Famiglia - In the name of love

~38~/For you.../

Zayn

„Jsem hajzl." Lapavě se nadechne. V penisu mi tepe, stačilo by mi v ní jen tak být, držet ji za hlavu, sem tam se sotva pohnout a za pár minut bych ji ústa naplnil.
Pusu měla malou, její polibky byly dokonalé, něžné a tohle bylo příliš.

„Jsem čurák... Jsi moje malá, sladká holka a já z tebe dělám kurvu. Promiň!" Vytáhl jsem ji na nohy a překvapeně ji oplatil polibek. Byl hladový a přitom něžný.
„Zvyknu si, chci si zvyknout. Chutnáš mi." „Soph, já se s holkou nikdy nemazlil. To co dělám s tebou... Je to poprvé. Krotím se, snažím se... Ale nejde mi to tak, jak bych chtěl. Jsi moje první holka, u které chci být něžný, opatrný... Nechci z tebe mít děvku." Šeptám ji do ucha, hladím ji. Doufám, že cítí moje zoufalství, které mě naplnilo.

„Tohle si můžeme vyříkat až pak... Je to hroznej pocit, ale je to o zvyku... A já si zvyknout chci. Chci ti dát všechno, o co si řekneš. Chci s tebou spát, chci dělat všechno... I tohle. Udělej to znovu, zvyknu si." „Jsi si jistá? Vidělas to předtím... Napnula ses a já tě nepustil, pustil jsem tě, až jsem chtěl já." „Ale já přece nedala najevo, že mě máš pustit." Opět na kolenou, s dlaněmi na mých bocích.
 „Já nechci jít spát s pomyšlením, že ani tentokrát jsem tě neudělala..." Honí mi, po chvíli zapojí jazyk i zuby. Se smíchem ji hladím ve vlasech, kousla mě a já slastně zachrčel. „Ani toto nebolí, klidně víc." „Vážně?" „Jo." Tentokrát jsem to cítil a zachrčel jsem slastí i bolestí. Vezme si mě do úst, hraní už zjevně bylo dost. Její snaha je nevinně dokonalá.
Zoufale vydechne, nejde to, miláčku. Musíš si holt zvyknout, než budeš schopná si mě do krku pustit sama.
Chytil jsem ji za hlavu a hrubě do ní zajel. Stiskla mi boky ale pohnula hlavou kupředu.
Musím myslet na to, co dělám a jak to dělám. Je to hrozný, ale ona začíná být uvolněná a já do její pusy přirážím s co největší snahou o něhu. Střídám pohyby jen s držením si ji u kořene penisu, jo, mám to rád, nemůžu si prostě pomoct.
Ve chvíli, kdy vím, že se neudržím, ji pustím a násilně ji zakloním hlavu. Líbám ji sotva pár sekund, než ona touha ji přidusit mnohem víc poleví a jsem schopný se opět kontrolovat.

Blíží se mi orgasmus a i kdyby mě chtěla odstrčit, teď se ji to nepovede. Vrčím ji nad hlavou, jako zraněné zvíře, v penisu mi zaškube a do úst ji vhrkne notná dávka spermatu. Je toho moc, nestačí polknout a i ve chvíli, kdy jsem ji z pusinky vyjel, ještě stříkám. Pokropil jsem ji bradu, krk a naprosté minimum skončilo na prsou.
Věnovala mi spokojený pohled a znovu si mě vzala do úst. Něžně jazykem očistila co způsobila a spokojeně se usmála.
 „Pojď ke mně." Vytáhl jsem ji nahoru a zachytil ji na poslední chvíli. Podlomily se ji nohy a překotně vrtí hlavou, když ji na sebe vysadím.

„Ne! Stehy!" „Pšt!"

Položil jsem ji do postele a nalehl na ni, za pomocí prstu jsem sebral z jejího těla zbytek spermatu, nejvíce ho měla na bradě a svůdně mrkla, sotva jsem ji prst z úst vyjmul.

„Děkuju." „Za to se neděkuje." Hladí mě ve vlasech, omotá kolem mě nohy a něžně stiskne. „Ne? A proč ne? Jsi moje princezna, a já se k tobě choval... Je mi to líto, ale jsem rád, že jsi mi to dovolila." „Udělám cokoliv, jen abys byl spokojený." „To ne... Nejsi věc! Máš právo říct „Ne" a chci, abys mi to i říkala. Nemůžu tě nutit, nebudu tě nutit... Miluju tě, Sophi, proto nemůžu." „Zvyknu si, rozumíš? Chci dělat to, co máš ty rád. Já s tebou teprve poznávám, co mám ráda a i když jsem myslela, že se v první udusím, tak se mi to líbilo. Byl jsi nadržený a přesto ses hlídal... Zayne, tohle, co s tebou dělám... Moc to pro mě znamená. Je to poprvé dobrovolný a chci, abys byl poslední, který bude moje tělo vlastnit. Já nechci jiného a děsí mě pouhá představa, že by se na mě sápal nějaký chlap... Chci jenom tebe, tvoje doteky, polibky, tvoje tělo... Já... Zapomínám, kdo doopravdy jsi. To, kým jsi tady, je pro mě důležitý. Nebojím se tě už, chápeš? Venku jsi hajzl, ale tady už ne. Nechci, aby ses změnil. Buď takový, jaký jsi byl ve sprše, dnes ráno, po telefonu, teď... Buď na mě hodný, já nic víc nechci. Chci jen tebe, tvou ochranu, bezpečí co mi můžeš dát. Nechci utéct, opravdu už ne. Chci žít tady, s tebou. Chci být tvou... Láskou. Být tím, za kým ty budeš spěchat, koho budeš mít rád. A chci dělat vše, co se ve vztazích dělá. Rozumíš, vše?"

„Rozumím ti a vše co jsi řekla, to i já cítím. Jsi pro mě moc důležitá. Už ti neublížím a nedovolím, aby ti někdo ublížil... Jen se mnou musíš mít trpělivost. Nejsem na toto zvyklej, naučím tě vše, co budeš chtít a ty mě naučíš být něžným a ohleduplným, hm?" „To jsi. Tak nedělej, že ne. Určitě to mohlo být i horší." „Hrozně se to poslouchá... Připadám si jako hajzl, ale... Budu se krotit, naučím se poznávat, co máš ráda, co miluješ, co ti dělá dobře a co nesnášíš. Neublížím ti ani nevědomky, slibuju. A... Moc pro mě znamená, že nejsem jen mafián v tvých očích... Netušíš, jak je nádherný být v autě s vědomím, že jedu domů, protože tam na mě čeká holka, která mi dá pusu, ošetří mi zranění, ale tím moje mafiánská identita zmizí. Být s tebou, jen jako přítel... Soph, kvůli tobě bych se vzdal svého postu." Zahleděl jsem se do jejich očí, na důkaz podložení mých slov. Myslel jsem to vážně. Stačí kývnutí a...

****************************************
Moc mě těší, že na tomto příběhu panuje závislost, a že vám pomáhá odreagovat se od školy a dalších věcí :o) 

♥♥♥♥