Story of dragon[cz]

21.část

Pevně jsem se držela dřeva na kterém jsem se právě choulila do klubíčka, abych nespadla dolů.  

"Drakie?," začala jsem opatrně už po dvacáté. "Naaagge?,"  Opatrně jsem po nich koukla. "RO!" Zakňučela jsem a trošku sebou trhla.  Málem jsem opět spadla a zabodla jsem nehty ještě hlouběji než před tím. Už jsem říkala, že se strašně bojím výšek? Hahaha, asi ne.

 "Keiro!" Uslyšela jsem Danielův hlas. 

"Tady." Špitla jsem. Ve dveřích se objevila jeho hlava, prohlídl očima místnost, zavrtěl hlavou a znovu zmizel.

"DANIELIII!!" Vykřikla jsem. Po chvíli se opět oběvil ve dveřích a znovu se koukal po místnosti.

"TADY!" Křikla jsem. Koukl na mě a vykulil oči.

"Asi bych se měl zeptat co tam děláš, ale.."

"Prosím, sundej mě." Přivřela jsem oči a šeptla.. 

"Proč neslezeš sama?" Zasmál se. Hodila jsem po něm ublížený pohled.
"Protože se mi nechce..," Zakroutila jsem hlavou.. "Bojím se výšek." Dodala jsem potichu.

"Tak proč si tam lezla." 

"Kvůli Nagge," Naštvaně jsem se zašklebila. "Nechtěla poslouchat." Zasmál se,..

 "Hahaha, moc vtipné... Už jsme se zasmáli, tak mě dostaň dolů.!" 

"Dobře, nehýbej se, jdu za tebou."

"Ale tady není místo a i kdyby bylo, jak mě dostaneš dolů." 

"Nemluv a zůstaň na místě."   Začal líst nahoru a ta věc se začala až moc hýbat.

"DANIELI! Kýve se to!! Až moc!" Křikla jsem vystrašeně. Seskočil dolů ale to tím ještě víc rozkýval. Toho si všimli i ti tři.  Zklouzla jsem dolů, ale chytla se okraje a zůstala na něm viset. 
"Pomoc!" Vykřikla jsem uškrceným hlasem a zuby nehty se držela. 

"Keiro pusť se, chytnu tě."

"N-n-ne j- já se b- boj-ím." 

"Co se děje?" 

"J-j-já m-mám pa-pa-panic-k-kou h-hrů-ů-zu z v-vý-š-šek." Slzy se mi začali drát do očí. 

"Keiro, neboj se.. Já tě chytnu, nic se ti nestane." 

"N-nemů-žu." 

"Prosím."

"Ne." Ruce se mi začali potit a klouzat.. 

"Danieli. j-já s-spadnu." Smrkla jsem.  

A pak už jsem necítila nic. Začala jsem padat dolů.. Křičela jsem, ale nic nešlo slyšet. Zavřela jsem oči a cítila jak se mi slzy odlepují od obličeje a letí těsně nademnou.( Víte jak to myslím). 

A pak jsem ucítila teplo. Hodně tepla, obklopující mě.  To už jsem umřela? Něco mokrého jsem měla na obličeji.

Tak tohle bych v nebi rozhodně nechtěla. 

Prudce jsem otevřela oči a přerývavě dýchala.  Daniel se mi usmíval do obličeje a nad ním se skláněla Drakie s Ro. Nagge mi jak jsem cítila skákala po nohách. 

"Už je to v pořádku." Usmál se a zahleděl se mi do očí. Udělala jsem to samé.. Trochu se přiblížil a začal pohledem skákat z mých očí na rty. Trošku jsem se usmála, ale to potěšení mu nedopřála. Přitiskla jsem se k němu (objala ho) a rozdýchávala ten pád. 

"Děkuju." Špitla jsem.. 

Next paaaart!!!:DD.. Věnováno AnimalLover- za vytvoření traileru PS: Stále čekám:DD..