America Blackstormová, jedna z loutek HYDRY. Během jedné z misi si začne vzpomínat na svůj celý život. Vzpomene si na vše? Vzbouří se proti svému otci a nebo bude pořád jeho poslušnou loutkou?
-------
„Budou mi chybět,"řekla a po tváři jí stekla je...
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
»» ──────ஓ๑✪๑ஓ ────── ««
Pohled 3. osoby:
NEBULA zadala souřadnice Vormiru a America s Clintem a Natashou vyrazila na cestu.
Vormir vypadá úžasně, pomyslela si America. Vystoupili z lodi a vydali se nahoru.
„Vítej Natasho, dcero Imanova. Clinte, synu Edith. Americo, dcero Edwardova."promluvil na ně hlas. Všichni tři se otočili a vytáhli své zbraně.
„Znáš nás?" zeptal se Clint.
„Znáte všechny co sem zabloudí je mým prokletím," muž co na ně mluvil si sundal masku. Byl to Johan Schmidt, neboli Red Skull.
„Co ty tu děláš?" America byla připravena vystřelit. Kvůli němu Bucky zemřel a Steve šel k ledu.
„Tesseract mě sem přenesl," dal se do pohybu a naznačil jim ať jdou za ním. Šli ale America pořád v ruce držela zbraň, protože mu nevěřila. Zavedl je nahoru a všichni došli na kraj srázu. America se podívala dolů.
„Kámen je tam dole?" zeptala se a podívala se na Schmidta.
„Jen pro jednoho z vás, leč pro zbylé dva je tady. Kámen duše skrývá takové moudro. Kdo chce kameni vládnout, musí mu přivést oběť. Duše za duši." Americe se zrychlil dech. Jeden z nich odsud neodejde. Každý z přemýšlel. Každý se snažil nějak obelhat ty druhé. America vykročila vpřed.
„Budu to já," prohlásila. Natasha taky vykročila vpřed.
„Zapomeň. Steve nás zabije, jestli se objevíme bez tebe," namítla.
„Víte co jsem prováděla. Co jsem udělala Tonyho rodičům, co jsem dělala nevinným lidem," po tváři jí stekla jedna slza. „Prosím. Nech mě to udělat, abych to splatila Howardovi." ani se nenamáhala ty slzy setřít, nechala je volně téct.
„Já taky dělala chyby, Americo. Proto to budu já. Clinte, ty víš co jsem dělala a proto to udělám."
„Ne!" America se rozeběhla k Natashe a chystala se jí dát elektrický šok. Natasha uhnula a pokusila se rozeběhnout ke srázu. Clint k ní vystřelil šíp, ten vybuchl a odhodil Natashu stranou. Sám se ke srázu rozeběhl, ale America mu dala elektrický šok. Clint upadl do bezvědomí. America se rychle rozeběhla a skočila.
Natasha se k ní rychle dostala, chytila ji za ruku a dýku zabodla do skály, aby nespadly. Snažila se nahmatat Američinu ruku, aby ji chytila. Oběma po tvářích stékaly slzy.
„Nepouštěj se prosím," zašeptala Natasha. America se pokusila vyvléknout z jejího sevření, ale marně. Natasha ji držela pevně. Takže se tam houpaly nad zemí a pokoušeli se zachránit život té druhé.
„Když se pustíš, Nat, tak spadneme obě," promluvila America. Svou smrt si nepředstavovala takhle, doufala že zemře jinde než ve vesmíru, a ještě k tomu s bývalým nepřítelem.
„Vyřiď Buckymu, že ho miluju," požádala ji tiše a až teď si uvědomila pravdivost těchto slov. Bylo jí to líto že ho už nikdy neuvidí, ale aspoň díky ní bude žít. Natasha mlčky přikývla a její slzy začaly smáčet její bundu.
„To je dobrý. Nebude to bolet," řekla America tiše. Usmála se na svou kamarádku. Odrazila se od skály a pustila se Natashy. Natasha naposledy zahlédla smutný úsměv své kamarádky, než dopadla na zem. Ten pád Americe vzal dech ale i život.
Pohled Ameriky:
Ten pád musel být hodně dlouhý. Protože jsem dopadla na zem a bolela mě záda. S námahou jsem se zvedla a rozhlédla se kolem. Nedaleko mě stála žena s zelenou barvou pleti. Při bližším pozorování jsem zjistila že mě pozoruje. Vydala se ke mě, nevěděla jsem co dělat, takže jsem se k ní taky vydala.
„Vítej mezi námi," řekla mi. Potom ke mě natáhla ruku. „Jsem Gamora."
„Takže jsem mrtvá?" tak debilní otázka. Proč jsem se zeptala na takovou blbost? Možná proto že jsem v hloubi duše doufala že jsem to přežila a že se setkám s ostatními. Gamora přikývla a pokynula mi ať jí následuju. Šla jsem za ní a vídala lidi o kterých jsem slyšela že zemřeli či se vypařili. V dáli jsem zahlédla Wandu s jejím bratrem, nedaleko nich stál - nebo spíš létal- Vision. Před námi stál Bucky se Samem a králem T'Challou.
„Obětovala jsi se pro své přátele a zbytek planety," Gamora se na mě podívala.
„Bohužel je už nikdy neuvidím," otočím se k ní.
„To já taky ne," její pohled se zatoulal ke Strážcům Galaxie.
„Budou mi chybět," řekla a po tváři jí stekla jedna slza. Přikývla jsem. V podstatě jsem ji chápala, muselo byla pro ni těžké odejít pryč od přátel, kteří ji přijali i přes její chyby. Tak jako Avengers přijali mě. Moc toho o ní nevím, ale přijde mi že si jsme trochu podobné, naši otcové z nás udělali vraždící zbraně, ale pak jsme si našly nové přátele, se kterými jsme se staly lepšími.
Obě jsme mlčky stály a pozorovaly své přátele. Vypadalo to že o nás nevědí.
