Můj nejlepší přítel je bůh lsti a falše || Peter a Loki

Raz, dva, tři, výdech

Po tom, co spolu strávili celý týden, Steve usoudil, že Loki nepředstavuje hrozbu. Před třemi dny Steve odjel do vnějšího světa. Když se vrátil, přivezl s sebou důležitou novinu.

┈┈ ❋ ┈┈

„Už nejsi hledaný zločinec," řekl Kapitán. Loki si myslel, že se přeslechl. Určitě se přeslechl. Policie už po něm nepátrá.

„Žertuješ?" řekl Thor chraptivým hlasem. Z jeho výrazu se nedalo nic vyčíst.

„Ne," zavrtěl Steve hlavou a opřel se o jeden z polštářů na pohovce. „Ten chlápek se jim sám vydal, takže je Loki zbaven obvinění. A co se týká útoku na New York... Pokud Loki tenkrát nebyl sám sebou a k útoku na Zemi ho donutil Thanos, tak se ty," Steve ukázal na Thora, „budeš muset zúčastnit předběžného slyšení a říct porotě, že Loki jednal z donucení. Vyslechnou tě." Poté se Steve otočil k Lokimu. „Můžeš být svobodný občan. Můžeš očistit své jméno. Budeš se moct procházet po ulici, aniž by ses musel skrývat. Můžeš začít od začátku."

Loki oněměl. Znělo to tak snadně. Až moc snadně. Většinu svého života strávil tím, že se každým dnem musel s obtížemi probíjet. Ta jiskra naděje, že se všechno vyřeší a vše bude v pořádku, vypadala nebezpečně a smrtelně. Stačí udělat jeden chybný krok a může zase spadnout do pasti, ze které se už nikdy nedostane a navěky bude chycen v nejhlubší propasti Helheimu. Nebyl zvyklý na... dobré zprávy.

Ne, musí v tom být nějaký háček. Něco hrozného.

„Mluvil jsem s Natashou - agentkou Romanovovou - a řekl jí, že... nejsi zlý." Steve zněl téměř ohromeně, že dokázal Lokiho otevřeně pochválit. „Ona si promluvila s Nickem Furym a Nick Fury si promluvil s vládou. Myslím, že teď už je vše v pořádku."

„Já... Nevím, co mám na to říct," přiznal Loki. „Na to, že jsi tohle všechno udělal..." ,pro mě' se Lokimu podařilo udržet za zuby. Představa, že pro něj někdo něco udělal, byla pro Lokiho stále cizí, i když toho pro něj v poslední době ostatní dělali celkem dost.

(Začalo to za Peterovou školou. Kdyby se Peter rozhodl, že Lokiho nezachrání, už by byl dávno mrtvý.)

„Jen jsem udělal správnou věc," řekl Steve, jako by Lokimu četl myšlenky. „Zmýlili jsme se v tobě. Nejsi špatný člověk a zasloužíš si kráčet ulicemi, aniž by ses musel skrývat a žít ve strachu."

Loki se usmál.

„Pokud vše půjde, jak má, bude se předběžné slyšení konat zítra. Buďte tam včas."

Lokiho úsměv se rázem vytratil.

~~~

Tu noc měl Loki panický záchvat. Třásl se u záchodu a vyprázdnil si žaludek. Celý se klepal. Slabý. Ubohý. V hlavě se mu rozléhal hlas, který zněl jako Thanos. Kvůli tomu se mu chtělo zvracet ještě víc, ale žaludek už měl prázdný.

„Loki," ozval se Thorův hlas zpoza zamknutých dveří, na které Thor zaklepal. „Jsi v pořádku?"

Loki si hřbetem ruky otřel pusu. „Je mi fajn," odpověděl chraptivě a doufal, že Thor z jeho hlasu nepozná, že není v pořádku. Zoufale se snažil skrýt všechny emoce, které ho zaplavily a snažily se ho potopit.

Nebylo mu fajn. Věděl, že by měl být v pořádku. Měl by být šťastný, nadšený a plný radosti, protože zítra může být po všem. Zítra už se nebude muset skrývat. Ale je to na něj moc brzy. Loki nebyl připravený. Nebyl si jistý, jestli vůbec někdy bude připravený čelit světu. Je dost možné, že si na něj lidé budou ukazovat prsty, budou ho nazývat monstrem a zavřou ho za mříže. Ta představa Lokiho sžírala.