You're My Weak Spot

Hunt of a little beast

Až když ve svém volajícím hlase zaslechl zoufalost, uvědomil si, že mu na pomoc nikdo nepřijde.

Že je v tom sám.

Že mu byl udělen dozor nad haldou třaskaviny s velmi rychlým přechodem od explozivního hoření k detonaci.

Rozhlédl se po místnosti plné nepokojných dětí a z jeho vlastní narůstající nervozity se mu opotila záda.

Některé z těch akčnějších se totiž už snažily dostat z oblečení.

„Ne! Nenenenene!" v panice drmolil. Jestli se tohle zvrtne, někdo sem přijde a on tu bude sedět uprostřed bandy nahatých děcek...

„Taky še šlíknu," Tony ho vyrušil v závěru jeho hrůzné myšlenky, tahajíc si za gumu od pyžama.

„Opovaž se!" tón hlasu mu nekontrolovatelně zhrubl.

Tony, sedící na jeho klíně se zasekl a oči se mu rozšířily úlekem. Hannah, už tak nakloněná k pláči se mu svezla z nohou a s tichým vzlykem od něj odešla a Dean ihned pocítil bodnutí viny.

Kousl se bolestivě do spodního rtu. Nikdy by přeci nerozbrečel něco tak křehkého, jako byla ona.

Jenže... To tahle celá pitomá situace, kterou neměl pod kontrolou! Což hodlal během sekundy změnit.

0-0-0

Dean věděl velice přesně, jak jsou třaskaviny citlivé k vnějším podnětům. A tenhle podnět se právě před celou místností vykrucoval jen v ponožkách, strhávajíc na sebe veškerou pozornost.

„TY!" zavrčel a zabodl do Marcela rozzlobený pohled. „Schovej maňáska zpátky za oponu, než ti zatnu tipec!"

Pokud si myslel, že to kluka vyděsí, pak ho podcenil. Marcel si sice natáhl slipy, ale přes hlavu. A s vítězným šklebením a rukama nad hlavou sklízel ovace.

Deanova zlost narůstala. „Poslední varování! Blížíš se k bodu zlomu!"

Marcel se otočil a vystrčil na něj zadek.

„Za tohle půjdeš k zemi!" konečně mu bouchly saze. Sundal Tonyho ze svého klína, až mu nadskočila hlava, a v představě, že se z toho proklatě neforemního vaku na kterém seděl bleskově zvedne a tak Marcela zcela překvapí a následně zneškodní, si otloukl kolena o sebe, jak se mu při té snaze nohy nekontrolovatelně zkřížily. Tahle nemohoucnost ho na chvíli vyvedla z míry. „Son of a..." zkusil to znovu a znovu, než se trhavými pohyby v bocích konečně sesunul z pytle na pevnou zem.

Vypadal u toho jako pes šoupající se zadkem o koberec.

0-0-0

„Pojď sem!" natáhl se po klukovi, když se konečně vydrápal na nohy.

Jenže Marcel nebyl jen exhibicionista a provokatér, ale byl také slizký jak úhoř. Vytrhl se Deanovi z pod prstů a začal utíkat.

„Týhle tvý hře bude za pár sekund konec, ty jeden mrňavej adamito!" Dean mu nadběhl, ale Marcel změnil směr, takže se teď honili dokola okolo dětí posazených nebo postávajících v kruhu.

„Nechytíš mě, ty stupidní pokakánku," Marcel začal i se slovním posměchem.

„Kdo tě učil nadávat, drsňáku? Učitelka z nedělní školy?" Dean mu nezůstával nic dlužen. Udělal kličku a nepředvídatelně se propletl mezi přihlížejícími. Odřízl tak klukovi cestu, jenže ten sebou smýkl pod malé plastové stolky, pod kterými prolézal po čtyřech.