Loki si získal důvěru celého týmu... až na Buckyho. Měl podezření, že má bůh lsti a falše něco za lubem.
┈┈ ❋ ┈┈
Minulost
Bucky si pamatoval, jak poprvé prošel vchodovými dveřmi se svými věcmi sbalenými v batohu. Steve stál po jeho boku a tvářil se radostně. (Dobře, možná tu radost nedával najevo. Steve si po většinu času udržoval kamennou tvář, ale Bucky znal toho muže z Brooklynu natolik dobře, že ať už měl na tváři jakoukoliv masku, dokázal v něm číst jako v otevřené knize.) Bucky se nesmál; udržoval si tvrdý výraz.
Tony tam postával a také se neusmíval. Zastavili se před ním.
„Tony," řekl Kapitán, „Nedokážu vyjádřit slovy, jak jsem ti vděčný za to, že-"
„Oh, šetři dechem, Rogersi," přerušil ho Tony. „Jestli jsi vděčný, neříkej to. Dokaž to. Nenech dopustit, abych toho litoval."
„Nebudeš toho litovat," odpověděl Steve s jistotou. Jestli se Buckymu nelíbilo, že o něm mluvili, jako by tam nebyl, neřekl to nahlas. Zůstal naprosto zticha.
„To doufám." Tony věnoval muži s kovovou rukou rychlý pohled a poté se opět podíval na Steva. „Jen abys věděl, neudělal jsem to pro tebe nebo pro něj. ,Přátele si drž u těla, nepřátele ještě blíž.' Toho se držím a o tom to celé je. To, že tady může zůstat, neznamená, že jsem zapomněl, co udělal. A pamatuj," Tony se o krok přiblížil, „jestli něco provede - cokoliv - pošlu ho federálům a postarám se o to, aby už nikdy nespatřil sluneční svit."
„Chápu," pravil Steve.
Tony svůj nevraživý pohled přesunul k Buckymu, který poprvé za celou dobu otevřel pusu. „Naprosto."
Na chvíli nastalo ticho. Poté se Tonymu nepatrně zvedl koutek úst. „Jsem rád, že jsme na stejné lodi. Ukážu ti tvůj pokoj."
┈┈ ❋ ┈┈
Přítomnost
Tony si do svého domu úmyslně přivedl dalšího superpadoucha - Lokiho. Bucky si všímal, že se Tony k Lokimu chová mile, zatímco k němu byl stále chladný (alespoň to nebylo tak špatné jako v prvních týdnech Buckyho pobytu na základně. Tehdy zde panovalo napětí.) Bucky hádal, že to souviselo s tím, že Loki nezabil Tonyho rodiče.
Loki byl tichý jako Bucky. Většinu věcí si nechával pro sebe a držel se dál od potíží. Bucky ho moc neznal, jen věděl, že je to Thorův bratr a že byl zodpovědný za Newyorský masakr. Rozhodně se s ním netoužil nějak sbližovat, to ale ani Loki. Bylo to zřejmé. Ale po několika desítkách let, kdy Bucky žil s HYDROU (ne, nežil. Byl zajatý HYDROU) se mu vyvinul... šestý smysl, který mu dával vědět, když se zdálo, že je něco v nepořádku. Je to jedna z mála věcí, kterou o něm nevěděl ani Steve; netrénovali ho pouze k zabíjení, ale i k tomu, aby dokázal prohlédnout lidi. HYDRA si ho vycvičila tak, aby byl pro ně užitečný. Vždy jim dokázal říct, jestli jsou lidé důveryhodní a přinesou HYDŘE výhody, nebo jestli by jim měli rovnou prohnat hlavu kulkou.
Sakra. Bucky se nad možností, že ve vnímání lidí může být dokonce lepší než Natasha, suše zasmál. Navíc o jeho skrytém talentu nikdo neměl ani tušení. (Ne, žádný talent. Prokletí. Ať už ho HYDRA vycvičila k čemukoliv, Bucky na to nebyl pyšný.)
To prokletí nezmizelo ani po tom, co ho Steve osvobodil. (Byl ale Bucky vlastně volný? Snažil se nad tím nepřemýšlet, protože se bál, k jakému závěru by jeho mysl došla.)

YOU ARE READING
Můj nejlepší přítel je bůh lsti a falše || Peter a Loki
Fanfiction[POZASTAVENO] Všechno to začalo u popelnic za Midtownskou střední školou. „Může ten den být ještě horší?" řekl si Peter Parker, když šel k popelnici, pokoušeje se najít svůj batoh, který mu spolužáci prohodili oknem. Zacpal si nos a pohledem přelétl...