And yet so different - ff - H.S.

And yet so different - Bonusová kapitola

Odpoutejme se teď trošičku od samotného příběhu a vraťme se do minulosti. Je totiž určitě spoustu věcí, které Vás musí zajímat a které jsem v příběhu nedotáhla do konce. Chci, abyste si pár chybějících dílků zařadili tam, kam patří ♥!

♦♦♦

Glorie Baldwinová a její učitel zpěvu

''Přišla o panenství ve třinácti, a to s třicetiletým učitelem zpěvu, kterej ji chodil doučovat každej víkend. Když se to její otec dozvěděl, toho chlapa vyhodil a milou Glorii nepustil měsíc z domu.''

Vzpomínáte si na to?

A věřili jste tomu?

Samozřejmě, že věřili...

Stejně jako tomu věřila Emma Blacková, tak tomu věřil i zbytek školy.
Dokonce tomu začala i věřit sama Glorie Baldwinová, která tuto bohapustou lež vypustila do světa, aby se nemusela nadále vracet k holé pravdě.

Bála se jí totiž.

Glorie Baldwinová byla ve svých třinácti letech zneužita padesátiletým učitelem zpěvu.
V jejím podání to bylo skoro romantické, protože její učitel byl pohledný, vysoký, mladý a svalnatý. Místo traumatického zážitku si vysnila něžné a krásné první chvíle, které pak vypustila do světa.

Lhala v mnoha věcech.

FLASHBACK

Gloria's point of view

Dnes měl přijít znovu. Gargamel. Říkala jsem mu tak, protože jsem nemohla přijít na jinýho hnusnýho záporáka.
Stokrát jsem říkala rodičům, že s ním další hodiny zpěvu nechci. Že je divnej.
Dokonce jsem i řekla, že na mě jednou blbě sahal, což samozřejmě nebylo jen jednou, ale máma s tátou mi to nevěřili. Nezajímalo je to.

Ostatně jako vždycky.

Čekala jsem v obýváku, rodiče nebyli doma. Trochu jsem se třásla a v rukou svírala noty. Modlila jsem se, ať nepřijde. Ať zkoušku odvolá a nedorazí...

Ale modlila jsem se zbytečně, protože za pár minut se rozdrnčel vchodový zvonek.

Šla jsem mu otevřít a zkontrolovala v zrcadle své oblečení. Vzala jsem si rolák, i když mi v něm bylo docela horko, džíny a přesto ještě cardigan, aby se nemohl dotýkat mojí holé kůže.

Otevřela jsem mu a srdce se mi nahlas rozbušilo. Bylo mi nevolno jen při pohledu na něj.
Usmíval se, čímž odhaloval tmavé skvrny od kouření mezi zuby. Pozvala jsem ho dál a držela se v bezpečné vzdálenosti.

Došli jsme do obýváku a on se posadil na gauč. Nabídla jsem mu jako vždy ze slušnosti něco k pití a on mě poprosil o tureckou kávu.

Šla jsem ji připravit do kuchyně a prsty se mi třásly. Voda se vařila, takže zvuk konvice přehlušil jeho příchod.

Lekla jsem se, když jeho zatvrdlé konečky prstů přistály na mém pasu. Odtáhla jsem se a dělala jsem, že jsem hrozně zaujatá přípravou kávy, ale to se mu zjevně nelíbilo.

Zaryl mi nehty do boku a přiblížil se ústy k mému uchu. Ztuhla jsem a rychle mrkala, abych zahnala slzy, které se mi nahrnuly do očí.

,,Tak hrozně se mi líbíš, Glorie,'' zašeptal a jeho dech, páchnoucí tabákem, mě uhodil do nosu.

,,Nechte mě!'' vykroutila jsem se mu a chtěla se rozběhnout pryč.
Zamknout se třeba v pokoji a zavolat mámě. Jenomže jeho reflexy byly rychlejší.