo, ale zde na olympiádě ano, takže na to mohu hned zapomenout.

***

third person:

Brunetův nejlepší kamarád dorazil přesně, když si dal brunetek první sousto do pusy. Už měl plán, jak vše udělá, aby nikdo nepřišel na to, kdo rozděloval pokoje.

,,Tak hoši, jak budeme na pokoji?" zeptal se z ničeho nic Harry.

,,No, asi já s NiNim a ty s Liamem?" řekl Louis, i když to znělo spíše jako otázka. Tak rád by sdílel jednu místnost s tím zelenookým kudrnáčem.

,,Ehm, já jsem teď byl v pokoji a vypadá to, že už jsme rozdělení," prohodil Niall.

,,Bylo to tak, jak řekl Louis?" zeptal se se zájmem Liam.

,,To nevím, šel jsem tam jen na otočku, jelikož jsem si zapomněl na komodě u dveří peněženku, a kufry v hale nebyli," byl na sebe pyšný, jak to vymyslel.

,,Tak jsem zvědav, jak jsme dopadli," prohodil Harry, který se vrtal ve svém salátu, ve kterém hledal další kousky kuřecího masa.

,,Určitě dobře," touto Liamovou větou skončila celá debata u jejich stolu.

Všichni vypadali, že dumají nad tím, s kým budou po dobu olympijských her sdílet pokoj a kdo schytal ten, ve kterém je pouze manželská postel.

Louis ani Harry však netušili, že jejich dobří kamarádi to dobře vědí.

1000 slov.