Given a Chance

Given a Chance 79., Nebo tak něco.

Potřebují čas. Luke by měl asi něco navrhnout.

"No, tak, j-já nevím, ch-chceš... chceš přij-eh, -jet? jít? odpo, totiž dopoledne, nebo... dopoledne? Po... poledne? Odpol... od... od...poledne? Po-po-po-poledni? Pol...-op... poledni?"

Luke se chce trefit do čela. Ježiši, buddho, dělej s těma elasťákama něco, Lukovi modrají koule a červenají tváře. Udělal ze sebe debila, úplného debila a naprostého debila zároveň. Měl by si gratulovat. Michael se rozesměje na celou toaletu - je si stoprocentně jistý, že tohle Luke musí hrát. Takový kokot přece nemůže být nikdo.

"Ježiši, Hemmingsi, kokote, v deset ráno pro mě má Ben přijet, už jsme domluvení," směje se mu Michael.

Lukeho barvy se mezitím prohodily, je modrý ve tváři a červený až na koulích. Ale i tak má pocit, že s Michaelem mu ta konverzace jde nějak líp než s Aleishou. Ošklivá pravda.

"Odpoledne mám rande," dodá druhák.

"S kým?" vyhrkne Luke dřív, než se stačí zarazit.

"S tvým psychiatrem," protočí oči Michael.

"Jak víš, že mám psychoterapeuta?" vytřeští Luke oči.

A well, shit. Luke se zajíkne a zmlkne a má silné tendence chytit se za pusu, dokonce mu cukne ruka, ale Michael je na tom ve skutečnosti úplně stejně. Tohle není něco, co chtěl vědět. Aby byl přesný, tohle není něco, o čem si myslí, že by měl mít právo to vědět.

"Eh...mh, h," Luke si není jistý, co ty zvuky znamenají, ale nedokáže je přestat vydávat. Potřebuje něco říct, ale neví co ani jak.

Michael není zrovna dobrý, co se emocionálních stavů lidí okolo týče. Nikdy neměl moc dobré hranice o tom, co se hodí, co může lidi urazit, co se ještě může a co už je drzé a nevhodné, ale dokonce i on cítí, že to je něco, co by neměl vědět nikdo, a rozhodně by se to nikdo neměl dozvědět takhle. Luke stojí zaražený na místě a Michael má pocit, že jestli se byť prudčeji nadechne, Luke se sesype jako domeček karet. Michaeli... teď musíš projevit trochu empatie.

Luke zmrznul na místě a vůbec mu nedojde, že Michael prakticky utekl a dveře se za ním zavřely s prásknutím. Michael vyběhl na chodbu a vrátil se ke dveřím salonku. Kruci. Doprdele, sakra, zatraceně. Klid. Jeho ruka se třásla, když ji položil na kliku. Klid. Jenom nenápadně a tiše. Zabral za kliku a rozhlédl se po místnosti. Geordie s ním ihned navázala oční kontakt, ale on ho přerušil a hledal Bena, který teď seděl v obložení Louise a Dominica, očividně se spolu o něčem zaníceně bavili. Jack vykecává s pár členy týmu a Calum se baví se spolužačkami, mezi kterými je i Aleisha. Co teď? Ah, fuck it.

"B-Bene," osloví ho tiše Michael, když dojde zezadu k němu.

Ben se nechápavě otočí tváří k němu, a taky Louis, Cas, Dom a několik dalších.

"Myslím, že Lukovi není dobře, je-!" Michael nestačil ani doříct, protože při zmínění Lukova jména starší bratr vyskočil na nohy a rychlým krokem odešel ze salonku na chodbu na záchody.

Louis, Dom i Cas se taky zvedají, jenom o něco pomaleji.

"Ne, nebude... jenom mu asi nesedlo to pivo," zastaví je Michael, aniž by věděl proč. Asi je to spíš intuice.

Louis nejistě střelí pohledem po dveřích, kterými Ben spěšně odešel, ale nakonec se usadí zpátky a jakoby pochopil Michaelův záměr, znova začne bavit společnost, aby upoutal jejich pozornost. Michael se vytratí na chodbu a ještě než dojde ke dveřím toalet, slyší z místnosti za nimi Benův hlas.

"... domů, hm? Jenom se dáme trochu dohromady. Počkej," - Michael dojde ke dveřím a zůstane stát; Ben přidržuje mladšího bratra za boky a pomáhá mu otřít tvář studenou vodou, zatímco Luke zhluboka dýchá - "tak, lepší?"

Luke přikývne a Michael si všimne, že se třese po celém těle. Musí se mu točit hlava, podle toho, jak má křečovitě zavřené oči, a jak zavrávorá, když udělá první krok. Michael ohromeně sleduje, jak Ben počítal s jeho přešlapem, jak elegantně ho zachytí a znova postaví na nohy, jak ho podpírá v zádech s jednou rukou na rameni. Nikdy ho nenapadlo, jaké by to bylo, mít staršího bratra. A pokud ano, nikdy ho nenapadlo, že by to mohlo být takové... no, takové.

"V pohodě, babe, pomalu. Vyjdeme tady zadem, jo? Michael určitě... Michael určitě tvým kamarádům vyřídí, že ti nebylo dobře a že se s nimi... uvidíš ve škole," Benovy oči najdou ty Michaelovy.

Michael jenom přikývne a odejde. Uvědomí si až později, že to udělal, a není si ani jistý proč. Jen mu to přišlo jako intimní moment, jako že by měl nechat Luka s Benem samotného. Jen...se potřeboval ujistit. Ale Ben jako by přesně věděl, co se děje a co má dělat. Michaelovou myslí prolétne myšlenka, že to nejspíš není poprvé, co se tohle stalo, ale než si stihne uvědomit, jak příšerné to je, už sedí zase u baru vedle Geordie.

"Všecko v pohodě?" zeptá se zrzečka.

Michael se nejistě podívá do stolu a přikývne, seč to není tak úplně pravda.

"Mikey?"

"Luke měl panický záchvat, nebo tak něco," vyhrkne, než si stihne uvědomit, že by nejspíš neměl. "Um."

Geordie mrskne pohledem po dveřích, vedoucím na chodbu. Měla by...?

"Ben ho... vede domů."

To ji uklidní. Sitka je spolehlivý a určitě ví, jak se s věcma vypořádat.

Michael si poměrně rychle uvědomí, že plácl něco, co nejspíš neměl. Je to... hodně osobní, a on jenom moc nepřemýšlel. Sám je z toho trochu mimo, tohle se mu ještě nestalo, navíc to byla jeho vina, což není pěkný pocit.