Falling |L.S.| [pozastaveno]

5.

Aaah tohle je strašně krátký! 😭 Jenom 500 slov ale snad to do neděle vydržíte... mám pocit že další kapitola bude dlouhá
___________________________
Harry Styles

Tak tohle bylo těsný, pomyslel jsem si. Snad se Louimu nic nestane, i když se moc dlouho neznáme, záleží mi na něm. Když už jsem doběhl dostatečně daleko, zastavil jsem se a čekal, až přiběhne Louis. Čekal jsem ani ne pět minut s už jsem ho v dáli zahlédl, jak ještě trochu zadýchaně šel směrem ke mě.

"Tak moc jsem se o tebe bál Harry!" Vykřikl když mě také zahlédl. "Já o tebe taky Lou, ani nevíš jak moc." Řekl jsem druhou část souvětí jíž skoro neslyšně, ale on se jen usmál, asi to slyšel... SAKRA! "No nic, asi bychom měli jít, než bude tma, už tak je celkem šero." Řekl Louis, rozešel se s já za ním jako ocásek. On chudák nesl většinu věcí, mě nechal jen jednu menší tašku, která už se do té mě, vcelku malé sportovní tašky nevešla. "Nemusíš se s tím tahat Loui, klidně si to vyměníme." "V žádném případě Harry, už tak jsi celý polámaný od tvého otce. Nebudeš nic tahat, já bych ti klidně vzal i tu malou tašku, ale to bych se s tebou o ní musel asi porvat co?" Řekl ke konci s uchechtnutím a tomu jsem se také musel malinko zasmát. Měl celkem nakažlivý smích, nikoho jsem takhle se smát neslyšel. Celý jeho hlas je velmi zajímavý, určitě krásně zpívá, recituje, vzdychá, sm- počkat co?! Opravdu jsem teď přemýšlel nad tím, jak Louis vzdychá?! Musel jsem zatřepat hlavou, abych na to okamžitě zapomněl, protože jak se znám, za pár chvil bych měl v rozkroku problém, o který v jeho přítomnosti opravdu nestojím. Začal jsem se trochu červenat, čehož si pravděpodobně všiml i Louis a zeptal se "Nad čím přemýšlíš?" "Uhm... n-nad ničím, j-jen... to je j-jedno." Vykoktal jsem. Super Stylesi! Zatleskej si! Červenáš se, Louis se tě zeptá proč a ty začneš koktat, to fakt není nenápadný! No super, do toho se mi ještě začal smát. "Jo, jasný... nad ničím viď!" Vydal ze sebe zatímco se smál jak blbej. "Hahaha, vtipný Tomlinsone!" Odsekl jsem nepříjemně a trochu jsem se skrčil. "Ale copak? Nečerti se tady Hazz, snad jsi nemyslel na mě ne?" Zeptal se pobaveně. Vrhl jsem na něj pohled, který by snad i zabíjel, ale zároveň prosebný, který říkal, že to opravdu vtipné není. Když můj pohled viděl, přestal se smát a začal se trošku červenat taky. Super, došlo mu že to o něm opravdu bylo. "No... ehm... p-promiň Harry... j-já to tak ne-nemyslel..." řekl koktavě Louis a omluvně se na mě podíval. Nevím, co to do mě vjelo ale malinko jsem se k němu přiblížil a chytl ho za ruku. Zadrhl se mu dech a já si v tu chvíli uvědomil, co jsem to udělal. Okamžitě jsem svou ruku stáhnul a dělal jakoby nic. Snad mi to Louis nebude - teď už v mém novém domově - předhazovat.

Ahojky! Rozhodla jsem se, že si nejdříve několik kapitol předepíšu a až potom je budu vydávat a snad i pravidelně. 💞
~Ann~