Obrovským venkovním prostorem se rozléhala hlasitá hudba rytmických písní, která nutila všechny návštěvníky lunaparku usmívat se. Veselé výkřiky z atrakcí, hlasitý smích skupinek lidí společně se bavících ve svém kruhu známých vzájemně s konverzacemi druhých, utvářely jakýsi opojný pocit štěstí doléhající na každého.
I na dvě osoby těsně se držící u sebe dolehla příjemná atmosféra celého prostředí. Mary na svou poraněnou nohu z rána ještě chvilkami pokulhávala, ačkoliv si ji po celé dopoledne pečlivě chladila. Když Harry zjistil, že se to moc nezlepšilo, chtěl jejich návštěvu lunaparku zrušit, ale Mary vytrvale trvala na opaku, a tak mu nezbylo nic jiného, než jí nakonec vyhovět, jelikož umí být velice přesvědčivá a neodbytná, když chce. Navíc, Harry opravdu přišel, a nedopadlo to jako obvykle; nestíhal a nemohl přijít.
"Niall by tu byl jako v ráji," pronesl Harry pobaveně, když procházeli kolem velkého stánku s cukrovinkami. Bylo tam všechno možné. Turecké medy, pendreky, želé, lízátka, perníková srdce, bonbóny a spousta dalších věcí, ze kterých pak bolí břicho, když se jich moc sníte.
"To ano. Už by se odsud nikam nehnul," souhlasila Mary. "A pak by mu bylo hodně špatně," dodala vzápětí a zasmála se.
"Niallovi? Myslím, že zrovna tohle mu nehrozí," namítl Harry. "Nezapomínej na jeho apetit."
"To je fakt," pokývala lehce hlavou.
"Ale dost řečí o Niallovi, dáme si vatu," navrhla a už zamířil k nejbližšímu stánku, přičemž táhl Mary za ruku za sebou, aby se mu nikde neztratila.
"Dobrý den," pozdravil zvesela. "Tu největší, jaká natočit jde, prosím," řekl klukovi, který u cukrové vaty obsluhoval.
"Jasně," usmál se na ně a vzal do ruky velkou špejli. Spustil stroj a na špejli se začaly za chvíli chytat růžové chomáčky. Mary na vše upřeně hleděla, jakoby by byla malá holčička a nesmírně ji to fascinovalo. Dokázala by na prstech jedné ruky spočítat, kolikrát byla za svůj život v lunaparku. Po pár vteřinách byla celá špejle hustě obalená a objem se neustále zvětšoval. Asi vzal Harryho slova vážně.
"Nestává se mi každý den, abych točil cukrovou vatu pro Harryho Stylese," poznamenal hnědoočko lehce nadšeným tónem a stále se mile usmíval.
Mary vrhla kradmý pohled na Harryho a sledovala, jak se mu tvářích objevily jeho typické ďolíčky, ale nic neříkal. Okouzleně sledovala jeho rty roztažené do úsměvu a ty ďolíčky, které se stále prohlubovaly. Miluje je.
"Hotovo," pronesl po chvíli kluk a vypnul stroj. Mrkl na Mary a podal ji špejli s obrovskou cukrovou koulí. "Za jeden tvůj úsměv bude zdarma," dodal.
Vzala si ji od něho a zaskočeně roztáhla rty do širokého úsměvu. Cítila, jak má tváře lehce červené, ale bylo jí to jedno. Kolem pasu náhle ucítila Harryho pevnou paži přitahujíc si ji blíž k sobě. Podívala se na něj a zjistila, že úsměv se už na jeho tváři nenachází.
"Díky," řekl příkře směrem ke chlapci, který ještě před chvíli Mary uvedl do rozpaků a vtiskl mu do ruky peníze. Pak zamířili od barevného stánku pryč.
"Do téhle chvíli se mi zdál celkem sympatický," zamumlal Harry, načež si Mary přitáhl ještě trochu blíž ke svému tělu. Ta se jen tiše zasmála.
"Nesměj se, normálně s tebou chtěl flirtovat, i když jsem stál přímo vedle tebe," říkal a nechápavě vrtěl hlavou.
"Ty žárlíš!" vyhrkla Mary a potěšeně se přitom pomyšlení usmála. Odtrhla si kousek vaty a vložila si chomáček do úst, který se okamžitě začal rozpouštět. Proč se teď zabývat tím, že by to vlastně vůbec jíst neměla?
