WHO AM I? Harry Potter

můj první zápas

V pondělí ráno se probouzím časně. Jdu na snídani a pak se jdu připravit na hodinu lektvarů. Na chodbě před učebnou se potkávám s profesorem Snapem. Přeje mi hodně zdaru při písemce. Hodina začíná a já usedám do své lavice. Kouknu se na konec třídy, ale Johanu nikde nevidím. Profesor Snape nám rozdává testy a můžeme začít. Prvně máme napsat přísady a postup a v druhé hodině máme lektvar uvařit. Vše už mám napsáno a přísady mám nachystané u kotlíku. Pouštím se do práce. Za pár minut je můj lektvar hotov (alespoň podle toho jak se má dělat) já ho ale ještě na deset minut přikryji pokličkou a nechám na mírném ohni vařit. Po deseti minutách přidávám lístek z mandragory. Ještě jednou svůj lektvar promíchám a jsem hotova. Jen tak sedím na židli a dívám se po třídě, jak si ostatní vedou. Vypadá to, že moc dobře ne. Kouknu se na profesora Snapea a on pokyne hlavou k lektvaru a já kývnu na souhlas. Přichází ke mně a dívá se pod pokličku. Usměje se a vezme si můj papír. Přečte si můj postup a dá mi V. Procházím hradem a přemýšlím o dnešním zápase. Slyšela jsem, že Digory je skvělý chytač. No snad to zvládnu. Po obědě, který se skládal z čokoládového dortu ;) , se jdu připravit na zápas.  

Dveře se otvírají a my vylétáme na hřiště. Je úžasný pocit, být zase ve vzduchu. Podívám se směrem k učitelům a spatřím Brumbála a vedle něj Snapea, který si na sebe vzal zelenou šálu a čepici a mává Brumbálovi před očima vlaječkami se zmiozelským znakem. Brumbál vypadá pobaveně a já se pousměju. Najednou si Snape dá k puse megafon a začne hlasitě křičet-,,Zmiozel do toho, Zmiozel do toho.“ Po chvíli se k němu přidávají i všichni studenti Zmiozelu. Madam Hoochová zahajuje hru. Chvíli se nic moc neděje a pak dává Zmiozel první gól vedeme 10 ku 0. Najednou se Digory vyřítí směrem k zemi, ale je zcela jasné, že je to jen trik, protože zlatonku spatřím nad Brumbálovou hlavou. Vyřítím se k ní a ona se vydává svisle dolů. Obracím své koště o devadesát stupňů. Už mám zlatonku skoro v ruce, když do mého spánku naráží potlouk. Bolí to hodně, a motá se mi hlava, najednou ale před sebou uvidím zlatý záblesk. Natáhnu ruku a chytám do ní něco studeného a malého. Po chvíli se ozve z úst hlasatele Lea Jordana:,,Mia Clouenová chytila zlatonku.“ Madam Hoochová píská a já cítím, jak mi z ucha stéká potůček horké krve. Přistanu a dám si hlavu mezi kolena, bolest ustupuje. Někdo mě zvedá a nese na ošetřovnu. Ještě toho večera mě přijde navštívit Snape a celý zmiozelský tým. Vypadá to na pěknou oslavu. Vezmu si jeden máslový ležák a Marcus mi povídá, že měli toho mrzimorského odrážeče diskvalifikovat, protože mě mohl i zabít a ukáže na mou obvazem obmotanou hlavu. Jen nad tím mávnu rukou a pak si chvíli s ostatními povídám o tom co se dělo, při zápase, moc jsem to tehdy nevnímala, měla jsem dost starostí se zlatonkou. Po chycení zlatonky bylo prý skóre 270:20. No to vám povím, Mrzimor to teda vážně projel. Asi v devět přijde Poppy a vyhání mé spoluhráče. Já jsi ještě chvíli přehrávám dnešní zápas. Jsem na náš tým opravdu hrdá. Potom usínám….

Líbí??? Jestli jo, tak jsem moc ráda