Given a Chance

Given a chance 56., Tvoje první...?

Luke si balí věci déle, než je slušné, aby oddálil vteřinu, kdy se bude muset podívat Aleishii do očí a promluvit na ni. Přičem si velmi dobře uvědomuje, jak drzé to je.

"Ehm, Luke?" ozve se za ním.

"Ehrmpf," blonďáček by se nejraději vydal na cestu okolo galaxie na ananasu. Ale zatne zuby a otočí se k ní čelem, protože muži vždycky čelí svým problémům. (Luke chce být tučňák. Ti nemusí čelit ničemu, a když je to potřeba, zaplujou pod hladinu. Tam je problémy nenajdou.)

"Jen jsem... se chtěla zeptat, jestli..."

"Jo, jo, moc... moc rád bych," semkne rty. "Chtěl bych s tebou..."

Nadechne se. Když už ze sebe má udělat neschopného idiota, měl by to udělat pořádně. Semkne jednou rukou lem Nirvana Nátělníku a krátce se pomoodlí k Elasťákovému Buddhovi. Periferně vidí Caluma, jak se pro sebe ušklíbá a očividně se zdráhá vyklidit pole, čistě aby viděl, jak toto dopadne. Luke polkne, zvedne pohled a podívá se Aleishi do očí: "Chtěla bys... se mnou. Eh. Chodit?"

Luke si je jistý, že zemřel s posledním slovem. Potí se mu ruce, třese se a srdce má až v krku, a taky má pocit, že jeho mozek si prohodil místo s močovým měchýřem, jinak to popsat neumí. Calum zatají dech, nečekal by od něj takovou odvahu, ale pravda je, že Luke se na tohle vlastně ani zeptat nechtěl, chtěl ji jenom pozvat na ten dnešní fotbal, ale ono to tak nějak... Uhn. Jít a chodit je přece skoro to samé? A Luke to totálně dokonil. Panebože.

Zatracený buddha. Takhle ho podrazit! Vždyť toto je regulérní společenská sebevražda. Aleisha ho odmítne, vysměje se mu, určitě to jenom špatně pochopil, ona byla jenom milá a chtěla se ujistit, že je Luke v pořádku, nebo jí ho bylo líto, nebo tak něco, a Luke na ni vybalí chození?! Co to sakra bylo, Hemmingsi, zatmění močového měchýře?!

"Jo," odpoví Aleisha se snad ještě červenější tváří, než je ta Lukova.

"Co," vyžblebtne Luke. "Eh, jen..."

Musel se přeslechnout. Nebo položil otázku nějak blbě. Nebo se nepochopili. Nebo... nebo... nebo... ne, došly mu možnosti. Není možné, aby nádherná a chytrá Aleisha chtěla- ... ne. Ne, to Lukův mozek nepobírá, ba dokonce odmítá. Na tohle dneska doopravdy už nemá, tohle je na něj příliš, co se to zatraceně děje?! Vesmír se zbláznil, všechno se zbláznilo, Luke na to kašle, stane se ananasem na citrusovníku a bude čekat, až spadne na hlavu Buddhovi. Nebo skončí v Buddhových elasťácích. Uh. Moment. Toto vede trochu někam jinam. Um. Aleisha.

"Chtěla," přisvědčí tiše Aleisha. "Chodit. S tebou."

Usměje se a nervózně si zastrčí pramínek vlasů za ucho.

"To... " ne, Lukův mozek tohle nebere. Ne, prostě... ne. Toto není... to není ani možné. Tohle se nestává jenom tak, tohle se nemůže takhle vyskytnou za jeden jediný den Louis, Calum, Caspar, Michael, Dom a ještě do toho Aleisha? Dneska ráno ještě neměl ani jediného kamaráda, a teď má boyfrienda, kamarády v MNOŽNÉM ČÍSLE a ještě ke všemu i... holku? Ne, to zní blbě, slečnu? Hm. Přítelkyni.

?!?!?!?!?!?!?!?

Calum se mu směje, Luke to na něm vidí. Na druhou stranu se mu... nemůže divit. Tohle bylo blbé. Tohle bylo hodně blbé. Ježiši, tohle bylo tak strašně blbé?! Ale Aleisha přesto... chce?

"Já... " absolutně netuší, co by měl říct.

"Takže... se uvidíme na fotbale?" zeptá se dívenka.

Luke přikývne.

Aleisha se usměje a pohodí hlavou: "Počkám tě... u vchodu na tribunu z budovy C?"

Luke znova tupě přikývne jako ten umělohmotný pes na palubní desce. Aleisha se na něj usměje, vezme si kabelu, otočí se a vyjde ze třídy. Luke zůstane stát na místě ještě několik minut.

"Ježiši," vydechne Cal a rozesměje se na celou učebnu.

Luke stojí s vyřteštěnýma očima na místě a v jeho hlavě se mísí mozkomíšní mok s močí, asi. Nepobral situaci; ani on, ani jeho měchýř.

Calum doklopýtá k Lukovi a položí mu dlaň na rameno, nejspíš se tak zapře, aby smíchy nespadl na zem. Zase. "Co to bylo? zeptá se.

No to kdyby Luke věděl?!?!

Otevře pusu, ale pak ji zase zavře. Zkusí to ještě jednou, ale se stejný efektem. V hlavě má prázdno. Proboha. Ale.... Aleisha?! Ježiši. A... rande. A... chození. S Lukem. Aleisha. Proboha. Co to... je.

"Hej, kejmy," Calum se sice přestane smát tak nahlas, ale pořád se pochechtává. "V pohodě?"

Haha, I wish, pomyslí si Luke. "Ne."

Kupodivu to Caluma znovu rozesměje. Luke nerozumí absolutně ničemu. Co se to tady takto jako... vyskytlo?! Nějaký alternativní vesmír, kde se lidi s Lukem najednou baví? Dobrovolně? Rádi? A jako... co?!

"Zavři pusu, než ti tam něco vletí," směje se mu Calum.

Luke konečně dokáže pohnout hlavu a natočí ji na Caluma. Ve tváři má naprosto nevěřícný výraz a pořád se zdá mimo, ale ne tak moc.

Calum se na něj usmívá od ucha k uchu jak měsíček na hnoji. "Tvoje první..?"

Není to asi právě nejslušněji položená otázka, na druhou stranu je dostatečně jednoduchá na to, aby byl Luke s to ji zpracovat. I když i tak mu to trochu trvá. Několikrát zamrká.

"J-jo...?"

Calum Lukovo rameno, které ještě nepustil, lehce stiskne. "Gratuluju."

Um. Luka napadne, jestli by se přeci jen neměl ujistit, že to Calumovi nevadí. Jako, jasně, nezdá se, ale... přeci jenom řekl, že je podle něj Aleisha pěkná a tak... vůbec. Uhn, jo. Měl by nějak... jo. Zformulovat slova. Ehm. Jeho jediná naděje je, že jiný jazyk než angličtinu stejně téměř neovládá, takže je jen malá možnost, že se splete.

"V pohodě?" zeptá se Calum a stoupne si přímo před něj, aby mu snadněji viděl do obličeje -ten kluk vypadá, že si každou chvilkou ublíží. Pravděpodobně, až bude muset vyjít ze dveří, do kterých se netrefí.

Lukovi se podaří přikývnout. "A ty?"

Calum se na něj nevěřícně podívá. A je to, to malé cutie přišlo o rozum. Nejspíš by měl uvědomit Aleishu, že je za to zodpovědná. Anebo raději ne, ta taky vypadala, že se každou chvíli sesype. To bude dvojka - načež si vzpomene na Mikeyho a Geordii. Oh bože, snad dneska nepřišli o rozum oba jeho přátelé. Musí se odsud s Lukem dostat co nejdřív. Což, oh, Yeah, Luke.

"Luke, proč já bych proboha neměl být v pohodě?!"

Blonďáčkovi chvilku trvá, než zformuluje slova, a Calum začíná být lehce nervózní. "N-no..." začne prvák. "T-totiž... ty jsi říkal, že je Al-Aleisha pěkná a..."

Cal se zamračí a nejdřív mu vůbec nedojde, co blondýnek naznačuje. A když už mu to dojde, taky se máem rozteče na místě.

"Ježiši," rozesměje se Cal znovu, a je v tom něco jemného, okouzleného. "You really are such a sweetheart, arent you."