And yet so different - ff - H.S.

And yet so different - CHAPTER #60

,,Kam půjdeme dál?'' zeptala jsem zvědavě a víc se uvolnila, protože už jsme zase stáli na chodníku.

,,No, řekněme, že si dnes jen moje,'' řekl tajemně Harry a já to nestačila ani pochopit, protože už mě táhl někam jinam.

Šli jsme po ulici ruku v ruce a občas se na nás okolí zastavovalo pobaveným pohledem. Nedivila jsem se jim, měla jsem na sobě Harryho velké tepláky, mikinu a bílé conversky nějaké neznámé holky, která je nechala na party.

,,Harry? Nemohla bych si jít koupit jiné oblečení? Lidé se na mě koukají dost divně,'' řekla jsem mu tiše a on svraštil obočí.

,,Mně se v tom líbíš,'' odbyl mě jednoduše a já dala oči v sloup.

,,Možná tobě, ale pro ostatní jsem jako zábavná atrakce,'' poukázala jsem na smějící se hlouček náctiletých dívek a Harry pokrčil rameny.

,,No a? Není to kurva jedno?'' odtušil. ,,Nezáleží přece, do prdele, na tom, co si myslí ostatní, ne? Sama to říkáš,'' připomene mi a já už raději mlčím. Stisknu mu ruku a opřu se o jeho paži. Teď aspoň vypadáme roztomile. ,,Olivie?'' osloví mě Harry po nějaké době, kdy už přemýšlím nad něčím úplně jiným.

,,Ano?'' Nevědomky zívnu a on se ušklíbne.

,,Sme tady,'' sdělí mi a ukáže před sebe. Vidím jen velké prázdné parkoviště. Rozhlédnu se kolem a nechápavě pozvednu jedno obočí, čímž žádám po Harrym vysvětlení, které se po pár minutách dostaví. ,,Naučíme tě řídit, Olivie,'' řekne naprosto pohotovým tónem hlasu a já okamžitě zavrtím hlavou.

,,Ne!'' zamítnu jeho návrh. ,,To nejde! Já nemůžu!'' odmítám a stále vrtím hlavou. ,,Navíc tu ani nemáš auto!'' snažím se z toho vykroutit.

,,Auto je přesně tamhle.'' Ukáže na své černé Porsche 918, které stojí vedle zavřeného bufetu, a já udělám váhavý krok vzad. Harry mě chytne za pas a přitáhne si mě ke svému pevnému tělu. ,,Jednou se to naučit musíš. A já vím, že to chceš!'' uzemní mě a já obličej zformuji do zoufalé grimasy.

,,Harry!'' zakvílím. ,,Vždyť víš, že se bojím aut!'' upozorním ho, ale i tak ho nepřesvědčím. Postrčí mě směrem k bufetu a já vím, že z tohohle jen tak nevycouvám.

Dojdeme až k černému autu a on mi galantně otevře dveře od řidiče. Ještě naposledy se na něj prosebně podívám, než si do auta sednu, ale on se pouze sladce usměje a jen mě popožene dovnitř.

Dosednu na koženou sedačku a na sucho polknu. Harry obejde auto a sedne si na místo spolujezdce. Hned se přikurtuje a já to po něm zopakuji. Vezme mě za obě mé třesoucí se ruce a vážně se mi zahledí do očí.

,,Nic se ti nestane. To ti kurva že slibuju. Ale musíš mi věřit,'' připomene mi dnešní hlavní téma jménem důvěra a já nemám sílu ani na to, abych mu to odkývala.

Moje ruce položí na volant a otočí klíčky v zapalování. Silný motor zavrní a já volant stisknu silněji. Harry mě uklidní tak, že mě políbí na odhalený kus kůže na krku a ruku položí na mé opěradlo.

,,Fajn, kotě. Jela si už někdy sama?'' zeptá se mě, ale i on ví, že odpověď zná už dávno. I tak zavrtím hlavou a on jeden koutek rtů zvedne nahoru. Podívá se k mým nohám a trochu mi rozkročí nohy, což mi nahrne červeň do tváří. ,,Ta šlapka úplně nalevo se nazývá spojka. Když je spojka nahoře, motor zabírá a auto jede. Když spojku sešlápneš, motor nezabírá, ale auto jede samo. A když ji sešlápneš jen napůl, motor taky zabírá jen napůl. To se nedělá za jízdy, ale jen při rozjíždění a řazení,'' poučuje mě a já to nestačím pobírat. Samozřejmě o autech něco vím, ale v praxi jsem to nikdy nevyužila.