Story of dragon[cz]

28 část

"Keiro," Povzdychl si.  "Proč tohle děláš." Tázavě jsem se na něj zadívala a snažila se najít odpověď v jeho očích.

"Proč začneš vždycky utíkat, když se proti tobě rozběhnu?" Vytáhl obočí Jason a já se musela zasmát.

"Kdyby si viděl jak při tom vypadáš, udělal by si to stejný." 

"No to bych teda neřekl." Odfrkl si a protáhl si ruce. Otočila jsem se a šla se připravit na další útok.

"Teď zkus prosím stát na místě a bránit se." Přikývla jsem i když jsem si byla skoro stoprocentně jistá, že vezmu nohy na ramena.  Trošku se přikrčil, natáhl ruce, na kterých byli vidět ty ohromně velký svaly, a mě se začaly klepat kolena.  Podíval se na mě s prosíkem v očích a trošku potáhl nohu za sebe. Hluboce jsem se nadechla a plánovala vydechnout, když Jason vyrazil. Vykulila jsem oči a začala se dusit vlastní slinou. Byla jsem červená jako ještě nikdy a nastavovala ruku před sebe, na znamení, aby zastavil. Druhou jsem si mezitím jemně poklepávala na hruď, abych se mohla konečně nadechnout.  Jason to ale nepochopil a přidal na rychlosti.  Rozkašlala jsem se a lapala po dechu.  Dostal se ke mě a ve chvíli kdy skákal s nohou mířenou na můj hrudník, rozkašlala jsem se ještě víc a spadla na kolena. Proletěl na demnou a překvapeně se otočil.

"Ty si se vyhla?" Pak si KONEČNĚ všiml, že nejsem v pořádku a přispěchal ke mě. Jemně mě bouchal do zad, do doby než jsem se nadechla. Zoufale jsem vdechovala vzduch a utírala si slzy z tváří.

"To si mi nemohla říct, že se dusíš?" Vyjel na mě a projel si rukama vlasy. Se zvednutým obočím a naštvaným výrazem jsem se na něj podívala.

"Tak promiň?! Nedošlo mi, že musím držet nad hlavou ceduli s nápisem "Dusím se!". Vyjela jsem po něm tentokrát já a přešla ke kraji místnosti pro pití. Do místnosti vletěla Drakie, Nagge, Addi a Cean s Ro na rameni.

"Já chci taky." Vykřikla Cean a už běžela proti Jasonovi. Pobaveně ji sledoval a ani se nehl. Doběhla k němu a začala do něj žduchat a bouchal ho. Nakonec unaveně vykřikla a skočila mu na nohy.  Ro mu mezitím vlezla na hlavu a začala mu tam s divnými křiky drápat do vlasů. Jasonovi to kupodivu nevadilo a s Cean přilepené na jeho noze a Ro na jeho hlavě klidně odešel z místnosti. S překvapeným výrazem jsem si sedla na žiněnku a relaxovala. Po chvíli ke mě přiletěli dráčci a přitulili se ke mě. Usmála jsem se a začala je hladit.  

"Proč nemám víc ruk, že?" zasmála jsem se, když Addi rval svoji hlavičku pod mou ruku hned vedle Nagge.

"Tak já ti to umožním." Ozval se pobavený hlas. Jemně jsem se usmála a otočila se na sedajícího Daniela. Addi k němu přelezl a nechal se jím hladit po hřbetě. 

"Jak se máš?" Usmál se.

"Ujde to. Nemá v blízké době přijít další lord, nebo útok od Princtona?" Zamyšleně jsem se zeptala a on se zasmál.

"Ne, v blízkosti ne."

"To je dobře, asi bych to nepřežila. Prvně bych se udusila vlastní slinou a pak bych byla doražena opicí ve vlasech." Zakřenila jsem se a začala si hrát s Drakie a Nagge. Chvíli se na mě nechápavě díval, ale pak to vzdal. Nagge se načepířila a měla v plánu vychrstnout oheň.

"Nagge, snad mě nechceš spálit." Zahanbeně sehla hlavu a omluvně se ke mě přitulila. Opatrně jsem se opřela o Daniela a vdechovala jeho vůni. 

*******

Z toho rána jsem vyčerpaná ještě teď. Oblékla jsem si bílé šaty s modrým okrasným páskem na břiše. Lehký náhrdelník a draky nad sebe.(Hahaha.. to jsem zase něco napsala).  Vyšla jsem směrem do zahrady. Cestou jsem potkala Jasona s Mel a Cean, stále držící se Jasonovy nohy. Dorazila jsem na svoji oblíbenou lavičku, ze které jsem viděla i do Ghárovy vesnice.  Zavřela jsem oči a užívala si pocit, svobody a nicnedělání. Slyšet jen křídla svých draků. Čísi ruce se octli  okolo mě a já úlekem vypískla. Daniel se zasmál a sedl si vedle mě. 

"Danny? Kde jsi lásko moje?" Ozval se písklavý dívčí hlas a já se otočila k jeho majitely. Štíhlá, menší blondýnka s modrýma očima se rozhlížela všude možně. 

"Dani-"

"Pomůžeš mi, že?" Otočil mě k sobě a čekal na mou reakci.

"Co se stalo tentokrát?"

"Nic zvláštního. Tohle je jedna z těch několika, s kterýma jsem se rozhodl to zkončit." Protočila jsem očima a povzdechla si..   "Kvůli tobě." Měla jsem pocit, že se zase dusím jako ráno, ale naštěstí to tak nebylo.

"Danny! Tady jsi mi-"

"Lydie, musíme to zkončit, už mám někoho jinýho."  Stále jsem byla otočená zády a vyčkávala co se bude dít  dál.

"Cože?!" Vypískla. "Koho? Tuhle tu? Tuhle pitomou dě-" Otočila jsem se a dívala se na ni s pozvednutým obočím. 

"Dračí dcera." Vydechla.. "Paní, omlouvám se. Velmi se omlouvám za svá slova." Začala se plazit (ne doslovně, samozřejmě) po zemi a stále se omlouvala.

"Odpuštěno a teď odejdi." Přikývla a už upalovala pryč.

"Asi si tě objednám jako záminku k rozchodům s těma dalšíma."

"Dalšíma? Tohle byla poslední, aspoň pro mě." Zasmál se a přišel blíž. Ustoupila jsem o krok a snažila nepodívat do jeho zmateného obličeje.

"Danny," Povzdechla jsem si. "Jestli chceš, aby mezi náma bylo něco víc, tak pro tebe musím být jediná na celý rok. Do té doby dodržuj můj osobní prostor prosím."  Pokynula jsem mu na pozdrav a společně s draky jsem se vydala zpátky do svého pokoje. 

Bojím se, moc se bojím.. Války, Princtona a těch jeho potvor, lordů a dokonce i Danielova rozhodnutí.. Je toho na mě moc.. Potřebovala bych vidět mámu,aspoň na chvíli ji obejmout a vybrečet se jí do náruče, povědět jí všechno co mě trápí. Jenže ona si mě nepamatuje.. Místo tu mám Mel, jenže Mel mi moji mámu nenahradí... 

 Se slzama v očích a spomínkami v hlavě jsem usnula..

Dalšíí dííl :)) Nevím, nevím.. začala jsem přemýšlet, že bych poslala na chvíli Keiru zpátky domů k mámě <3, ale ještě nejsem rozhodnutá :D.. Jinak užijte si část ^^