WHO AM I? Harry Potter

pravda

děkuji za totik moc přečtení, jste úplně úžasní :*

Klepu na dveře a vcházím do Snapeova kabinetu. Ukáže na křeslo a já se poslušně posadím. Prvně mi nalije šálek čaje a pak začne vyprávět.

,,Když jsem byl stejně starý jako ty, chodil jsem do Bradavic a byl jsem nejlepší přítel Lilly Evansové. James Potter byl školní, jak bych to řekl slušně, uličník. Lilly a mě pořád šikanoval. Učitelé nad mým a jejím přátelstvím jen kroutili hlavou. Já byl ve Zmiozelu ona v Nebelvíru. přesto jsme dokázali držet pospolu. James se nezměnil, byl to pořád arogantní fracek i v sedmém ročníku. Lilly, kterou jsem z celého srdce miloval, jsi vzala jeho, toho, kdo ji celý život šikanoval, pomlouval a vysmíval se jí. Tak jsem se rozhodl, že se ze mě stane smrtijed. Byl jsem teprve pár let ve službách Pána Zla, když jsem zjistil, že chce zabít Lilliina syna Harryho. Bylo mi jasné, že se ho pokusí chránit, a tak jsem šel pro pomoc. Za jediným člověkem, kterého jsem kdy považoval za mého pána, za Brumbálem. Poprosil jsem ho, jestli by nemohl Lilly a celou její rodinu ukrýt. ,,Co mi dáte na oplátku Severusi?“ zeptal se mě a já řekl, že cokoli. Musel, i když jsem i chtěl se přidal na dobrou stranu. Vše bylo hned lepší. Až jednoho dne nějaký ničema vyzradil, kde se Potterovi skrývají. Toho večera jsem jel kolem Godricova dolu. Když jsem spatřil dům Potterů, bylo mi hned jasné, kdo je asi navštívil. Šel jsem dovnitř. Na schodech jsem nalezl bezvládné tělo Jamese. Vyšel jsem nahoru. V zadním pokoji se svítilo. Opatrně jsem vešel dovnitř a viděl ji mrtvou.“

vtom se mu po obličeji skutálela slza

.,,Malý Harry seděl v postýlce a brečel a brečel. Byl jsem naštvaný na Brumbála. Slíbil mi, že ji ochrání. Tak se ze mě stal ten hrozný profesor Snape. Po pár letech jsem ale našel dívku, která byla na vlas podobná Lili, Grace. Okamžitě jsem se do n zamiloval. Když část mého srdce ještě pořád patřila a dodnes patří Lilly. Pak jses narodila ty. A pak už víš co se stalo.“

Nevím co na to říct, on ji opravdu miluje i po její smrti. Je mi ho líto. Vždyť on za nic nemohl. To Grace ta prohnaná Grace mě dala k adopci, kvůli ní jsem měla zničený celý život, ne kvůli tátovi. Objímám ho a řeknu:,,Promiň tati.“,,To ty mi promiň.“ Pak se na mě usměje. A vede mě do nějaké místnůstky. Je takvšude plno fotek, mým fotek, když jsem byla malá. Je tam spousta fotek, kde jsem jenom já a táta. Jednu, tu nejpěknější, mi podá a řekne, že si ji mám nechat. Usměju se na něj. ,,Teď už jen jak to říct řiditeli.“ Řeknu. Snape se usměje. ,,Myslím, že ten už to dávno ví.“ Řekne a dá mi pusu do vlasů.

líbí???