Můj nejlepší přítel je bůh lsti a falše || Peter a Loki

Do vykrvácení

Peter si z čela hřbetem ruky setřel pot. Ustoupil o dva kroky dozadu, aby zhodnotil svou práci; plakát vypadal dobře, nebyl nakloněn moc doleva ani doprava. Byl hezky nalepený na sloupu pouličního osvětlení. Mayino telefonní číslo bylo dostatečně jasné. Odměna byla dostatečně jasná. Fotka pana Lokiho byla také dostatečně jasná. Bohužel to ale byla policejní fotografie pořízená při jeho prvním a jediném zatknutí, když se pokusil dobýt Zemi. Vypadalo to spíš, jako by vyvěsili plakát hledaného zločince než nezvěstného člověka.

Peter se chtěl hystericky rozesmát z toho, že se s Lokim nikdy nevyfotil. Neměl žádnou zatracenou fotku, na které by byli spolu. A to si myslel, že byli nejlepší přátelé. Byli... nebo ne? To, jestli máte s někým společnou fotografii, přeci s vaším přátelstvím nemá nic společného. Ale utekl pryč. Kdyby byl opravdu tvůj přítel, proč by utíkal? To o vašem ,přátelství' vypovídá docela dost, ne? Ne! Peter zatřásl hlavou. Vyděsil se. To je vše. Pan Loki se vyděsil, proto utekl, odpověděl Peter hlasům ve své hlavě.

Už to dělal celé hodiny; vyvěšoval plakáty všude v ulicích. Kamkoliv teď šel, viděl jeho tvář. Prostě mu chyběl. Pan Loki mu hrozně chyběl.

Alespoň dělal něco, co zaměstnávalo jeho mysl. Věděl, že kdyby stál na místě, nic nedělal a jen doufal, že se pan Loki vrátí, zbláznil by se. Když tady vyvěšoval plakáty, dělal alespoň něco.

(Tony byl nejdříve proti. Usilovně navrhoval, aby celou věc drželi pod pokličkou, aby veřejnost nevyšilovala, že se po městě potuluje individuum s extrémně nestabilní myslí, které se jednou snažilo ovládnout lidstvo. Ale když May trvala na tom, že by bylo správné udělat cokoli, co by pomohlo najít ztraceného boha, změnil názor.)

„Chlapče." Peter se trochu vylekal a Thor se s úšklebkem zasmál, když přišel zezadu. „Nečekal jsem, že se mi k tobě podaří takhle připlížit," řekl bůh hromu. „Myslel jsem, že jsi měl... jak se tomu říká? Pavoučí smysl?"

„Měl jsem," řekl Peter. „Chci říct... mám. Jen jsem nedával pozor. Zamyslel jsem se. Promiňte, pane Thore," pokrčil chlapec rameny.

„Není potřeba se omlouvat." Thorův úsměv se začal pomalu vytrácet, když jeho oči utkvěly na plakátu. Z papíru na něj hleděl vážně se tvářící Loki. „Jsem tu, abych tě... ehm... vyzvedl. Tvá teta řekla, že už je pozdě a že to pro dnešek stačí."

„Ale- ale já to ještě chvíli vydržím!" protestoval Peter. „Ještě jsem ty plakáty nestihl vyvěsit po celém sídlišti-"

„Já vím... Já vím. Můžeme to udělat zítra. Jsi unavený, chlapče. Měl by sis odpočinout," přerušil ho Thor. Peter se chtěl hádat, ale věděl, že má pan Thor pravdu. Byl vyčerpaný, sotva udržel oči otevřené. Povzdechl si. „Myslíte, že je pan Loki v pořádku? Chci říct... Myslíte, že je v bezpečí?" zeptal se.

Thor se mírně usmál, ale ten úsměv vypadal nuceně. „Můj bratr ví, jak se o sebe postarat. Jsem si jistý, že je v bezpečí."

~~~

„No dobrá..." pokrčil Quentin rameny a sehnul se k němu. Jeho rty se otřely o ty Lokiho. Jen lehce. Sotva by se tomu dalo říct dotek. Přestal, ale stále se shýbal nad Lokim s ústy jen centimetr daleko a dýchal na jeho jemné rty.

Nepolíbil ho, neboť se Loki líně odtáhl pryč. Dal si na čas a shlédl na Lokiho spící tvář. Vypadal tak pokojně. Tak krásně, že chtěl Quentin jeho spánek narušit. Chtěl, aby byl jen a jen jeho... aby si s ním mohl dělat, co se mu zlíbí... aby ho mohl milovat, pokud by si to přál.

Quentin Lokimu otevřel pusu a pomalu mu do ní vložil dva prsty, proti čemuž Loki bojoval i ve spánku; snažil se odtáhnout pryč a neudávit se. To Quentina pouze donutilo prsty zasunout ještě hlouběji. Z toho, jak Lokiho jazyk spolupracoval, se rozplýval. Quentin zapředl, olízl si rty a zajel Lokimu prsty do hrdla.

Neměl to v plánu, ale chtěl ho. Toužil po něm.

Světlo jeho života.

Byl jeho hřích. Jeho duše. Jeho Lo.

Quentin vyndal své prsty a přitiskl své rty k těm Lokiho, jazykem pronikaje do jeho úst. Vychutnával si pocit, jak mu srdce začínalo plát touhou. Vzal Lokiho tvář, zvedaje ji pár centimetrů nad polštář, a prohloubil polibek. Byl jako droga a Beck se ho nemohl nabažit.

Loki se probouzel a Quentin to věděl, i přesto se ale nedokázal přimět přestat, místo toho skousl Lokiho spodní ret. To muselo urychlit Lokiho probouzení, protože zasténal, bleskově otevřel oči a ocitl se v překvapující situaci.

Quentin ale pořád nepřestával. Líbal ho s touhou a vášní, jež mu proudily tělem.

Loki vytřeštil oči. Nepochybně byl v šoku. Snažil se odtáhnout, ale Quentinova ruka, která spočívala na Lokiho týlu, ho držela na místě. Byl uvězněný mezi postelí a Quentinovým tělem.

„Shhh," zamumlal Quentin, aniž by přerušil polibek. „Vše je v pořádku. Přestaň bojovat. Přestaň bojovat." Jeho hlas byl něžný, ale byl v něm náznak výhrůžky a varování. Loki se cítil bezmocně.

Ne. Je bůh. Během mrknutí oka by dokázal Quentinův krk zlomit jako větvičku. Problémem bylo, že ho Quentin nepřemohl fyzicky, ale psychicky. Způsobem, jak si zahrával s Lokiho myslí od první chvíle, kdy se setkali. Tím, jak se Loki kvůli Quentinovi cítil.

Loki nešťastně zakňučel. Ale o chvíli později zavřel oči a vzdal se. Věděl, že nemá cenu bojovat. Přísahal by, že viděl, jak se Quentin zašklebil, když ho začal líbat trochu bouřlivěji.

Když oběma došel vzduch, Quentin polibek ukončil. Loki vypadal zděšeně. Ležel na posteli, lapal po dechu a vzhlížel ke Quentinovi. V očích se mu zračilo zmatení s něčím dalším.

„No," zasmál se Quentin a hřbetem ruky si otřel pusu. „Bylo to... dobré."

//

Zdravím vás u konce této kapitoly. Řekla jsem si, že asi bude lepší krátce se vyjádřit. :) Někdo může být touto náhlou zápletkou s Quentinem znepokojený, někdo je naopak rád. Řeknu vám narovinu, že neumím popisovat „romantické" okamžiky, takže je dost možné, že tyto části budou trochu kostrbaté, za což se omlouvám. Abych byla upřímná, když jsem tento příběh začínala překládat, vůbec jsem nepočítala s tím, že se tu někdy objeví pasáže tohoto typu. Snad mi to odpustíte. :D
Ale ať už se dějová linie s Lokim a Quentinem vyvine jakkoliv, příběh se stále bude zabývat hlavně přátelstvím mezi Lokim a Peterem.
Doufám, že vás nezklamu a že si budoucí kapitoly užijete. :)