Story of dragon[cz]

23. část

"Vztávat!" Křikla mi do ucha Mel. Vykulila jsem oči a  vykřikla.

"Co to sakra děláš?!" Naštvaně jsem se na ni podívala. Chtěla jsem ještě spát..

"Dneska máme hosta. Přijel  z daleka, aby si prohlídl draky a pomohl nám s přípravou na boj."  

"A co když mu je ukázat nechci?" 

"Keiro, nech toho! Bez jeho zbraní nám ani draci nevyhrají válku.. Obleč si tohle a ať jsi v hlavním sále." Podala mi blankytně modré šaty s s velkými brožemy na ramenou.  Nafučeně jsem vešla do koupelny a napustila si vanu. Sprchu tu nemají... Chvíli jsem se tam relaxovala v té vůni růží, ale pak jsem musela vylízt. Oblíkla jsem si ty šaty a sepnula pár vlasů do copu.  Mel předtím vzala Ro a říkala, že se o ni postará.. Pobídla jsem Drakie a Nagge aby mi vylezli na ramena.  Procházela jsem dlouhou chodbou. Až teď jsem si začala všímat těch služebných co tu byly. Vždy se na mě podívali, usmály nebo uklonily a pracovaly dál.  Otevřela jsem mohutné dveře od hlavní haly. Spočinulo na mě několik pohledů a pár úsměvů. 

"Lorde Maisly toto je Keira, jediná, která se dokáže propojit s draky." Jemně jsem se uklonila, jelikož mi to ukazovala Melani za tím lordem.  Kývnul a zadíval se na Nagge. 

"Bylo by možné jednoho z nich odkoupit?" Zeptal se jednoduše. Vykulila jsem oči a jemně pootevřela ústa.

"Myslím, že-" Začal Aaron ale já ho nenechala.  "Ne!. Není možné je odkoupit. Nejsou to věci a pokud máte jiný názor než já, je naše zchůze u konce." Propálila jsem ho pohledem a otočila se na patě. Odcházela jsem když mě zastavil jeho hlas. 

"Omlouvám se slečno Keiro. Nemyslím si, že jsou to věci, pouze jsem chtěl jednoho vlastnit." Usmál  se na mě.  Jeho odpověď jsem nepochopila. Řekl, že si myslí, že to nejsou věci, ale chce je vlastnit. 

"Jestli dovolíte, chtěl bych se jich aspoň dotknout." Udělal váhavý krok a podíval se na mě. Nagge se naježila (ostny, které měla na krku a z části na tlamičce jí vystoupily a jemně se chvěly), Drakie ho sledovala a chvílemi vydala tichý hrdelní hlas.

"Nemyslím, že je to dobrý nápad. Nejsou z vás nadšené." 

"Obě jsou samičky?" Přikývla jsem. Prohlédl si je a pak luskl prsty.  Za mnou se objevilo několik otroků, v rukou měli velké i malé truhly. Jednu položili přede mně a ostatní ke stolu. 

"Dárek pro spojence."(spojence myšleno mezi drakem a člověkem.) Rozhodil rukama. Asi tím ukazoval na všechno.   Drakie se zavrtěla na mém rameni. Pohladila jsem ji na krku a nechala ji se podívat na dárky. Nagge ji po chvíli následovala a já se se zájmem podívala na truhlu přede mnou. Klekla jsem si a prohlédla si jí. Byla z tmavého dřeva,  zámek vypadal jako vyrvaný, ale i přes to z ní vyřazovalo tajemné bezpečí. Otevřela jsem jí a spatřila něco černého. Pomalu jsem to vytáhla. 

"Je to dračí vejce." Ozval se lord.

"Přesněji skamenělina. Našli jsme ji blízko lávového jezera. Bylo obtížné ho dostat, ale i přes to myslím, že vám bude k užitku víc než mě." Usmál se. Projela jsem prsty po vejci.  Na rtech se mi objevil velký úsměv.

"Aje, dostala nápad." Ozvala se Jackie. 

"Ano, dostala jsem nápad, ale ne tady. Pojďte prosím se mnou."   Natáhla jsem ruku. Drakie s Nagge vzlétli a dosedli na ni. Přesunuli jsme se i se skamenělinou do tréninkové místnosti.

"Proč zrovna sem?"  Zeptala se Jackie. Křivě jsem se usmála.

"Kdyby se něco stalo, aspoň bych měla volno."