AMERICA BLACKSTORM ━━━ ᵇᵘᶜᵏʸ ᵇᵃʳⁿᵉˢ

i. mission

»» ──────ஓ๑✪๑ஓ ────── ««

LEŽELA jsem v temném pokoji a netušila co se kolem mě děje. Pomalu jsem otevřela oči a párkrát zamrkala. Nebyl rozdíl mezi tím, jestli oči otevřené mám a kdy ne. Podle chladu, jsem usoudila že jsem někde hluboko pod podzemí. Posadila jsem se a chytila se za hlavu, protože mi třeštila a nepříjemně pulsovala. Málem jsem leknutím nadskočila, protože v rohu místnosti jsem zahlédla jakýsi stín. Rozsvítila se světla a já leknutím nadskočila. Moje oči! Byl tam se mnou muž, a pozoroval mě. Úchylák jeden.

„Mám pro tebe misi," řekl mi a podal mi velkou složku.

„Musíte najít a zabít Howarda a Marii Starkovi," podívala jsem se na fotografie muže a ženy. My? Kdo je ten druhej?

Měla jsem pocit že jsem je znala. Ten muž mi byl strašně povědomý. Mlčky jsem přikývla a on mi podal uniformu i se zbraněmi. Na hrudi bylo logo s rudou chobotnicí v kruhu. Nic moc hezkého to nebylo, co si budeme.

„Vykonej svou misi a budeš volná." Lži. Samozřejmě, že volná nebudu. To mi došlo okamžitě. Odešel a já se začala převlékat. Aspoň odešel, kdyby mne pozoroval se převlékat, bylo by to ještě úchylnější. Nasadila jsem si černou masku zakrývající mi ústa a nos a dala si za opasek nože a střelné zbraně. Ještě za mnou zašel a řekl mi že se na misi mám dopravit motorkou, která je v garáži. Po dlouhém bloudění jsem tam trefila. Byla jsem ve velkém pokušení se někoho zeptat na cestu, ale došlo mi, že nikoho neznám jménem. Vždyť já neznám ani své vlastní jméno...

S neznámým mužem v kovou paží jsem vyrazila na misi. Střelil do gumy a auto dostalo smyk. Slezli jsme z motorek a vydali se k autu. Otevřela jsem kufr auta a sebrala kufřík se séry pro supervojáky. Voják otevřel dveře řidiče a vytáhl ven nějakého muže. Tomu muži mohlo být kolem sedmdesáti, vypadal velmi staře. Předal mi ho a šel hlídat kufřík.

„Agentko Blackstormová, seržante Barnesi," zasípal než jsem jím praštil o auto. Znovu a znovu. Potom jsem ho vrátila na původní místo a Bucky mezitím udusil Marii Starkovou. Potom vytáhl pistoli a střelil přímo do kamery, aby nikdo záznam neviděl.

VE své cele jsem přemýšlela nad tím co řekl. Toho muže jsem znala. Vím to, ale nevím odkud. Snažila jsem se si vzpomenout, ale vždycky marně. Nikdy si nedokážu vzpomenout na svou minulost. Ať se zeptám kohokoliv, vždycky mi odpoví to samé; o paměť jsem přišla nárazem o hlavu. Je mi špatně z toho jak mě jenom využívají aby si nezašpinili ruce. Kdykoliv někdo pro ně představuje hrozbu, rozhodnou se ho odstranit. Je mi špatně ze mě samé, jsem tak neschopná, že se nechám ovládnout HYDROU a nechám je se mnou manipulovat. Proč si nedokážu vzpomenout?!

Prudce jsem se posadila a zhluboka dýchala. Tento sen mě pronásledoval už několik let, a nechtěl přestat. Přestože mi už několikrát udělali v hlavě bordel, tak na ty dva nemůžu zapomenout. Zvedla jsem se a promnula si oči. Bylo ráno. Někdo otevřel dveře mého pokoje a vešel dovnitř. Byl to pořád ten stejný muž, který za mnou chodí a dával mi mise. Ten musel být nesmrtelný.

„Mám pro tebe další misi," řekl to co říkal vždycky. Podívala jsem se na něj a uvnitř dusila nadávky, jenž mě právě napadly.

„Chceme abys s Barnesem zabila Kapitána Ameriku," pronesl chladně a podal mi jeho složku. Nevzala jsem si ji, takže ji vedle mě položil.

„Ne, nezabiju ho," procedila jsem mezi zuby jedovatě a zaťala jsem ruce v pěst. Na jeho obličeji se objevil úšklebek. Chytil mě pevně za ruku a vláčel mě do místnosti, ze které mám dodnes strach. Přivázali mě ke křeslu. Na jedné části obličeje mi dali nějakou destičku. Potom započali program vymazávání mozku. Zatínala jsem zuby, jak nejpevněji jsem mohla. Přesto mi ale nějaký ten bolestivý křik unikl.

»» ──────ஓ๑✪๑ஓ ────── ««

ZASE jako bezduchá loutka jsem stála s Barnesem na silnici a čekala až přijede Kapitán Amerika s Black Widow. Naší misí bylo je zabít.

Teď jsem tam stála, a byla zase ze mě ta vražedkyně, kterou ze mě udělali. Nic jsem necítila, necítila jsem ani strach nebo vinu. Jakoby se Marie a Howard Starkovi vypařili. Ale přesto v mém nitru pořád jsou a tíží mě.

Přijeli ale jak nás uviděli, zabrzdili. Jedno z aut HYDRY do nich nabouralo zezadu a tlačilo je směrem k nám. Barnes vyskočil a jeho železná ruka chytila střechu jejich auta. Já uskočila stranou a začala střílet kulky do boku jejich auta.

Vyskočili z auta a byli pod mostem. Neváhala jsem a skočila za nimi. Promáčkla jsem kapotu auta, ale tomu bylo momentálně jedno. Majitel má třeba pojištění. Svou zbraň jsem měla pořád u sebe, abych mohla úspěšně dokončit svou misi. Otočila jsem se a úspěšně se vyhnula kopu Kapitána Ameriky. Začala jsem po něm střílet, ale on měl svůj štít.

Vzala jsem svůj nůž a snažila se ho bodnout. Samozřejmě jsem neuspěla a on dával rány spíše mě. Když si nekryl obličej, dala jsem mu tam ránu pěstí. Já si zase nehlídala ten svůj, takže mi strhl mou masku z obličeje. Když nedával pozor, vzala jsem do ruky svou zbraň a namířila ji na jeho obličej. On se však nehýbal a zůstal tam ohromeně stát.

Stála jsem vedle Buckyho a Stevea. Zrovna jsme se připravovali na další misi. Čekali jsme až tam budeme. Když jsme tam byli, vystoupili jsme a začali po nepřátelích pálit. Otočila jsem se za pohybem, který jsem zareagovala. Namířila jsem na něj zbraní. On se však nehýbal a zůstal tam stát. „Nikdy bych si nemyslel že ti půjde střílení takhle snadno," řekl a usmál se na mě.

Nevím co je to za vzpomínku...jako bych ji znala, ale nevím odkud.

„Americo?"